Ranní špička v metru není pro slabé povahy: nedostatek místa k sezení, dusno, zápas o místo u madla. A k tomu ještě páry, které si z přeplněného vagónu udělaly vlastní romantickou filmovou scénu. Pro mnoho cestujících je to kombinace, kterou opravdu neocení. Jak tento trend vnímají Londýňané, popsal deník Metro.
Zatímco večerní opilecké „líbačky“ v metru jsou v Londýně téměř tradicí, během ranní cesty do práce budí podobné projevy lásky odpor. Podle mnoha cestujících je to nejen nevkusné, ale i nepříjemné připomenutí toho, že jejich den rozhodně nezačíná romanticky.
Londoners want to impose a snogging ban on the Tube before 10am https://t.co/nCERKALFqM
— Metro (@MetroUK) November 4, 2025
„Je příliš brzy na to, aby mi někdo připomínal, že jsem single a mířím do práce,“ sdílel jeden z oslovených Londýňanů. Jiný podotkl, že v tuto hodinu sotva funguje, natož aby měl energii na doteky a polibky, které pozoruje u druhých.
Na sociálních sítích se objevují podobně ostré názory. Podle jednoho uživatele by se líbání v přeplněných vlacích v ranní špičce mělo „vypískávat jako faul“, další žertoval, že „ je nutný nějaký výzkum, protože lidé v londýnském metru jsou nepochopitelně nadržení“.
Hygienické riziko
Nejde však jen o rozpaky. Londýnské metro je dlouhodobě kritizováno za vysokou úroveň prachu a znečištění, které je podle studií až patnáctkrát vyšší než na ulici. Na površích vlaků bylo identifikováno přes devadesát různých bakteriálních kmenů.
A když do toho přidáte otevřená ústa a proudění vzduchu v tunelech? Podle vědeckých studií kapénky při polibku létají do prostoru během zlomku sekundy a mohou dolétnout až několik metrů daleko.
Jak připomněla jedna z cestujících, která pracovala v zubní ordinaci, reklamy proti zánětům dásní visící v metru nejsou zrovna v souladu s tím, co pak člověk vidí pár metrů vedle sebe: „Je to nechutné a je teprve sedm ráno.“
Přesto se ozývají i hlasy, podle nichž je podobná rozhořčenost výrazem kolektivního cynismu. Životní koučka Jacqueline Hurst upozorňuje, že láska v každodenním chaosu může být pro někoho posilující. Podle ní je veřejná náklonnost připomínkou lidskosti a spojení, které je dnes potřeba více než kdy dříve.
Zároveň ale připouští, že reakce cestujících mohou být signálem něčeho hlubšího. Nechuť k intimitě může odrážet závist, diskomfort nebo jednoduše nastavení „nedívej se na nikoho a přežij cestu“.
Láska ano, ale ne v ranní špičce
Debata se nevede o tom, zda mají mít lidé právo na projevy náklonnosti na veřejnosti. Jde spíš o načasování. Pro většinu Londýňanů je ranní cesta vyhrazená kávě a tiché snaze přežít cestu do kanceláře. Romantika? Ta počká. Minimálně do desíti.
Průzkum YouGov ukázal, že Britové mají k veřejným projevům náklonnosti obecně tolerantní, ale zároveň jasně ohraničený vztah. Držení se za ruce je přijatelné pro přibližně 92 procent lidí, objetí pro 90 procent, a lehký polibek schvaluje většina.
Jakmile se ale projevy náklonnosti posunou směrem k intimnějšímu líbání, tolerance prudce klesá. Klasické intenzivní líbání je komfortní zhruba pro dvě třetiny respondentů, ale s jazykem už jen pro 15 procent.
Výsledek tak potvrzuje typickou britskou zdrženlivost: láska na veřejnosti nevadí, dokud zůstává decentní.