Rozšířená realita kombinuje výhled na skutečný svět s digitálními prvky. Brýle pro AR (Augmented Reality) připravují všechny velké technologické společnosti. Jak se zdá, svého cíle s nimi dosáhla už i americká armáda. Vybraní vojáci dostanou brýle pro rozšířenou realitu, které jim mají pomoci orientovat se v boji.
„Armádní integrovaný systém vizuálního rozšíření“ (Integrated Visual Augmentation System, IVAS) je již několik let ústředním bodem plánu armády na přechod do budoucnosti. Tato špičková náhlavní souprava, původně založená na Hololens 2 od Microsoftu, slibovala, že pomůže vojákům proniknout válečnou mlhou promítáním informací na sofistikovaný náhlavní displej.
Co by mohly vojenské brýle dokázat? Zhlédněte prezentaci typu HoloLens 2 od Microsoftu, na kterých je systém IVAS založen:
Systém IVAS navrhli jeho autoři tak, aby dokázal za uživatele identifikovat a zjišťovat cíle. Mapovat bojiště v reálném čase a využívat umělou inteligenci k usnadnění rozhodování pod tlakem. Rozšířená a smíšená realita znamená, že IVAS by mohl vojákům umožnit vidět „skrz“ neprůhledné překážky. Typicky dveře a rámy vozidel. Což by dalo možnost cvičit jednotky v kompletně promítaném 3D bojovém prostředí, které existuje pouze v jejich náhlavních soupravách.
Co IVAS umí
IVAS představoval nový způsob boje. Také se objevil jako priorita přibližně v době, kdy bylo v roce 2018 aktivováno americké velitelství vojenských technologií budoucnosti. Náhlavní soupravy měly být jednotkám dodány v roce 2021, ale řada komplikací jejich nasazení oddálila. Nyní je důvod k optimismu: koncem července armáda obdržela od Microsoftu prvních 20 prototypů varianty IVAS 1.2. Ty budou používat dvě testovací čety v rámci uživatelského hodnocení.
Podle armády tuto nejnovější verze vybavili inženýři výklopnou konstrukcí, a to na základě zpětné vazby od uživatelů. Konstrukce je podobná brýlím pro noční vidění, která umožňuje uživatelům zvedat a spouštět displej podle potřeby. Může se také integrovat se senzory pozemních a vzdušných platforem, včetně leteckých dronů, a poskytnout tak komplexnější obraz bojového prostoru.
„IVAS doplňuje to, co má armáda v současné době k dispozici, a zároveň rozšiřuje možnosti bojujících jednotek využitím digitální architektury pro sdílení,“ uvedl ve zveřejněném prohlášení podplukovník Denny Dresch, produktový manažer pro IVAS. „IVAS poskytuje perspektivu rozšířené reality z pohledu první osoby, která umožňuje integrovat operační data, jako jsou trasy a kontrolní opatření, do zorného pole osoby.“
První obavy
Uprostřed fanfár se však již začínají objevovat obavy. Nejnovější verzi systému stále ještě překážejí standardní výcvikové aktivity zahrnující okna a dveře, jako je například nácvik vyklízení místností. To je však širší problém displejů se smíšenou realitou. Když se před virtuálním promítaným objektem nachází skutečná překážka, například zavřené dveře, obraz je zkreslený, takže fyzické objekty vypadají blíže nebo dále. Podle zprávy o tomto jevu z roku 2010 to nejen narušuje realitu zobrazení, ale také „zvyšuje únavu očí a pravděpodobnost pohybové nevolnosti.“ Nejen že je to pro uživatele nepříjemné, ale může to i omezit jejich schopnost efektivně fungovat v boji.
Ve skutečnosti byl tento jev dobře zdokumentován v předchozí verzi systému IVAS. Časopis Task & Purpose uvedl, že vojáci, kteří testovali náhlavní soupravy IVAS 1.0, hlásili „bolesti hlavy, krku, nevolnost a únavu očí“.
Podle armádního časopisu Army Times se u IVAS 1.2 podařilo snížit hmotnost z 1,5 kilogramu na 1,3 kilogramu. Článek, který se tématem zabývá, srovnává hmotnost brýlí s hmotností armádního modelu modernizovaných brýlí pro noční vidění, které armáda vyvinula se společnostní Google, ty váží méně než 1,13 kilogramu. Na zařízení, které mohou mít vojáci na hlavách několik dnů, se však i tato hmotnost zdá příliš velká. Možná i proto je IVAS zřejmě posledním případem toho, jak se americká armáda snaží předběhnout vývoj technologií. Tím spíš, že přitom naráží nejen na technologická omezení, ale také na fyzické limity příslušníků služby.
Na hranici nasazení
Armáda přitom není sama, kdo se potýká s výzvami spojenými se systémem IVAS. Mark Zuckerberg investuje zhruba 100 miliard dolarů do svého „metaversa“ virtuální reality. Nicméně jeho drahé VR headsety jsou tak nepohodlné a vyvolávají nevolnost, že je údajně sami zaměstnanci Meta nenosí rádi. Vývoj technologií zřejmě časem umožní vytvořit náhlavní soupravy pro smíšenou realitu, které budou lehké a nenápadné jako sluneční brýle. Prozatím však zůstávají překážkou běžného používání tvary, hmotnost a výše popsané softwarové problémy.
Co z toho vyplývá pro systém IVAS? Americká armáda tvrdí, že nejnovější vylepšení vedla ke spolehlivějšímu použití, a to navzdory hmotnosti systému a problémům s rozšířenou realitou. Pokud se jí tedy podaří nasadit použitelnou a pohodlnou verzi systému, stane se lídrem pro ostatní služby součástí amerických ozbrojených sil v integraci projekce rozšířené reality do výcviku a bojových operací. V opačném případě lze IVAS z dlouhodobého hlediska považovat za ambiciózní nápad, který byl realizován předčasně.
„Žádný systém v armádním inventáři není schopen poskytnout našim vojákům takovou škálu možností jako IVAS. Jeho transformační a převratná technologie neexistuje nikde na světě,“ uvedl v březnovém prohlášení plukovník Troy Denomy, projektový manažer armádního úřadu Soldier Warrior. „Jsme plně oddaní systému IVAS. Nasloucháme zpětné vazbě, kterou dostáváme, a poskytneme našim vojákům nejlepší verze systému IVAS, které jim umožní uspět v jejich misích.“