Ohňostroje a zábavní pyrotechnika jsou oblíbenou součástí oslav po celém světě. Vědecké studie však upozorňují na jejich závažné dopady na zdraví i životní prostředí. Akademie věd ČR (AV ČR) volá po jejich regulaci, poukazujíc na toxické látky, které se při jejich hoření uvolňují.
Miliony lidí každoročně vítají Nový rok odpalováním ohňostrojů. Podle údajů Akademie věd ČR se jen v České republice za jednu noc odpálí asi 10 milionů pyrotechnických výrobků. Toto číslo nezahrnuje nelegální prodej, který je velmi rozšířený. Odhaduje se, že jen v Praze odpálí 100 000 lidí přibližně milion raket, což odpovídá spálení 100 tun materiálu za jednu hodinu.
Akademie věd ČR: Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní https://t.co/7yqNIP6tsS
— IPG (@InfoProfiGroup) December 4, 2024
Nebezpečné složení
Pyrotechnika obsahuje směsi paliv, pojiv a chemických látek, které vytvářejí barevné efekty. Akademie věd uvádí, že pro červené světlo se přidává stroncium, zelené záření vytváří baryum a modré vzniká díky mědi. Tyto látky, často ve formě toxických sloučenin, zůstávají v ovzduší, půdě a vodě. Navzdory zákazu některých chemikálií v EU se na trhu stále objevují nelegální produkty s olovem, thaliem či arzenem.
Dle Akademie věd zábavní pyrotechnika přispívá k emisím prachových částic a škodlivých plynů, jako je oxid siřičitý či oxidy dusíku. Tyto látky dráždí dýchací cesty a mohou způsobovat astmatické záchvaty. „V odborné literatuře byly popsány i případy těžkých až fatálních astmatických záchvatů u dětí,“ varuje AV ČR. Krátkodobé vystavení smogu může zvýšit riziko srdečně-cévních problémů.
Profesionální versus amatérské ohňostroje
Amatérské ohňostroje jsou výrazně nebezpečnější než ty profesionální. Profesionální rakety vybuchují ve výšce kolem 100 metrů, což zajišťuje lepší rozptyl škodlivin. Amatérská pyrotechnika exploduje mnohem níže, což zvyšuje koncentraci toxických látek v bezprostředním okolí.
Mnohé chemické látky uvolněné při odpalu ohňostrojů se obtížně odbourávají. Například těžké kovy se hromadí v živých organismech a zůstávají v potravním řetězci. Jak uvádí Akademie věd ČR, některé látky jako benzo(a)pyren nebo polychlorované dioxiny jsou karcinogenní a způsobují vývojové vady.
Regulace jako cesta
Mnoho států již přistoupilo k omezení pyrotechniky. Mezi průkopníky patří například Austrálie nebo americký stát Massachusetts, kde je její prodej široké veřejnosti zakázán. V Evropě zavádějí regulace například Německo nebo Švédsko. V Česku však zatím odpovídající monitoring nelegálního prodeje pyrotechniky chybí.