Finským archeologům se konečně podařilo potvrdit význam některých z dvou stovek jam u polárního kruhu. Jsou to hroby z doby kamenné. Vědci to dříve s jistotou potvrdit nemohli, v jámách totiž chybí lidské ostatky. Nová studie sice odpovídá na některé otázky, jiné však zůstávají záhadou. Informují o tom Live Science a ScienceAlert.
Již před čtyřiceti lety objevili archeologové poblíž města Simo na severu Finska asi dvě stovky jam různých velikostí vyplněné sedimentem. V některých našli stopy po spalování či zbytky červeného okru, klíčového znaku hrobů z doby kamenné.
Mělo to však háček, v jámách se podle serveru Live Science nenašly žádné lidské ostatky. Vědci tak nemohli jámy oficiálně za pohřebiště označit. Další záhadou je, proč se lidé zdržovali na tak odlehlém, drsném a neúrodném místě.
Possible Arctic graveyard may be northernmost Stone Age cemetery — but there are no human remains to prove it https://t.co/GZbbmvrvSb
— Live Science (@LiveScience) December 1, 2023
Po letošní analýze starých záznamů a terénních pracích expertů z Univerzity v Oul se podařilo alespoň částečně tajemství 6 500 let starého naleziště zvaného Tainiaro na okraji polárního kruhu poodhalit, píše web ScienceAlert.
Vědci podle studie zveřejněné v časopise Antiquity porovnali rozměry a obsah těchto jam s jinými hroby v severní Evropě z doby kamenné. Mají stejný obdélníkový tvar, jsou až dva metry dlouhé a asi půl metru hluboké.
Živí hodovali mezi mrtvými
V jámách byly kromě toho nalezeny podobné artefakty jako ve zmíněných potvrzených hrobech z doby kamenné. Vedoucí vykopávek Aki Hakonen uvedl, že lze naleziště považovat za pohřebiště, přestože se zde nenašly žádné ostatky.
„Na základě tohoto zjištění si myslíme, že zemřelé pohřbívali na zádech nebo boku s pokrčenými koleny, možná i zabalené v tulení kůži,“ uvedl Hakonen s tím, že do hrobů se mohli přidávat i potraviny a rituální cennosti.
Tým zatím označil jako hroby celkem 44 jam. Výzkumné práce stále pokračují. Hakonen upozornil, že kosti se mohly za tisíce let v tamní kyselé půdě rozpadnout a v jámách se mohou nacházet vlasy či zvířecí kožešiny.
Vědci proto chtějí k výzkumu použít radar neinvazivně pronikající do země a zeminu otestovat na přítomnost lidské DNA. Pokud by potvrdili, že se jedná o pohřebiště, znamenalo by to, že někdejší osídlení v blízkosti Arktidy byla větší, než jsme si mysleli.
Odborníci stále netuší, proč se zrovna tady lidé shromažďovali. Tohle místo vůbec nemuselo sloužit jako svatyně pro mrtvé. Množství nalezených nástrojů a spáleného materiálu může podle studie znamenat, že zde mohly vedle hrobů rozdělávat ohně kočovné kmeny.