Váháte, zda on či ona je pro vás ten pravý? Několik následujících bodů vám dá jasnou odpověď. Pokud se v nich cítíte v souladu, společného života se nemusíte bát. Bude z vás skvělá dvojka, kterou nic nerozdělí. V opačném případě ale máte problém…
Těchto několik věcí byste měli spolu dělat rádi, s láskou a bez dohadů:
Sedět spolu v kavárně
…nebo třeba u piva, u ohně dlabat buřty, či spolu zobat jednohubky s kaviárem. Je to jedno. Cokoli, co máte rádi. Musíte to mít ale rádi oba. Hlavní je, že se vaše představy shodují. Někdo, kdo se nejlépe cítí na prkenné lavici u kiosku s limonádou a langošem, se bude ve vaší oblíbené kavárně ve francouzském stylu za znění šansonů na vintage křesílku nervózně kroutit. Možná tam z lásky k vám s vámi půjde. Ale jeho nekomfort k všeobecné pohodě nepřispěje.
Jít spolu na koncert
S chutí spolu vyrazit na rockový festival nebo na Vivaldiho čtvero ročních období. Záleží na gustu. Každopádně by to „gusto“ mělo být stejné. Určitě nechcete chodit na kulturní zážitky každý zvlášť. Zezačátku se dost možná jeden pro druhého obětuje a žánr svého protějšku (který není jeho šálek kávy) přetrpí. Časem by to ale nejspíš dopadlo tak, že každý budete žít separé. A nejde jen o společenské akce. Určitě se nechcete hádat o to, jaké si doma nebo v autě pustíte rádio, písničky… Hudba je důležitější aspekt ve vztahu, než se zdá. Hodně o člověku vypovídá. O jeho založení, nátuře. Právě podle ní poznáte, zda k sobě patříte či ne.
Jet spolu na dovolenou
Jak zásadní jsou představy každého z partnerů o způsobu trávení dovolené. Má jeden z vás rád cestování na blind jen s batohem, chození po horách a romantické noci pod stanem a druhý raději bobyt od Čedoku v hotelu „all in“ a válení u bazénu? I takoví spolu mohou vyjít. Ale za jakou cenu. Jeden vždy nebude úplně spokojený. Bude se donekonečna přizpůsobovat a do něčeho nutit. Dělat věci jinak, než cítí. A to není pro utužování vztahu dobré.
Jít spolu ven
Ano, tak obyčejná věc, jako je trávení času „venku“ – v přírodě, v parku… Možná má jeden rád procházky. Je zvyklý chodit ven každý den. Někdo to má jako zdravotní svižnou rozcvičku, někdo se zase rád jenom tak loudá ulicemi a rozjímá. A když se jde někam dál, potřebuje mít cíl v podobě hospody nebo alespoň rychlého občerstvení. To ale se „zádvodníkem“ – milovníkem pohybu – nepůjde dohromady. Takový člověk vedle sebe nechce mít partnera, který při každém kroku funí a naříká, jaký je to kopec. Samozřejmě, když se chce, tak jde všechno. Soužití ale bude vyžadovat hodně, hodně vzájemné tolerance a vůle kvůli druhému slevit ze svých zvyků.
Fungovat v jedné domácnosti
Stěžejním testem je, zkusit si hospodařit v jedné domácnosti. Pokud spolu dvojice ještě nebydlí, stačí si dát pár dní u jednoho nebo druhého, či si vyjet třeba někam na hory do apartmánu. Kde budete muset sami vařit, nakupovat si, udržovat chod dočasného bydliště. Ihned zjistíte, jak jste na tom. Ve chvíli, kdy si budete v jednom prostoru lézt na nervy, je to k zamyšlení. Můžete zjistit, že vám není příjemné, když přítel/přítelkyně narušuje váš osobní prostor. Že jste mnohem radši, když se sejdete až před kinem a potom se zase rozloučíte.
Anebo naopak – zjistíte, jak se skvěle doplňujete. I v uzavřeném prostoru panuje uvolněná, pohodová atmosféra, v ničem si nevadíte, nerušíte a je vám spolu prostě skvěle. V prvním případě to není dobré znamení. Nedokážete-li spolu fungovat pár dní na dovolené, nepůjde to ani v reálném životě. V druhém máte vyhráno. Přesně to je partner pro vás.
Budovat spolu
A ještě je tu jedna důležitá věc. Položit si otázku: Budeme schopni dohodnout se na stylu společného bydlení? Výbava bytu/domu, raději bytovka ve městě nebo dům se zahradou na vesnici… Vždycky se dá udělat kompromis, jeden ustoupí. Ale – budou ve výsledném řešení oba opravdu šťastní? Pokud se partneři v těchto záležitostech příliš rozcházejí a každý z nich má svoji přesnou představu, z níž nechce ustoupit, je to těžko řešitelný problém.