Američtí vědci vyvinuli model umělé inteligence, který převádí mozkovou aktivitu na text v reálném čase bez nutnosti mozkových implantátů. Tato přelomová metoda by mohla pomoci v komunikaci osobám s řečovým postižením. Vyvolává však otázky ohledně duševního soukromí. Upozornil na to server The Indian Express.
K tomuto průlomu došli vědci z Texaské univerzity v Austinu. Vyvinuli model umělé inteligence podobný velkým jazykovým modelům ChatGPT či Bard, který svede převádět mozkovou aktivitu na text v reálném čase bez nutnosti implantátů.
Testování takzvaného sémantického dekodéru popsal časopis Nature Neuroscience. Trojice lidských účastníků poslouchala podcasty nebo si příběhy představovala, zatímco vědci skenovali její mozkovou aktivitu magnetickou rezonancí.
#Technews :- Can #AI read your #mind? #Scientists use #ChatGPT-like tech to turn people’s thoughts into text in #real-time
It’s 2023, and the #world is rapidly drifting away from traditionally known methods of dream interpretation. pic.twitter.com/Lolm0RbEZZ
— Meon Technologies (@MeonTechnologi2) May 3, 2023
Dekodér ji ze snímků mozkové aktivity převedl na text, napsal The Indian Express. Experti ho nejprve vytrénovali tak, aby přiřazoval konkrétní mozkovou aktivitu ke slovům s pomocí velkého jazykového modelu GPT-1, předchůdce programu ChatGPT od společnosti OpenAI.
Program později skutečně sám interpretoval mozkovou aktivitu účastníků do větných celků. List The Guardian však poznamenal, že spíše zachytil hlavní body jejich myšlenek, nereplikoval jejich přesné znění.
Ztráta duševního soukromí
Jeden z autorů studie Alex Huth vysvětlil, že sémantický dekodér funguje na bázi významu. „Proto nedostáváme přesná slova, ale podstatu,“ řekl. Jednomu z účastníků byla například ve sluchátkách přehrána věta: „Ještě jsem si ani neudělal řidičský průkaz.“
AI ji přeložila takto: „Ještě se ani nezačala učit řídit.“ Dekodér rovněž zápasil s určitými aspekty jazyka, včetně zájmen. „Neví, jestli psát v první nebo ve třetí osobě, v mužském rodě nebo ženském rodě,“ uvedl Huth.
Tohle neinvazivní „čtení myšlenek“ je podle něj ale skutečným skokem vpřed a umožnil jej rychlý pokrok v oblasti AI. Dekodér by mohl pomoci v komunikaci například paralyzovaným osobám či jedincům s řečovým postižením.
Počítačový neurolog z Oxfordské univerzity Tim Behrens upozornil, že tento model AI otevírá nové experimentální možnosti. Dekodér by mohl interpretovat v textu i sny a mohl by umožnit výzkum toho, jak nové nápady pramení z mozkové aktivity na pozadí.
Vyvolává však obavy o duševní soukromí, napsal dále The Indian Express. Experti upozorňují, že tato technologie nesmí padnout do špatných rukou. Vědci je ale chtějí otestovat na dalších systémech skenování mozku.