Nově objevené fosilní stopy v australské Victorii přepisují učebnice evoluce. Podle vědců po sobě otisky zanechala zvířata, která mohla být ranými plazy – a to přibližně před 350 miliony lety. To znamená, že se první amnioti, skupina zahrnující plazy, ptáky i savce, objevili o 35 až 40 milionů let dřív, než se dosud uvádělo.
Otisky pocházejí z období na přelomu devonu a karbonu, kdy oblast patřila k pevnině Gondwana. Zvířata se tehdy pohybovala po bahnitém břehu a zanechala po sobě zřetelné stopy drápů – znak, který vědci spojují s plazy, nikoli s obojživelníky. Tím vznikl první přímý důkaz, že suchozemští amnioti existovali už v tomto raném období.
Evoluce se zrychlila
Tým australských a švédských paleontologů nález lokalizoval u řeky Broken River, která je v jazyce původních obyvatel známá také jako Berrepit. Podle vědců se právě tady odehrával jeden z klíčových momentů vývoje čtyřnožců. „Tohle posouvá pravděpodobný vznik korunové skupiny amniotů o 35 až 40 milionů let zpět,“ uvedl profesor John Long.
Stopy neukazují žádné známky taženého ocasu nebo těla, což naznačuje vzpřímený pohyb po souši. Z rozdílu mezi velikostí otisků předních a zadních končetin vědci odhadli, že zvíře měřilo kolem 80 cm a bylo plně přizpůsobené životu na pevnině.
Devon místo karbonu
Dosud se mělo za to, že amnioti se objevili až v mladším karbonu. Mezi nejstaršími známými nálezy figurují kostry rodu Hylonomus nebo stopy Notalacerta. Nové otisky ale ukazují, že předci plazů i savců se zřejmě vyvinuli už v devonu – v době, kdy se život teprve začínal přesouvat z vody na pevninu.
Objev navíc zpochybňuje představu, že koncem devonu došlo k masovému vymírání, které vývoj čtyřnožců výrazně zpomalilo. Pokud amnioti přežili tuto událost, jejich evoluce mohla pokračovat plynuleji, než se dosud myslelo.
Jedna stopa mění dějiny
Výzkumníci pomocí laserového skenování zkoumají tvar prstů, hloubku otisků a detaily drápů. Tyto informace pomáhají rozlišit mezi různými skupinami – například mezi synapsidy, z nichž vzešli savci, a ranými plazy. Synapsidní stopy bývají širší, plazí mají ostřejší zakřivené drápy.
Nález je unikátní nejen stářím, ale i místem. Mnoho teorií o vzniku plazů se soustředilo na severní polokouli. Stopy z jižní Gondwany ukazují, že důležité evoluční kroky mohly probíhat paralelně i na jihu.
Budoucnost leží v bahně
Vědci plánují prozkoumat další lokality v oblasti Victoria. Doufají, že najdou víc stop, které potvrdí jejich závěry. Každý nový otisk může odhalit, jak zvířata držela tělo, jak chodila, nebo jak se přizpůsobovala suchému prostředí.
„Tyto stopy mají neúměrně velký dopad na naše chápání rané evoluce čtyřnožců,“ píší autoři studie. Připomínají, že právě náhodné objevy často vedou k zásadním změnám ve vědeckém poznání.