Každý den jeden těžce zraněný, každý týden jeden mrtvý. To je průměrná bilance povolání, které je považováno za jedno z nejnebezpečnějších vůbec. Řeč je o likvidaci obřích výletních lodí, kde lidé pracují bez jakékoli ochrany. O z velké části neregulovaném odvětví napsal server Lad Bible.
Sešrotovávání lodí. Odvětví, které je po desetiletí vnímáno jako kontroverzní. Obří výletní lodě na konci své životnosti, stejně tak velká námořní plavidla, jsou posílány do zemí jako Bangladéš, Pákistán, Turecko nebo Indie, aby byly systematicky rozporcovány a prodány do šrotu. Kvůli absenci dodržování a kontroly bezpečnostních opatření při tomto provozu často dochází k abnormálnímu množství lidských tragédií. Práce je tak považována za jednu z nejnebezpečnějších na světě.
| Realities of working ‘world’s most dangerous job‘ that sees hundreds suffering horrific injuries https://t.co/GCtjRTgDTU pic.twitter.com/vk4O1OzgX3
— LADbible News (@LADbibleUKNews) February 11, 2023
Jak uvádí Lad Bible, v průměru je zde těžce zraněn jeden člověk denně a každý týden jeden člověk zemře. Například v roce 2016 byl dělník v Bangladéši rozdrcen k smrti obřím ocelovým plátem. Během dalších čtyř dní pak ve stejné loděnici zemřeli další tři lidé. Rok předtím, 2015, v jiné bangladéšské loděnici, explodovala tlaková láhev s plynem. Po katastrofě skončilo osm mužů v nemocnici se zraněními, která je poznamenala do konce života.
Dvě dekády předtím, v roce 1995, jeden muž pracující za tmy spadl z téměř desetimetrové výšky do prázdné nádrže a roztříštil si pánev. Pomoc přišla až o několik hodin později, takže nedlouho poté na následky zranění zemřel. Investigativní reportér Perter Hornung nedávno sdělil médiím, že v loděnici v Alangu v indickém Gudžarátu byl svědkem nehody při demontáži plavidla norské společnosti BW Offshore, která měla za následek jednoho mrtvého a dva zraněné. K incidentu prý došlo, když byla „v rozporu s předpisy narušena přetlaková jednotka“.
Podle nevládní organizace Shipbreaking Platform přišlo nejméně 10 dělníků o život při rozebírání plavidel na pláži Chattogram v Bangladéši a dalších 33 bylo vážně zraněno v roce 2022. Místní zdroje také uvedly tři úmrtí v indickém Alangu a tři zranění v pákistánském Gadani.
Finanční motivace
K této nebezpečné práci má mnohdy zlákat nabídka vysokého výdělku. A i když se informace o platech různí, obecně panuje shoda, že je za tuto činnost vyplácena částka, která má být obecně nazývána „velmi slušnou mzdou“.
„Všichni majitelé lodí si uvědomují tuto strašnou situaci a nedostatečné podmínky pro bezpečnou manipulaci s toxickými materiály na palubách plavidel. S pomocí obchodníků se šrotem se však drtivá většina rozhodne sešrotovat svůj ‚vozový park‘ po skončení životnosti v jižní Asii, protože tam mohou dosáhnout nejvyšších zisků,“ cituje slova reportéra Lad Bible.
Bez jakýchkoli chráničů či jištění
„Všude se povalují části vraků. Pracovníci bez základních ochranných pomůcek. Žádné rukavice ani boty, přestože manipulují se smrtelně jedovatými chemikáliemi a plyny. Muži pracující s kyslíko-acetylénovými plameny v obrovské výšce bez bezpečnostního jištění, které by je chránilo před pádem. Sbíral jsem poházené kusy azbestu,“ líčí v News.com.au asistent národního tajemníka Australského výrobního svazu, Glenn Thompson, tristní praktiky na vrakovišti Chittagong v Bangladéši, kterou navštívil v roce 2015.
Jen na plážích Bangladéše, Indie a Pákistánu mělo být zpracováno 292 těch největších tankerů, plovoucích plošin, nákladních a osobních lodí, což představuje více než 80 % plavidel demontovaných na celém světě. Ukázalo se také, že v roce 2022 bylo do vrakovišť prodáno 443 zaoceánských komerčních lodí a plovoucích pobřežních jednotek. „Už příliš dlouho jsme svědky tohoto skandálu v oblasti životního prostředí a lidských práv,“ uznává výkonná ředitelka a zakladatelka nevládní organizace Ingvild Jenssen.