Vědcům se podařil přelomový objev, který mění způsob, jakým sledujeme dění v našich oceánech. Díky nové technice umělé inteligence s názvem GOFLOW (Geostationary Ocean Flow) dokázali proměnit běžné meteorologické satelity na mimořádně přesné přístroje pro sledování oceánských proudů. Tato metoda odhaluje dosud neviditelné pohyby vody, které hrají klíčovou roli při formování zemského klimatu.
Výzkum vedený experty ze Scripps Institution of Oceanography při Kalifornské univerzitě v San Diegu využívá hluboké učení k analýze tepelných snímků. Satelity, které jsou již roky na oběžné dráze pro účely předpovědi počasí, pořizují snímky v pětiminutových intervalech. AI se naučila v těchto datech rozpoznat, jak se tepelné vzorce na hladině natahují, ohýbají a posouvají, a z těchto změn vypočítat rychlost a směr podmořského proudění.
Detektivní práce v hlubinách
Až doposud bylo měření proudů na velkých plochách velmi problematické. Tradiční satelity se nad stejné místo vrací zhruba jednou za deset dní, což je příliš pomalé na to, aby zachytily proudy, které vznikají a zanikají v řádu hodin. GOFLOW tento „slepý bod“ oceánografie odstraňuje. Dokáže totiž sledovat i malé víry o průměru menším než 10 kilometrů, které jsou zodpovědné za tzv. vertikální míchání.
Právě vertikální míchání je pro život na Zemi naprosto zásadní:
- Živiny: Vynáší potravu z hlubin k hladině, kde podporuje mořské ekosystémy.
- Uhlík: Odvádí oxid uhličitý z atmosféry hluboko do oceánu, kde může být uložen po dlouhá tisíciletí.
- Teplo: Pomáhá distribuovat sluneční energii po celé planetě.
Bez nutnosti miliardových investic
Největší předností této technologie je její nákladová efektivita. Protože systém využívá data ze stávajících geostacionárních družic, nevyžaduje vypouštění nových drahých přístrojů do vesmíru. „Průlom spočíval v tom, že jsme se naučili, jak proměnit časosběrné snímky v hodinové mapy proudů,“ vysvětluje vedoucí studie Luc Lenain.
Výsledky GOFLOW vědci ověřili přímým měřením z lodí v oblasti Golfského proudu a shoda byla téměř dokonalá. Nová metoda však poskytla mnohem ostřejší detaily u rychle se pohybujících prvků, které starší technologie pouze průměrovaly do neurčitých map.
I když má systém své limity – například hustou oblačnost, přes kterou tepelné senzory nevidí – vědci již pracují na globálním rozšíření metody. V budoucnu by GOFLOW mohl výrazně zlepšit předpovědi šíření ropných skvrn, usnadnit námořní záchranné operace nebo zpřesnit klimatické modely. Tým se navíc rozhodl zpřístupnit svůj kód i data ostatním vědcům, což otevírá dveře k rychlému nasazení této „vesmírné inteligence“ do praxe.