Slovinsko se rychle stává jednou z oblíbených letních destinací. A k cestování samozřejmě patří ochutnávání místních specialit. Které jsou ty nej ve Slovinsku?
Kraški pršut
Zlatý standard slovinského uzeného masa, Kraški pršut, známý také jako Krasový pršut nebo prostě Krasová šunka, je neuzená, suchá šunka s více než stoletou tradicí. Její skutečně autentická chuť je výsledkem příznivých klimatických podmínek v oblasti, které mají přímý vliv na dynamiku sušení a stárnutí.
Bez ohledu na dnešní technologické novinky zachovali výrobci této ceněné šunky tradiční postupy výroby. Kromě toho, že je bohatá na vitamíny a minerály, má také vyšší obsah bílkovin než vařené maso. Při výrobě se maso dvakrát nasolí, pouze hrubou solí ze slovinského přímořského regionu a poté se nechá odležet při teplotě cca 12-16°C.
Tento přirozený proces sušení nezahrnuje žádný druh tepelné úpravy nebo uzení. Pro odstranění zbytků přírodních šťáv se pršut lisuje do jeho výrazného zploštělého tvaru připomínajícího kytaru a připravuje se ke zrání. To v závislosti na velikosti šunky trvá asi 12-16 měsíců. Stejně jako většina ostatních šunek odrůdy prosciutto, i Kraški pršut si nejlépe vychutnáte nakrájený na tenké, téměř průhledné plátky. Tradičně se podává jako studený předkrm s domácím chlebem, sýrem, olivami nebo někdy sladkými melouny.
Bovški sir
Bovški sir, klasifikovaný jako polotvrdý sýr, se vyrábí především z ovčího mléka, jehož obsah by neměl být nižší než 80 %. Jak již název napovídá, tento sýr pochází z Bovce, města a obce ležící v regionu Goriška. Dnes se Bovški sir vyrábí pouze v okolí údolí Loška Koritnica, Krnica a na hoře Mangart, jediné oblasti ve slovinských Alpách, kde je chov ovcí určen výhradně k produkci mléka a sýrařství. Je to domov slovinské rodné Bovška ovca, plemene domácích ovcí pocházejících z horního údolí Soče.
Tento sýr se dodává v kolech o hmotnosti 2,5 až 4,5 kg. Jeho vnitřek je poměrně hustý, křehký, ale ne drobivý, čistě se láme a je béžové barvy, s malými, rovnoměrně rozmístěnými očky a občasnými prasklinami. Kůra je pevná, hladká a rovnoměrná, od béžové po šedohnědou.
Tato slovinská odrůda ovčího sýra se vyznačuje výraznou a intenzivní vůní s lehce pikantní chutí.
Piranská sol
Piranska sol se získává výhradně ze solných pánví přírodního parku Sečovlje Salina a přírodní rezervace Strunjan a vyrábí se na přírodní bázi řas a minerálů známých jako petola. Ta se pěstuje, aby se zabránilo smíchání mořského bahna se solí.
Tím se výrazně zlepšuje její kvalita, je čistší a bělejší. Vzhledem ke značně vysokému procentu slanosti v Terstském zálivu spolu s příznivými klimatickými podmínkami se zde na slovinském pobřeží piranská sůl tradičně vyrábí ručně za použití stejných metod a nástrojů rýžování soli, jaké se používaly posledních 700 let. Piranská sůl neobsahuje žádné přísady, a protože není ani rafinovaná, ani oplachovaná, zachovává si přirozeně vyvážené složení.
Fancy yourself as a Foodie? ‚Piranska sol‘ is produced using a 700yr old tradition, but what is it & where’s it from? pic.twitter.com/wBJKfvIMhz
— Ideas Powered (@IdeasPowered) February 24, 2015
Slovenski med
Jednou z hlavních předností slovinského medu je velmi nízký obsah vody a jeho charakteristické pylové spektrum, které odráží rozmanitou flóru oblasti, kde se med vyrábí. Od roku 2013 mohou být následující druhy medu uváděny na trh jako Slovenski med: květový nebo nektarový med, lesní nebo medovicový med, med akátový, lipový, kaštanový, jedlový a smrkový.
Výroba medu ve Slovinsku je založena výhradně na včelaření kraňské včely. Tento specifický druh včely je druhou nejrozšířenější včelou na světě, adaptovanou na širší oblast Kočevje, kdysi historické oblasti Kraňska. Slovinsko je ve skutečnosti jediným členským státem EU, který chránil své původní včely, načež v roce 1999 zavedl kontrolovanou produkci medu.
O kvalitě tohoto medu svědčí různá ocenění získaná v národních i mezinárodních soutěžích, například četná zlatá medaile na světové medové soutěži Apimedica & Apiquality.
