Naše planeta se otepluje. Mohli jsme to silně pociťovat letošní léto, které se neslo ve znamení teplotních rekordů v Evropě, ale také masivních povodní v Číně a Austrálii. Globální oteplování se navíc projevuje rychleji, než klimatologové čekali. Vědci a politici se soustředí na dosažení nulových emisí. Málokdo z nich však podle nové studie přemýšlí nad tím, co bude následovat. Informoval o tom web The Conversation.
Lidská činnost má na naši planetu komplexní dopady. Mezi ně patří globální oteplování, které se plně projevilo letošní léto. Globální průměrné teploty ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí vzrostly o 1,2 stupně Celsia.
Emise oxidu uhličitého (CO2), jehož produkuje doprava, průmysl a zemědělství, na chvíli pomohla snížit pandemie nemoci covid-19 utlumením výroby. Ne však na dlouho. Nyní se emise opět pohybují v globálním měřítku na rekordních úrovních.
Pařížská dohoda o změně klimatu si klade za cíl udržet nárůst globálních teplot na hranici 1,5 stupně Celsia.
If we succeed in reducing climate warming, we’ll soon face a cooling climate for the first time in living memory. How much and how quickly do we want our planet to cool? And how can we prepare ourselves for it? @AndrewKingClim writes for @ConversationEDU https://t.co/knqP1zF5sA
— Melbourne Climate Futures (@MCFunimelb) August 11, 2022
Vědci po celém světě se shodují, že udržet globální oteplování v tomto století výrazně pod dvěma stupni znamená „drastické snížení emisí“, napsal server The Conversation. Podle některých hlasů se již nacházíme na červené linii, za níž je již pozdě.
Spojenému království se podařilo od roku 1990 snížit emise CO2 zhruba o polovinu. Největšími znečišťovateli jsou však Spojené státy, Čína a Evropská unie (EU). A právě ti aktuálně pociťují největší dopady oteplování. To vede ke snahám nastolit tvrdší opatření.
Světoví vědci i politici se snaží docílit čisté nuly v emisích. Experti v nové studii publikované v časopise Nature Climate Change ovšem varují, že nevíme, co bude po splnění tohoto cíle následovat. Mimo jiné i proto, že tohle téma zatím nevyšlo mnoho studií.
O kolik Zemi ochladit?
Podle vědců je nezbytné, abychom pochopili důsledky našich rozhodnutí. Cesty zvolené před a po dosažení nulových emisí totiž mohou znamenat rozdíly mezi planetou, která zůstane obyvatelná, a planetou, na níž se některé oblasti stanou nehostinnými.
Nulové emise znamenají ochlazení planety, neboť by významně zeslábl skleníkový efekt. Lidé v některých oblastech by mohli zažít významný propad teplot, což už dnes můžeme považovat netypický jev, upozorňují odborníci.
Tyto změny doprovázené dopady na extrémní počasí by mohly mít vliv například na průmyslová odvětví, například může dojít k uzavírání lodních tras. V polárních oblastech by se totiž začaly doplňovat zásoby dnes tajícího ledu.
Jak rychle a o kolik vůbec Zemi ochladit? To jsou otázky, které si podle expertů v oblasti klimatu máme klást. Stejně tak je důležité určit, jakým regionům se věnovat usilovněji.
Nulové emise znamenají, že bude uvolňování skleníkových plynů vyváženo jejich odstraňováním z atmosféry. Pokud v globálním měřítku čisté nuly nedosáhneme během 50 let, globální oteplování bude výrazně horší než dva stupně, píší odborníci.
V případě splnění cíle může civilizace pokračovat v procesu dekarbonizace a dosáhnout čistých záporných emisí. To znamená, že se z atmosféry vyčistí více skleníkových plynů, než se do ní uvolní.
Vědci ve studii zmiňují jako ideální teplotu předindustriální klima, přičemž vliv člověka na Zemi by ustupoval.
Zdůrazňují však, že jakékoli rozhodnutí musejí vycházet z pochopení důsledků různých rozhodnutí pro klima po dosažení nulové čisté hodnoty. Konkurenční zájmy mezi státy a průmyslovými odvětvími mohou ve světě po dosažení nulových emisí ztížit uzavírání globálních dohod, uvádí studie příklad.