Kambodžská vláda se od pandemického útlumu snaží v Angkor Watu, světoznámé památce a dědictví UNESCO, podpořit turistický ruch. Vystěhovává z lokality do táborů rodiny, které zde žily po generace. Informoval o tom server Euronews.
Organizace pro lidská práva Amnesty International silně kritizovala UNESCO kvůli masovému vystěhování obyvatel z oblasti komplexu staletí starého chrámu Angkor Wat v Kambodži.
Organizace se sídlem v Londýně uvedla, že orgán OSN nedokázal zpochybnit vyhoštění odhadem 10 000 rodin. Ve své zprávě Amnesty International tvrdí, že vystěhování kambodžskými úřady porušilo mezinárodní a vnitrostátní právo.
Amnesty accuses Cambodia of forced evictions to boost tourist numbers at heritage sitehttps://t.co/ZQwdu1NTqa
— Euronews Travel (@euronewstravel) November 15, 2023
Amnesty poukazuje na to, že vystěhovaní lidé dostali malou nebo žádnou náhradu. Dvě hlavní vládní místa pro přesídlení mají nedostatečná zařízení včetně silnic, dodávek vody a elektřiny a hygieny. Kambodžská vláda jako záminku pro vystěhování použila nutnost zabránit poškození starověkého chrámu.
UNESCO by se k tomu mělo postavit
Zpráva obvinila UNESCO a jeho program světového dědictví z nerespektování pokynů OSN. Organizace zejména nesplnila svou povinnost zasáhnout a prosazovat lidské právo na bydlení, tvrdí Amnesty International.
Kambodžská vláda použila skutečnost, že místo světového dědictví potřebuje ochranu před poškozením, jako důvod pro přesun obyvatel žijících v lokalitě Angkor Watu. Podle Amnesty by se UNESCO mělo proti takovým krokům úřadů postavit.
Centrum světového dědictví UNESCO údajně uvedlo, že „nemá schopnost prosazovat implementaci standardů založených na právech a politických doporučeních, protože jeho role je spíše zaměřena na politické poradenství, budování kapacit a obhajobu“.
Proč jsou rodiny vystěhovány
Angkor Wat získal status světového dědictví v roce 1992, částečně kvůli obavám, že růst lidských sídel na místě představuje možnou hrozbu pro jeho zachování.
Nebylo však jasné, co se bude dít se stávajícími osadami. Jak zmiňuje server Euronews, byly až do loňského roku ponechány převážně nerušené. Kambodža má nyní zájem rozvíjet oblast pro cestovní ruch, která během pandemie koronaviru zanikla. K tomu patří i vystěhování místních obyvatel.
„Kambodžské úřady krutě vykořenily rodiny, které žily v Angkoru po několik generací. Donutily je žít z ruky do úst na špatně připravených místech pro přemístění,“ řekl Montse Ferrer, prozatímní zástupce regionálního ředitele pro výzkum Amnesty. „Musí okamžitě přestat s násilným vystěhováním lidí a porušováním mezinárodního práva v oblasti lidských práv.“
Podle zprávy kambodžské úřady tvrdí, že vesničané se z místa stěhují dobrovolně. Ale výzkum Amnesty na začátku tohoto roku, včetně rozhovorů s více než 100 lidmi, ukázal, že „téměř všichni popsali, že byli vystěhováni nebo byli pod nátlakem, aby opustili Angkor pomocí zastrašování, obtěžování, výhrůžek a násilností ze strany kambodžských úřadů“.
„Nikdo nechce opustit svůj domov,“ citovala zpráva jednu žena, která žila v Angkoru více než 70 let.
Vystěhování má dopad na turistický ruch
Kromě nedostatečného zázemí přesídlovacích táborů je pro místní obtížné vydělat si na živobytí také kvůli jejich umístění – téměř hodinu jízdy na motorce z Angkoru. Mnoho rodin si vydělávalo dodáváním zboží a služeb pro turisty navštěvující Angkor Wat. Ti, kteří se zabývají zemědělstvím, říkají, že jejich nové místo nebylo na tuto činnost připraveno.
„Kambodža je podle sedmi hlavních smluv o lidských právech povinna respektovat, chránit a naplňovat právo na přiměřené bydlení,“ uvádí zpráva. Dodává, že kambodžští představitelé zamítli výzkum Amnesty a nepřesně ji obvinili, že dospěla k závěrům „tisíce kilometrů daleko od skutečné situace“.