Na jednom velmi odlehlém místě se možná už brzy střetnou komerční zájmy s těmi vědeckými. Tím místem je Měsíc, kde má v blízké budoucnosti přistát řada průzkumných misí a také astronauti vyslaní v rámci programu Artemis amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Většina odborníků se kvůli tomu připravuje na nový zlatý věk průzkumu vesmíru a vědecké práce, jiní jsou ale obezřetní a upozorňují i na očekávaná rizika, napsal magazín Science.
Vědci předpokládají, že větší provoz směrem k Měsíci a zapojení vozítek vyslaných soukromými společnostmi způsobí jakousi měsíční horečku, protože firmy se budou snažit využít tamní vzácné zdroje včetně nerostných. Naproti tomu stojí zájem ochránit některé lokality na Měsíci, přičemž pozemské zákony zatím využití oběžnice nijak podrobněji neupravují. Výzkumníci naléhají na vlády a mezinárodní organizace, aby pravidla nastavily dříve, než bude pozdě.
#SPACE #MOON #MINING
Cleary, Daniel ‘Moon’s Scientifically Important Sites Could Be “Lost Forever” in Mining Rush’ Science, 24 Nov 2023 https://t.co/dlcDzEznZO"Science and commerce may be headed for a clash on remote terrain: the Moon. For the first time in half a century, NASA…
— KWSnet (@KWSnet) November 25, 2023
„Je to naléhavá záležitost,“ říká astronom Richard Green z univerzity v americké Arizoně, který dává dohromady pracovní skupinu, jež bude působit pod hlavičkou Mezinárodní astronomické unie (IAU). „Musíme upozornit na to, že některá místa jsou naprosto jedinečná. Protože jinak o ně přijdeme,“ dodává astrofyzik Martin Elvis.
Cílem mnoha lunárních misí, které mají odstartovat v následujících letech, je hledání zdrojů důležitých pro přežití astronautů nebo pro komerční využití. Mimozemská těžba se může týkat například vzácných nerostů nebo helia-3, tedy izotopu helia využitelného coby surovina při termojaderné fúzi, která by v budoucnu mohla být zdrojem energie.
Případná důlní činnost by přitom mohla ohrozit jedinečná místa, jakými jsou například krátery poblíž měsíčních pólů, které leží v trvalém stínu. Díky tomu se v nich udržuje konstantní teplota pod minus 225 stupni Celsia, což z nich dělá jedny z nejchladnějších míst ve Sluneční soustavě. Sondy prokázaly, že v kráterech jsou obří zásoby ledu, který se tam nastřádal za miliardy let, zároveň ale jde o ideální lokace pro umístění vesmírných infračervených teleskopů, které ke svému provozu potřebují extrémně nízké teploty.
Například vesmírný teleskop Jamese Webba potřebuje obří sluneční štít a mechanické chlazení, aby zrcadlo o průměru 6,5 metru zůstalo při oběhu kolem Slunce dostatečně chladné. V měsíčním kráteru by mohlo fungovat zrcadlo o průměru až 100 metrů, které by žádné dodatečné chlazení nepotřebovalo. „Nevím o žádném jiném tělese ve Sluneční soustavě, které by mělo tyto vlastnosti,“ tvrdí Jan Harms z vesmírného institutu Gran Sasso.
Hluboké a temné krátery a voda, kterou obsahují, ale jistě budou primárním cílem i pro všechny, kdo budou plánovat delší mise na měsíčním povrchu. A to nejen jako zásobárna pitné vody, ale i jako zdroj ledu, z něhož se dá vyrobit kyslík a také vodík pro raketové palivo. V blízkosti kráterů je tak ideální přistávací místo pro budoucí mise a pro vznik budoucí lunární základny. Dobývání ledu ale může způsobit vibrace a zvířit prach, což by bylo škodlivé pro teleskopy.
Dalším místem, které si podle vědců zaslouží ochranu, je střední pás na odvrácené straně Měsíce, který je zcela odstíněný od rádiových signálů ze Země. A ohrožený je už teď, protože vesmírné agentury plánují vypustit na oběžnou dráhu Měsíce satelity, které by umožnily navigaci vozítek a vysílaly jejich data na Zemi.
Vědci plánující instalaci teleskopů doufají, že jim IAU pomůže a že pracovní skupina přijde s definicí lokalit, které potřebují ochranu. Další podporu si slibují od Výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru, politoložka Alanna Krolikowská z univerzity v Missouri ale upozorňuje, že OSN „se pohybuje vpřed v rámcích desetiletí“.
Odborníci doufají, že vidina rozvoje nerostného průmyslu na Měsíci nebo tamních základen nezmaří šanci na další výzkum. „Každý v jádru chápe, že vědu je potřeba ochránit. Krátkodobé zájmy by neměly mít přednost,“ říká Krolikowská.