Američtí vědci spočítali, že v důsledku rozsáhlé jaderné války by zemřela hlady většina lidské populace, nepočítaje oběti války jako takové. Klimatické podmínky vzniklé takovým konfliktem se rovnají poklesu světové produkce kalorií o 90 procent. Podle vědců však existují místa odolná vůči této potravinové katastrofě, napsal list The Sun.
V případě jaderné války se bavíme o rychlém konfliktu trvajícím několik dní, možná týden. Podle nové studie mezinárodního týmu vědců, o níž napsaly bulvární noviny The Sun, platí nukleární zima za většího strašáka než samotné jaderné bomby.
Jaderné bomby dopadající na města a průmyslové oblasti podle scénáře expertů vyvolají ohnivé bouře, které do horních vrstev atmosféry vynesou obrovské množství aerosolů, směsí malých částic v plynu, zejména popela.
Map reveals two best places to survive nuclear apocalypse ‚when five billion would die‘ https://t.co/C3S5MxS9nN
— The Sun (@TheSun) August 17, 2022
Tyto částice odrážejí sluneční paprsky. Zemskému povrchu se nedostává slunečního tepla, což vede k prudkému ochlazení planety minimálně na deset let. Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature Food znamená nukleární zima potravinovou apokalypsu.
Vědci simulovali šest scénářů jaderné války s různými úrovněmi popela ve stratosféře. Pět scénářů se zaměřilo na různá měřítka jaderného konfliktu mezi Pákistánem a Indií. Ten poslední modeloval jadernou válku mezi USA a Ruskem.
Modely odhadly dopady na atmosféru. Změnu klimatu poté vědci převedli do zemědělských modelů navržených pro výpočet výnosů plodin, včetně kukuřice, pšenice či rýže.
Mrazivá pustina bez života
I menší jaderný konflikt by uvrhl do hladu více než miliardu lidí. Samotná válka v tomto scénáři by přitom zabila 50 až 100 milionů osob.
Při rozsáhlém jaderném konfliktu by podle dřívějších studií v přímém důsledku bomb zahynulo 360 až 400 milionů lidí. Nukleární zima by však podle nového výzkumu vedla k vymření 75 procent světové populace. Více než 5 miliard lidí by zemřelo hlady kvůli globálnímu poklesu produkce kalorií o 90 procent.
Global food insecurity and famine from reduced crop, marine fishery and livestock production due to #CLIMATE disruption from nuclear war soot injectionhttps://t.co/7Ja1ou3lB3 pic.twitter.com/iW51McgNxk
— BOCVIP (@bocvip) August 16, 2022
Vědci uvedli, že největší devastaci by zažily země jako Spojené státy, Spojené království, Čína, Německo, Francie. Zde by zemřeli hlady téměř všichni lidé do dvou let.
Vědci předpokládají, že jaderná válka by přerušila mezinárodní obchod s potravinami. Každá země by se tak spoléhala na domácí produkci kalorií.
Přestože by nukleární zima v podstatě zničila zemědělství, některé země práce odhaduje jako odolnější vůči klimatické změně.
Sklizně pšenice v Austrálii a na Novém Zélandu jsou odolnější vůči klimatickým změnám souvisejících s jadernou válkou. Tyto státy by sice měly dostatek domácí produkce, ale potýkaly by se s „flotilou hladových uprchlíků“.