Donald Trump se během svého prezidentského mandátu svěřil svému personálnímu šéfovi, že si přeje, aby jeho generálové k němu byli stejně loajální jako byli němečtí generálové za druhé světové války k Adolfu Hitlerovi. V nové knize, jejíž úryvek dnes zveřejnil časopis The New Yorker, to uvádějí novináři Peter Baker a Susan Glasserová.
Podle úryvku z knihy The Divider: Trump in the White House 2017-2021, jejíž vydání se očekává v září, si Trump personálnímu šéfovi Bílého domu Johnu Kellymu poněkud vulgárně stěžoval a tázal se přitom, proč američtí generálové nemohou být víc jako ti němečtí.
In an excerpt from their new book, @sbg1 and @peterbakernyt report on how Mark Milley, Donald Trump’s handpicked Chairman of the Joint Chiefs of Staff, fought the President from inside the Pentagon—despite almost resigning in June of 2020. https://t.co/5fwcOaDxrP
— The New Yorker (@NewYorker) August 8, 2022
„Jako kteří generálové?“ zeptal se Kelly. „Němečtí generálové za druhé světové války,“ odpověděl Trump. „Víte, že se pokusili Hitlera třikrát zabít a skoro se jim to povedlo,“ opáčil Kelly. Trump ale Kellyho odbyl. „Ne, ne, ne. Byli k němu naprosto loajální,“ odpověděl prezident Kellymu. „V jeho (Trumpově) verzi historie byli generálové Třetí říše zcela podřízeni Hitlerovi; tohle byl model, který chtěl pro svou armádu. Kelly řekl Trumpovi, že žádní takoví američtí generálové neexistují, ale prezident byl odhodlán toto tvrzení otestovat,“ uvádí se v úryvku.
Autoři rovněž popisují, jak se Trump neshodl se svými generály, protože chtěl ve Washingtonu uspořádat velkou vojenskou přehlídku. V létě 2017 po návratu z oslav Dne Bastily v Paříži Trump podle úryvku Kellymu řekl, že také chce mít vojenskou přehlídku. Měl však podmínku. „Hele, nechci na té přehlídce žádné zraněné chlapy,“ řekl Trump s tím, že by to na něj nevrhalo dobré světlo. „Kelly nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel,“ pokračuje úryvek. „To jsou hrdinové,“ řekl Trumpovi. „V naší společnosti existuje jen jedna skupina lidí, kteří jsou větší hrdinové než oni – a ti jsou pohřbeni v Arlingtonu,“ dodal Kelly, aniž zmínil, že na Arlingtonském národním hřbitově je pohřben jeho syn Robert, který byl poručík a padl v Afghánistánu. „Nechci je tam,“ zopakoval Trump, že zraněné vojáky na přehlídce nechce.
Trump: “Look, I don’t want any wounded guys in the parade. This doesn’t look good for me.”
Kelly: “Those are the heroes. In our society, there’s only one group of people who are more heroic than they are—and they are buried over in Arlington.”
Trump: “I don’t want them.” https://t.co/7yFTSI1tAO
— Jake Tapper (@jaketapper) August 8, 2022
Další debata o vojenské přehlídce se odehrála na briefingu, kterého se kromě Kellyho zúčastnil zástupce předsedy sboru náčelníků štábů a generál letectva Paul Selva. Trump se Selvy zeptal, co si o takové přehlídce myslí. „Nevyrostl jsem ve Spojených státech, vyrůstal jsem v Portugalsku,“ odpověděl mu Selva. „Portugalsko bylo diktaturou a přehlídky byly o tom, aby se ukázalo, kdo má zbraně. A to my v této zemi neděláme,“ dodal. Trump se pak nedůvěřivě zeptal: „Takže se vám ta myšlenka nelíbí?“. „Ne,“ odpověděl Selva a zdůraznil: „Tohle dělají diktátoři.“
Velká část úryvku se týká generála Marka Milleyho, šéfa amerického sboru náčelníků štábů. Když mu Trump tuto funkci nabídl, Milley mu řekl: „Udělám všechno, co po mně budete chtít“. Prezident se mu však rychle zprotivil.
Frustrace generála Milleyho z prezidenta Trumpa vyvrcholila 1. června 2020, kdy demonstranti hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) zaplnili náměstí Lafayette Square poblíž Bílého domu. Trump se dožadoval toho, aby demonstranty rozehnala armáda. Milley a další vysoce postavení představitelé to ale odmítli a Trump reagoval popuzeně. „Všichni jste lúzři!“ křičel šéf Bílého domu. „Nemůžete je prostě postřílet? Střelit je do nohou nebo tak něco?“ uvedl podle knihy.
Poté, co náměstí vyklidila Národní garda a policie, se generál Milley krátce připojil k prezidentovi a dalším a prošel prázdným parkem, aby se Trump mohl vyfotografovat před kostelem na druhé straně. Autoři uvedli, že generál Milley později považoval své rozhodnutí připojit se k prezidentovi za „chybný úsudek, který ho bude navždy pronásledovat“.
Týden po tomto incidentu Milley napsal, ale nikdy nedoručil, rezignační dopis. V něm Trumpa obvinil z politizování armády, ničení mezinárodního řádu, neschopnosti ocenit rozmanitost a z přijímání tyranie, diktatury a extremismu. Milley se ale nakonec rozhodl ve funkci zůstat. Podle autorů knihy chtěl zajistit, aby armáda sloužila jako ochrana proti prezidentovi, který se čím dál více vymykal kontrole.
