Počet žen ve vězení roste mnohem rychleji než počet mužů, uvedl list The Guardian s odkazem na data neziskové organizace World Prison Brief. Stovky bývalých vězeňkyň, organizací na ochranu lidských práv, právníků a aktivistů dnes proto zveřejnily otevřený dopis, v němž vyzývají organizátory konference Women Deliver, která dnes začíná ve Rwandě, aby mezi klíčová témata zařadili i ženy ve věznicích. Ty jsou podle podle dopisu vyloučeny z diskuzí o právech, což vede k nedostatku finančních prostředků a politických reforem potřebných k řešení alarmujícího nárůstu trestankyň a počtu dětí zadržovaných spolu s rodiči.
Počet vězněných žen a dívek vzrostl od roku 2000 o téměř 60 procent, což je zhruba třikrát více než nárůst vězněných mužů, který činí přibližně 22 procent. Ve výkonu trestu je podle odhadů celosvětově 740.000 žen a dívek, vyplývá z posledních dat zveřejněných loni v říjnu.
'The global female prison population increased by more than 100,000 in the 10 years up to the end of 2020. Evidence shows women’s incarceration is closely linked to domestic violence, poverty and discriminatory laws.'https://t.co/ut2DFmabwg
— FiLiA (@FiLiA_charity) July 17, 2023
Celosvětově se počet trestankyň zvýšil o více než 100.000 mezi lety 2010 a 2020. Důkazy ukazují, že věznění žen úzce souvisí s domácím násilím, chudobou a diskriminačními zákony.
Uznávaná zimbabwská spisovatelka Tsitsi Dangarembgaová a ugandská obhájkyně lidských práv a básnířka Stella Nyanziová patří spolu s organizacemi Amnesty International a Human Rights Watch k téměř 250 signatářům, kteří vyzývají organizátory konference, jež začíná dnes v Kigali, aby zajistili, že „fóra na vysoké úrovni o právech žen budou zahrnovat všechny ženy, včetně současných a bývalých trestankyň“.
Další signatářka dopisu Susan Kigulaová byla neprávem odsouzena za vraždu svého manžela a strávila 16 let ve vězení, než se stala právničkou v Ugandě. Kigulaová uvedla, že je smutné, že organizace a jednotlivci stále pohlížejí na ženy, které se dostaly do vězení, svrchu a nezahrnují je do politických rozhodnutí.
„Nemusíte někoho podruhé sejmout tím, že ho odmítnete a nebudete se s ním chtít stýkat. Všichni jsme lidské bytosti,“ řekla Kigulaová. „Lidé by měli pochopit, že dříve vězněné ženy je třeba začlenit. Tito lidé by neměli být odsuzováni podle své minulosti,“ dodala.
Signatáři vyzývají státy, OSN, mezivládní orgány a organizátory budoucích shromáždění na vysoké úrovni, aby „zajistili, že uvěznění žen bude zahrnuto jako prioritní téma“.
Z výzkumu organizace Women Beyond Walls vyplynulo, že více než 60 procent organizací pracujících s ženami ve vězení je v nejisté finanční situaci a více než čtvrtina z nich uvedla, že kvůli nedostatku finančních prostředků nemusí být schopna pokračovat ve své činnosti. Více než 70 procent z nich uvedlo, že nedostávají žádné finanční prostředky od nadací zabývajících se ženskými právy nebo feministických nadací.