Bobi, nejstarší pes na světě, zemřel poté, co dosáhl téměř nepředstavitelného věku 31 let a 165 dní, uvedla Guinnessova kniha rekordů (GWR). Informuje o tom CNN, NBC News a další servery.
Jeho skon ve zvířecí nemocnici původně oznámila veterinářka Karen Becker. „Přestože přežil všechny psy v historii, jeho 11 478 dní na zemi nebude nikdy dost pro ty, kteří ho milovali,“ napsala na Facebooku.
Bobi, the world's oldest dog, has passed away at the age of 31 years and 163 days. Rest easy, sweet boy. 14/10 ❤ pic.twitter.com/gwnO84j3xa
— WeRateDogs (@dog_rates) October 23, 2023
Bobiho úctyhodný věk měl mnoho tajemství, řekl v únoru jeho majitel Leonel Costa pro GWR. Vždy se pohyboval volně, bez vodítka nebo řetězu. Žil v „klidném, mírumilovném“ prostředí a jedl lidskou stravu namočenou ve vodě, aby se z ní odstranilo koření.
Jak píše CNN, celý život strávil v Conqueiros, malé portugalské vesnici asi 150 kilometrů severně od hlavního města Lisabonu. Často se potuloval s kočkami.
Bobi byl podle svého majitele čistokrevný Rafeiro do Alentejo, někdy také „portugalský hlídací pes“. Tak se označuje plemeno psa hlídajícího dobytek. Podle Amerického kynologického klubu mají tito portugalští hlídači průměrnou délku života asi 12-14 let.
Málem ho utratili
Bobi se však dožil více než dvakrát delšího věku. Překonal téměř sto let starý rekord a stal se nejstarším žijícím psem a nejstarším psem vůbec. Tento titul předtím držel australský pastevecký pes Bluey. Ten se narodil v roce 1910 a dožil se 29 let a pěti měsíců.
Bobi byl uznán nejstarším známým psem letos v únoru. Po jeho smrti zůstal nejstarším žijícím psem Spike, třiadvacetiletá čivava narozená v Ohiu.
V psích letech bylo Bobimu zhruba 86 let, uvádí NBC News. Ačkoliv je obecně známý mýtus, že psí věk se má vynásobit sedmi, podle nedávného zjištění vědců psi stárnou v porovnání s lidmi v prvních letech rychleji a poté naopak mnohem pomaleji.
Bobiho příběh však málem skončil jinak. Když se spolu se svými třemi sourozenci narodil v rodinné kůlně, Costův otec rozhodl, že už mají doma příliš mnoho zvířat, a nechal štěňata utratit. O několik smutných dní později však našli Bobiho živého, bezpečně ukrytého v hromadě klád.
Děti štěně před rodiči ukryly, a když se rodiče o Bobiho existenci dozvěděli, byl už příliš velký na to, aby ho utratili. Jen díky tomu se dožil rekordního věku. Oslavy jeho jednatřicátých narozenin se v květnu zúčastnilo více než sto lidí a vystupující taneční skupina.
S přibývajícím věkem se Bobimu zhoršoval zrak a hůře se mu chodilo, ale stále trávil čas na dvorku s kočkami, více odpočíval a podřimoval u ohně.
„Bobi je výjimečný, protože pohled na něj je jako vzpomínka na lidi, kteří byli součástí naší rodiny a bohužel už tu nejsou. Jako můj otec, bratr nebo prarodiče, kteří už opustili tento svět,“ řekl Costa v květnu. „Bobi představuje tyto generace,“ dodal.