Zvířata, která si jsou schopna nechat dorůst své končetiny či orgány, fascinují nejen vědce. Ti nyní za pomoci léků dokázali nechat narůst drápatce vodní (Xenopus laevis) kompletně funkční nohu. Výzkum má význam i pro medicínu.
Významný krok pro regenerativní medicínu, popisuje úspěch vědců u drápatky vodní deník The Guardian. Za pomoci 24hodinové léčby žábě během 18 měsíců opětovně dorostla funkční noha.
„Skutečnost, že to vyžadovalo pouze krátké vystavení lékům, aby se uvedl do pohybu měsíce dlouhý proces regenerace, naznačuje, že žáby a možná i další zvířata mohou mít spící regenerační schopnosti, které mohou být spuštěny,“ uvedl pro deník jeden z autorů studie publikované v ScienceAdvances Nirosha Murugan z Tufts University.
Je to o to více fascinující, že tomu není jako u ještěrek, kterým postupně doroste ztracený ocas. Tato drápatka není přirozeně schopna regenerovat své končetiny. Vzhledem k tomu se tak nabízí otázka, zdali by mohly být léky použity i u lidí, kteří přišli o nějakou část těla.
„Je vzrušující vidět, že léky, které jsme vybrali, pomohly vytvořit téměř kompletní končetinu,“ dodává Murugan. Ve studii vědci pak upozorňují, že prvních 24 hodin je kritických.
V rámci výzkumu vědci amputovali žábám zadní nohu a uzavřeli ránu do silikonové „čepice“ obsahující mix pěti léků. Ty měly za úkol zmírnit zánět a produkci kolagenu k zastavení růstu jizvy a zároveň podporovat růst nových nervových vláken, krevních cév a svalů, uvádí deník.
U mnoha žab došlo k vytvoření téměř plně funkční nohy včetně kostí, která reagovala na dotek a zvířata ji při plavání používala.
Následovat budou testy na savcích
Lidem sice přirozeným procesem končetiny také nedorostou, nicméně nemáme úplně nulové regenerační schopnosti. Jak uvádí The Guardian, játra mohou po rozpůlení znovu dorůst do plné velikosti a dětem mohou dorůst konečky prstů.
V živočišné říši jsou úctyhodné regenerace schopni například kraby a hvězdice. Organismus jménem ploštěnka je pak schopný se zregenerovat i po nasekání na kousky a jeden mořský slimák si dokonce dokáže k oddělené hlavě nechat dorůst tělo.
Tým nyní plánuje otestovat techniku na savcích. Dle profesora kardiologie Michaela Schneidera na Imperial College London by to svůj efekt mohlo mít u lidí nejen co se týče končetin, ale třeba i léčby po infarktu.
„Ačkoli žáby mají mnohem větší regenerační schopnost než lidé, je to velmi důležitý první krok. Se správnou kombinací léků a faktorů by podobný přístup mohl potenciálně urychlit regeneraci a obnovit ztracenou funkci u lidí,“ dodal pro deník Bob Lanza, vedoucí Astellas Global Regenerative Medicine.