U břehů jezera Kivu ve východní části Konžské demokratické republiky se umělec Patrick Cikuru Cirimwami prodírá horami plastových lahví, se kterými má velké plány. Do pytle nabírá tolik odpadu, kolik unese. Konžský umělec chce totiž kreativním způsobem upozornit na problémy, které stát ve střední Africe sužují. O jeho příběhu minulý týden napsala agentura Reuters.
V oblasti u hranice se Rwandou veřejný svoz odpadu nefunguje. Odpadky, které končí v jezeře Kivu, přitom často způsobují poruchy vodní elektrárny, což vede k výpadkům proudu.
Cílem Cikuru Cirimwamiho ovšem není jen pomáhat s úklidem. Umělec plast roztaví na hustou tekutinu, kterou používá při malování portrétů politiků. Podle svých slov tak chce odsoudit jejich nečinnost v ochraně životního prostředí.
Patrick Cikuru Cirimwami, an artist from the Democratic Republic of Congo, uses plastic waste to paint portraits of the country’s politicians, calling his art a condemnation of their inaction when it comes to protecting the environment https://t.co/IbgL70U4yb pic.twitter.com/6I8jF7nn4K
— Reuters (@Reuters) January 6, 2023
„V Demokratické republice Kongo proběhla řada konferencí a setkání… Opatření na ochranu přírody jsme nicméně nepřijali. Jako konžský umělec na to mohu upozornit,“ řekl dle Reuters šestadvacetiletý muž.
Minulý měsíc proběhla v kulturním centru v jeho rodném městě Bukavu výstava umělcových portrétů politických osobností včetně současného prezidenta Félixe Tshisekediho. Mezi vyobrazenými politiky byl i Patrice Lumumba, vůdce národního osvobozeneckého hnutí, který byl v roce 1961 zavražděn.
Konžská demokratická republika, stejně jako ostatní africké země, trvá na svém právu rozvíjet své hospodářství využíváním svých rozsáhlých přírodních zdrojů. Země se však stala terčem kritiky za to, že nabízí licence k těžbě ropy v druhém největším deštném pralese na světě.
Sporná těžba ropy v povodí Konga
Povodí Konga, jehož více než polovina se nachází v Demokratické republice Kongo, je posledním deštným pralesem na planetě, který pohlcuje více uhlíku, než ho uvolňuje, a je co do velikosti druhý po Amazonii.
Dražené bloky zahrnují oblasti v národním parku Virunga, stejně jako místo výskytu kriticky ohrožených goril a největší tropická rašeliniště na světě, která ukládají ekvivalent tří let světových emisí fosilních paliv, připomněl list The Guardian.
Kongo-Kinshasa se zavázalo minimalizovat potenciálně ničivý dopad pomocí moderních metod těžby a přísné regulace. Před listopadovým summitem o klimatu COP27 také uspořádalo jednání, na nichž vyzvalo bohaté země, aby dodržely závazek vůči rozvojovým zemím a zajistily spravedlivé financování boje proti změně klimatu.
Druhá největší africká země také zdůraznila, že státy jako Spojené království, Norsko a USA na ni naléhají, aby zdroje netěžila, zatímco samy v hledání fosilních paliv pokračují.