Umělá inteligence se v Hollywoodu zatím neprosazuje jako revoluce, která by okamžitě měnila pravidla hry. Místo toho nenápadně proniká do každodenního provozu, hlavně na nejnižších pozicích. Právě asistenti, kteří čelí rostoucím nárokům a ubývajícím pracovním místům, ji začínají využívat jako nástroj, bez kterého se už často neobejdou.
AI se objevuje v běžných úkolech, které tvoří velkou část jejich práce. Pomáhá s psaním e-mailů, organizací schůzek nebo drobnými administrativními úkoly. „Nemusím trávit dvě hodiny tím, jak dostat láhev vína někomu doprostřed ničeho,“ popisuje jeden z asistentů každodenní realitu.
Zásadnější roli ale začíná hrát i v kreativním procesu. Asistenti ji používají třeba při zpracování takzvaného coverage, tedy shrnutí a hodnocení scénářů nebo knih, které se mohou stát filmem či seriálem. Do nástrojů jako ChatGPT nebo Claude nahrávají celé texty, včetně nepublikovaných materiálů, a nechávají si generovat souhrny.
AI naráží na limity i obavy
Právě tady se ale ukazují slabiny. Umělá inteligence často nezachytí jemné nuance příběhu, emoce nebo originalitu postav. „AI neumí shrnout emoce. Nedokáže říct, jestli je postava originální,“ upozorňuje Stephen Galloway, který má zkušenost i jako čtenář scénářů.
Dalším problémem je práce s citlivými daty. Někteří asistenti vkládají do veřejných nástrojů interní informace, včetně plánů klientů nebo detailů smluv. „Spousta asistentů prostě kopíruje citlivé informace do veřejných AI nástrojů,“ říká Warner Bailey, který dlouhodobě sleduje pracovní návyky v oboru.
Firmy přitom často nestíhají držet krok. Školení chybí a interní systémy bývají zastaralé. Mladší zaměstnanci, kteří už mají zkušenost s AI ze školy nebo soukromí, si proto hledají vlastní cesty, jak ji zapojit do práce.
Pomoc i hrozba pro kariéru
Používání AI je pro mnoho asistentů spíš nutnost než volba. Počet zaměstnanců klesá, zatímco objem práce roste. Není výjimkou, že jeden člověk pracuje pod více nadřízenými najednou. Technologie tak pomáhá zvládat tempo, které by jinak bylo neudržitelné.
Zároveň ale vyvolává obavy o budoucnost. „Když vám řeknou, že byste měli používat AI, první, co vás napadne, je, jestli vás nechtějí naučit, jak se nechat nahradit,“ říká jeden ze studiových asistentů.
Další nejistota se týká profesního růstu. Asistentské pozice byly tradičně vstupní branou do oboru, kde si lidé postupně budovali zkušenosti. Pokud část práce převezme technologie, může to podle některých znamenat pomalejší rozvoj dovedností.
Hollywood tak zatím nečelí přímému převratu, ale spíš tiché změně. AI se stává běžnou součástí práce, aniž by ji někdo oficiálně řídil. A právě na tom, jak se s ní naučí pracovat dnešní asistenti, může záviset podoba celého odvětví v příštích letech.