Saharu známe jako pustinu, písčitý hřbitov nepřátelský vůči všemu živému podobně jako Mars. Tato nehostinná část světa ale kdysi měla, stejně jako rudá planeta, mnohem vlídnější klima. Pokrývala ji svěží vegetace, řeky a jezera a podle nové studie se opět v ráj promění. Napsal o tom web IFLScience.
Sahara je s rozlohou 9,2 milionu kilometrů největší pouští světa, pokud nepočítáme mrazivé polární pláně Antarktidy a Arktidy. Ty totiž bývají rovněž klasifikovány jako poušť. V tom případě okupuje Sahara třetí místo.
Hovoříme o vyprahlé pustině s pískem, kam až oko dohlédne. Těžko si představit, že tomu bylo před patnácti až pěti tisíci lety naopak a Saharu pokrývala rajská vegetace a místo dusivého klimatu zde proudil svěží vzduch.
It’s hard to imagine, but the Sahara was a green woodland just a few thousand years ago.https://t.co/h1Qv1hDtbf
— IFLScience (@IFLScience) September 21, 2023
Nebo že tady tekly řeky a modrá nebesa odrážela průzračná jezera. V období „zelené Sahary“ žili v poušti záhadní lidé, kteří za sebou nezanechali nic jiného než skalní malby zachycující pastevectví, chov zvěře a makléřství, důkazy prosperujícího života.
Bohaté lesy, travnaté pláně a řeky nahradil v důsledku měnícího se podnebí písek a tato kultura zmizela. A zatímco čelí svět globálnímu oteplování a některé části světa se postupně mění v pustinu, Sahara se podle nové studie opět zazelená.
Vědci tvrdí, že poušť prochází 21tisíciletým cyklem. Mezinárodní tým se rozhodl simulovat vývoj podmínek v severní Africe s využitím nejnovějších klimatických modelů na základě různých scénářů a výsledky publikoval v časopise Nature Communications.
I Sahara má své cykly
Saharské fáze souvisejí se změnami oběžné dráhy Země kolem Slunce, které způsobují odchylky osy její rotace. Tyto odchylky korelují se sezónností klimatu na Sahaře tím, že ovlivňují sílu afrického monzunu, který udává množství vody pro zdejší vegetaci.
Tento cyklus je ale nepravidelný, vyplývá z výzkumu. Vlhké a zelené období Sahary nenastalo v dobách ledových, kdy značnou část vysokých zeměpisných šířek pokrývaly masivní ledovcové příkrovy, napsal server IFLScience.
Podle expertů ochlazovaly příkrovy atmosféru, čímž potlačovaly africký monzunový systém a bránily tak na Sahaře růstu vegetace. Ze studie vyplývá, že Sahara se bude za zhruba patnáct tisíc let opět zelenat.
V důsledku globálního oteplování k tomu může dojít i dříve, v případě zhroucení Severoatlantického proudu (ochlazení v Evropě) naopak později. Stane se Sahara útočištěm pro uprchlíky před klimatickými změnami?
Vždyť saharské cykly mohly podle vědců spustit migraci moderních lidí z Afriky. „Sahara je branou řídicí šíření druhů mezi severní a subsaharskou Afrikou a dovnitř i ven z kontinentu,“ řekla spoluautorka práce Miikka Tallavaara. Sahara se podle ní otevírá, když se zelená.