Téměř století starý nález z jeskyně Skhul v severním Izraeli dostal novou interpretaci. Lebka pětiletého dítěte, objevená už v roce 1932, podle nejnovějšího výzkumu dokazuje, že k biologickému mísení Neandertálců a Homo sapiens docházelo už před 140 000 lety. Tím se celý časový rámec lidské evoluce posouvá o desítky tisíc let zpět.
Dítě má tvar lebky odpovídající Homo sapiens, ale spodní čelist, vnitřní ucho a další rysy ukazují na Neandertálce. Podle autorů studie šlo o přímého potomka obou druhů. Nové závěry publikoval tým profesora Israela Herškovice z Telavivské univerzity a jeho francouzských kolegů v časopise L’Anthropologie.
Výzkum ukazuje, že obě skupiny spolu v oblasti dnešního Izraele žily po dlouhou dobu a v míru. „Neandertálci nevymizeli násilím, ale byli do nás postupně vstřebáni,“ vysvětluje Herškovic. Nález dítěte z jeskyně Skhul představuje nejstarší známý fyzický důkaz tohoto procesu.
Podle genetických dat došlo k výrazné výměně dědičného materiálu zhruba před 50 000 lety, ale právě nový nález ukazuje, že biologické i společenské vazby byly navázány mnohem dřív – už 140 000 let nazpět. Některé další kostry z jeskyně Skhul jsou podle autorů zřejmě také hybridní.
Domácí původ a druh X
Herškovic tvrdí, že Neandertálci v oblasti žili nepřetržitě 500 000 až 200 000 let. Nešlo o přistěhovalce, ale o původní obyvatele regionu, kteří se vyvinuli z afrických předků přímo na Blízkém východě. Homo sapiens pak do oblasti vstoupil ve třech migračních vlnách a pokaždé narazil na obydlené území.
Profesor také naznačuje existenci záhadného „druhu X“, se kterým se naši předci možná křížili už v Africe. Tento druh mohl být příbuzný raným Neandertálcům a přežil v DNA některých dnešních lidí.


Láska, ne válka
Na rozdíl od představy Homo sapiens jako brutálních predátorů, kteří své příbuzné vyhladili, výzkumníci navrhují jiný scénář. Spíš než konflikty probíhala kulturní výměna a mezidruhové vztahy. „Něco na nich bylo,“ říká Herškovic o Neandrtálcích. Fascinace, nikoliv rivalita.
V regionu nejsou známky násilných střetů. Místo toho se mezi skupinami šířily nástroje a technologie – například modernější moustierská výbava Homo sapiens, kterou Neandertálci převzali. Archeologické vrstvy proto bez kosterních nálezů nelze snadno přiřadit jednomu druhu.
Po 80 000 letech se ale obyvatelstvo z oblasti vytrácí. Příčinou mohlo být ochlazení po výbuchu sopky Toba. Teprve třetí migrační vlna Homo sapiens před 70 000 lety se vydala směrem k Evropě a potkala Neandertálce znovu. Výsledek? Jsme tu my – genetický koktejl s neandertálskou příměsí.