Mezinárodní tým vědců se konečně přiblížil k odpovědi na otázku, proč jsou chobotnice tak inteligentní. Mají totiž na molekulární úrovni mozek podobný lidskému. Vědci objevili při studii dvou druhů chobotnice transpozony. Ty se vyvinuly zcela nezávisle na sobě u dvou druhů. Chobotnic a nás, píše server ScienceAlert.
Chobotnice jsou známé jako unikátní tvorové vyznačující se vysokou inteligencí, kterou překvapují dokonce i vědce. Tito tajemní tvorové, kteří jsou dlouhé roky pečlivě studováni odborníky, svedou vyřešit komplikované hádanky či stavět podmořské zahrádky.
Hlavonožci však nejsou na mozku závislí, což z nich činí ještě zvláštnější tvory. Jejich chapadla plní složité úkoly bez centrálních příkazů mozku díky složité nervové soustavě. Chapadla hlavonožců zahrnují také chuťové a smyslové senzory.
There’s a Surprising Similarity Between The Brains of Humans And Octopuses https://t.co/mhZbSXYuG6
— ScienceAlert (@ScienceAlert) June 28, 2022
Nová studie publikovaná v BMC Biology mezinárodního týmu vědců provedená na dvou druzích, chobotnici obecné (Octopus vulgaris) a chobotnice kalifornské (Octopus bimaculoides), však přichází s dalším možným vysvětlením inteligence chobotnic.
Hlavonožci totiž mají na stejném místě v mozku jako lidé transpozony, známé také jako „skákavé geny“. Tyto geny považované za jednu ze základních surovin pro evoluci se mohou kopírovat a pohybovat v genomu. Napsal o tom web ScienceAlert.
Jako lidé
„Doslova jsem vyskočila ze židle, když jsem pod mikroskopem uviděla tak silný signál aktivity transpozonů ve vertikálním laloku, struktuře mozku, která je u hlavonožců sídlem učení a kognitivních schopností, stejně jako hippocampus u lidí,“ oznámila bioložka a hlavní autorka práce Giovanna Ponteov z výzkumného ústavu Antoan Dohrna v italské Neapoli.
Tým výzkumníků našel skákavé geny u obou druhů chobotnic na stejném místě jako v případě lidí, v části mozku řídící jejich kognitivní a poznávací schopnosti. Lidé je mají nejvíce aktivní v hippocampu, oblasti mozku, kterou spojujeme s učením.
Transpozony jsou molekulární nositelé informace něco na způsob „kopírovat a vložit“ a „Vyjmout a vložit“ a nejspíše souvisejí s inteligencí chobotnic. Vědci se však domnívají, že jejich úloha u hlavonožců je něčím mnohem více. Pravděpodobně to souvisí se složitostí jejich nervového systému.
An Identification of LINE retrotransposons and long non-coding RNAs expressed in the octopus brain.
Read it here: https://t.co/VaZUCfcuRG pic.twitter.com/mjL3WzAJnL
— BMC Biology (@BMCBiology) May 24, 2022
Dva druhy chobotnice a člověk získaly nezávisle na sobě skákavé geny ve stejné oblasti mozku. Tento jev se ve vědě vysvětluje jako konvergence, vývoj oddělených druhů pod stejnými selekčními tlaky. Stejně jako chobotnice jsme díky evoluci získali lepší kognitivní schopnosti.
Vědci chtějí chobotnice studovat i v budoucnu, aby se dozvěděli něco o vývoji jejich inteligence. Zjistili důvod, proč získaly chobotnice takové evoluční výsady.
