Ačkoliv papež František často uváděl, že mít ve Vatikánu bývalého papeže Benedikta XVI. bylo jako žít v jednom domě se svým dědečkem, kniha nejbližšího spolupracovníka zemřelého emeritního papeže ukazuje na údajné napětí, které po rezignaci v roce 2013 vyvolávalo soužití dvou papežů v malém městském státě. Informovala o tom agentura Reuters.
Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, zemřel 31. prosince ve věku 95 let ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae. V čele katolické církve stál v letech 2005 až 2013, kdy odstoupil ze zdravotních důvodů. Stal se prvním papežem po zhruba 600 letech, který tak učinil. Pochován byl ve čtvrtek ve Svatopetrské bazilice, smuteční obřad vedl nynější papež František.
Book by Benedict's top aide reveals tensions in Vatican https://t.co/cA8vWckyBl pic.twitter.com/ZUH5L54F9D
— Reuters (@Reuters) January 7, 2023
Jen několik hodin po pohřbu začalo italské nakladatelství rozesílat novinářům úryvky z 330stránkové knihy s názvem Nic než pravda – Můj život vedle Benedikta XVI., jejímž autorem je arcibiskup Georg Gänswein.
Šestašedesátiletý německý prelát byl Benediktovým osobním tajemníkem od roku 2003, kdy byl pozdější papež ještě kardinálem. Po jeho boku zůstal téměř 20 let až do jeho smrti. Do roku 2020 byl také dveřníkem papeže Františka.
V knize, která se má na pulty knihkupectví dostat příští týden, Gänswein podává zasvěcený pohled na Benediktovo zvolení v roce 2005 i na jeho rozhodnutí stát se prvním papežem po 600 letech, který odstoupil. Věnuje se také období Benediktova života po složení funkce, jeho zdraví i posledním hodinám života.
Přestože se Benedikt po své rezignaci do značné míry vyhýbal veřejným vystoupením, zůstal vzorem pro katolické konzervativce, kteří nesouhlasili s reformami prováděnými papežem Františkem, připomíná Reuters.
Podle Gänsweina Benedikta „překvapilo“, že František nikdy nereagoval na veřejný dopis z roku 2016, v němž čtyři konzervativní kardinálové obvinili Františka z vytváření zmatků v morálních otázkách. Uvádí také, že Benedikt nesouhlasil s některými Františkovými postoji.
František půl roku po svém zvolení v roce 2013 poskytl dlouhý rozhovor jezuitskému časopisu a poslal jej Benediktovi, aby se k němu vyjádřil. Gänswein uvádí, že Benedikt ve své odpovědi kritizoval způsob, jakým František odpovídal na otázky týkající se potratů a homosexuality. Podle sekretáře rovněž považoval za „chybu“ Františkovo rozhodnutí omezit sloužení tradiční latinské mše.
Vatikánský mluvčí Matteo Bruni uvedl, že ke knize, kterou Gänswein napsal společně s italským novinářem Saveriem Gaetou, nemá žádný komentář.
Prvních sedm let po Františkově zvolení papežem si Gänswein ponechával dvě funkce: prefekta papežské domácnosti a osobního tajemníka emeritního papeže. Gänswein v knize píše, že s novým papežem nikdy nedokázal dosáhnout „ovzduší důvěry“ a že František ho pravděpodobně nechal tak dlouho zastávat funkci prefekta z úcty k Benediktovi.
Skončil až lednu 2020, kdy se ocitl v centru nepříjemné epizody spojené s vydáním knihy o kněžském celibátu, kterou napsal konzervativní kardinál Robert Sarah. Ten tvrdil, že Benedikt byl jejím spoluautorem, což emeritní papež popřel a požadoval, aby jako autor publikace uváděn nebyl. František, kterému se podle oficiálních vatikánských zdrojů nelíbilo, jak se aféra navenek řešila, Gänsweina z funkce prefekta odvolal.
Benediktův sekretář ve své knize také uvádí, že mu Benedikt o svém úmyslu odstoupit řekl 25. září 2012, tedy asi pět měsíců předtím, než tak skutečně učinil. Informována byla o papežově úmyslu později jen hrstka nejvyšších vatikánských činitelů.
Gänschwein také tvrdí, že se snažil Benedikta od záměru rezignovat odradit a doporučoval mu raději zvolnit a v pontifikátu pokračovat. Papež se ale přesvědčit nenechal a místo toho začal přemýšlet o nejlepším načasování události, o které si byli oba vědomi, že bude historická.