-1.2 C
Czech
Pátek 10. dubna 2026

Západ stále vybírá stíhačku pro Ukrajinu

Je možné, že se ukrajinští piloti brzy ocitnou za kniply západních letadel a sama západní média nejčastěji spekulují o trojici F-16, F/A-18 a Gripen. Který typ by byl nejvýhodnější volbou? Co představuje pro obránce ukrajinského nebe největší hrozbu? A proč bude rozhodujícím faktorem dostupnost protiletadlových raket středního doletu?

Reklama

Vévoda z Wellingtonu, velitel anglických vojsk v bitvě u Waterloo, založil v Londýně v roce 1831 učenou společnost Royal United Services Institute (RUSI), která se zabývá obrannými a bezpečnostními studiemi. Funguje dodnes a jejím současným vedoucím výzkumným pracovníkem pro oblast vojenských letectev je prof. Justin Bronk.

Před časem se tento přední evropský odborník na vzdušné síly a letecké technologie podělil o svoje názory na možnost vyzbrojení Ukrajiny západními bojovými letouny na webu RUSI: „Klíčovým motorem podpory ukrajinského letectva by měly být úkoly typu vzduch-vzduch. V zásadě platí, že Ukrajina ani s malým počtem západních letounů nebude schopna změnit poměr sil na zemi. Pokud se však ruským vzdušným a kosmickým silám podaří získat vzdušnou převahu nad bojištěm, mohlo by to změnit poměr sil v neprospěch ukrajinské armády. V krátkodobém až střednědobém horizontu je proto nutné zabránit vzdušným a kosmickým silám získat vzdušnou převahu nad bojištěm dříve, než bude možné dosáhnout podmínek příměří.“

Otázka základen

Samostatnou otázkou je, že ruská pozemní protivzdušná obrana je velmi účinná a na bojišti hojně využívaná. Ukrajina sice dosáhla určitých omezených úspěchů při vytváření krátkodobých „přístupových oken“ pro vlastní operace v nízkých výškách s použitím AGM-88 HARM, ale reálná úspěšnost fyzického zničení protiletadlového systému zůstává velmi nízká. Skutečná degradace ruských schopností protivzdušné obrany tak zůstává rovněž nízká, zejména u systémů dlouhého dosahu, jako jsou S-400 a S-300V. To také znamená, že každý dodaný západní letoun bude čelit hrozbě ze strany ruských stíhaček. Ale také nebezpečí ze strany vrstvených raketových systémů protivzdušné obrany s vysokými bojovými schopnostmi.

A pak je tu poslední bod: vybraný stíhač musí být schopen operovat z rozptýlených leteckých základen. Rusko totiž může provést úder na jakoukoli přistávací dráhu na Ukrajině pomocí řízených a balistických střel. Dokonce i tam, kde jsou použity systémy PVO, by se mohla dostat vyspělá balistická raketa. Počet kompletů Patriot dodaných na Ukrajinu, je přitom velmi malý. Existuje také mnoho dalších zařízení nebo oblastí, které potřebují ochranu. A i kdyby rakety Patriot zůstaly k dispozici, efektory, jako jsou balistické rakety Ch-47M2 Kinžal, odpalované ze vzduchu, mohou protivzdušnou obranu protrhnout.

Reklama

Ukrajinské letectvo v současné době nečelí pravidelným útokům na svá letiště a infrastrukturu. Rusko má pro své rakety zjevně důležitější cíle. Pokud však budou dodány západní letouny, nepochybně se brzy stanou cílem prioritním. Ať už tedy bude dodáno cokoli, musí být schopno toho, co ukrajinské letectvo dosud dělalo, aby přežilo. Prokázat schopnost častého přesunu a operovat z poměrně dobrodružných, často relativně krátkých vzletových a přistávacích drah nebo úseků letištních komunikací, aby se nestalo cílem. To, stejně jako požadavky na podporu a obsluhu, ovlivní výběr jakéhokoli stíhacího letounu pro Ukrajinu.

F-16 versus Gripen

Dvě nejčastěji diskutované možnosti jsou F-16 a Gripen. F-16 má tu výhodu, že je k dispozici ve velkém počtu, a to jak v Evropě, tak v USA. Poskytuje také velkou flexibilitu, pokud jde o výzbroj vzduch-země, kterou lze efektivně použít. Zároveň je konkurenceschopným strojem BVR (Beyond Visual Range – boj mimo vizuální vzdálenost – pozn. red.) při použití novějších verzí střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM. Na druhou stranu má však i značné nevýhody. Účinnost F-16 v boji na velkou vzdálenost závisí na připravenosti Spojených států dodat nejnovější verze střel AIM-120C-7/C-8. Nebo v ideálním případě AIM-120D. Jedná se nicméně o tytéž střely, na které se USA spoléhají v rámci svých vlastních schopností vzdušné nadvlády.

Pokud Západ rakety dodá ukrajinským vzdušným silám, Ukrajinci je použijí proti ruským letounům letícím nad ruským územím. Pravděpodobně je tedy v případě neúspěšného zásahu rychle vyzvednou, analyzují Ruskem a poté zřejmě odešlou do Číny nebo Íránu. Tyto varianty raket AMRAAM dlouhého doletu jsou přitom vzhledem k přítomnosti ruských raketových kompletů protivzdušné obrany dlouhého dosahu nezbytné. Hrozba, kterou představují, bude znamenat, že jakýkoli stíhač v blízkosti frontové linie bude muset operovat ve velmi nízké letové hladině. Ani stroje západní výroby nebudou schopny operovat ve velké výšce, při vysoké rychlosti, aby se maximalizoval dolet. To je způsob, jakým byly střely AMRAAM původně zamýšleny.

Problém použití protiletadlových střel

Aby ruské systémy protivzdušné obrany nemohly zaměřit, musí ukrajinské letouny odpalovat své střely v malé výšce, proti cílům letícím ve střední až velké výšce, při vyšší rychlosti. V důsledku toho budou střely začínat svůj let v hustém vzduchu s velkým odporem. A ve fázi stoupání budou muset bojovat s gravitací, což ještě výrazně sníží jejich účinný dolet. Pokud by Ukrajina měla stejnou raketu R-77-1, kterou ruské letectvo používá v boji na střední vzdálenost, měla by k dispozici pouze 1/3 účinného doletu, který mají Rusové.

Ruské stíhačky mohou střely odpalovat ve větších výškách a rychlostech, v méně hustém vzduchu. Což má zase za následek menší aerodynamický odpor. Musíme si uvědomit, že rozdíl v efektivním dostřelu může být obrovský v závislosti na výšce a rychlosti střelby a také na chování cíle za letu. Proto každá západní stíhačka, která má být předána Ukrajině, musí mít rakety s co nejdelším doletem. To znamená buď novější modely střel AMRAAM, nebo v ideálním případě střely AIM-120D či Meteor.

Gripen

Švédský stroj má oproti F-16 řadu výhod, pokud hovoříme o potenciálních řešeních pro ukrajinské letectvo. S F-16 je spojena řada poměrně složitých požadavků na podporu a logistiku. Samotný drak letounu, stejně jako jeho podvozek, je relativně lehký. Nebyl totiž navržen pro provoz z nezpevněného, nerovného povrchu. Sání vzduchu pod trupem je pak velmi citlivé na cizí předměty (mezi piloty se F-16 někdy přezdívá „vysavač“ – pozn. red.). Proto by bylo poměrně obtížné používat nepřetržitě letouny F-16 stejným způsobem, jakým Ukrajina v posledních měsících operuje se svými letouny MiG-29 a Su-27, tedy z rozptýlených základen.

Na druhou stranu, Gripen má podstatně vyšší toleranci k takovým podmínkám než F-16. A byl také vyvinut pro operace zahrnující krátký vzlet a přistání. Proto by mohl být mnohem vhodnější pro využití rozptýlené infrastruktury ukrajinských letišť. Má také mnohem nižší nároky na údržbu. Ve Švédsku je běžné, že tyto letouny po 2 až 3 měsících výcviku obsluhují branci. Ti dokonce tvoří až pět ze šesti osob pozemního personálu.

Gripen zároveň může odpalovat evropské rakety Meteor. Špičkové střely, které poskytují požadovanou schopnost dlouhého doletu, aniž by bylo nutné schválení vývozu ze strany USA. Na druhou stranu jednomyslně by musely vývoz schválit všechny země konzorcia. Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Švédsko a Velká Británie, a to by mohl být problém. Evropa však má i tak na výběr pouze ze dvou možností. Buďto budou systémy rakety Meteor odhaleny nyní, nebo někdy později. Jiná možnost není.

Hornety jako třetí vzadu

A i když budeme uvažovat o letounech F-16, za předpokladu schválení takového transferu můžeme hovořit maximálně o dodávce několika letek v nejlepším případě. Ukrajina totiž zatím nedisponuje nekonečným počtem pilotů připravených k rychlému výcviku na nový typ. Když budeme uvažovat o dalších typech, omezený počet je i letounů F/A-18, jakkoli by je například Španělsko jistě vyměnilo za několik britských Eurofighterů Typhoon. Stejně tak Austrálie by mohla dodat několik letadel F/A-18, která má nyní ve skladech.

Je ovšem nutné přiznat, že jakkoli jsou Hornety (letouny F/A-18 Hornet – pozn. red.) jednodušší na údržbu než F-16 nebo Typhoony a mohly by snadněji operovat z předsunutých, hůře vybavených základen, jejich účinnost v klíčovém segmentu vzdušného boje by stále závisela na schválení vývozu nových modelů střel AMRAAM ze strany USA, které se obávají, aby se jejich špičkové obranné technologie nedostaly do rukou ruských, potažmo čínských generálů.

Reklama

Sledujte nás na sítích

Z vojenské základny na horské středisko. Andermatt je hitem švýcarských Alp

Švýcarská vesnice Andermatt leží v srdci Alp a nabízí kombinaci horské přírody, sportu a kvalitní gastronomie. Dříve sloužila jako vojenská základna, dnes působí jako moderní horské středisko.

Jak by vypadala smrt ve vesmíru? Konec by nenastal hned

Tuto otázku si položil asi každý milovník sci-fi žánru. Jak by ve skutečnosti vypadala smrt ve vesmíru? Představte si, že jste astronaut na misi. Kosmická loď se dostane mezi úlomky asteroidů a provede nečekaný manévr. A vy vypadnete z přechodové komory. Smrt by byla horší než ve filmech.

Google chce ovládnout palubní systémy. Představil platformu pro auta budoucnosti

Nový operační systém od Googlu slibuje sjednocení automobilového softwaru i hlubší kontrolu nad funkcemi vozu. Automobilkám má ulehčit vývoj, zároveň ale může setřít jejich jedinečnost.

George Clooney ostře kritizuje Donalda Trumpa kvůli Íránu

Hollywoodská hvězda znovu vstupuje do politiky. George Clooney se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa a jeho výroků o Íránu. Tentokrát ale nejde jen o osobní spor.

Král Karel a Cartier dávají šanci nové generaci hodinářů

Luxusní značka šperků a hodinek a královská nadace spojují síly. Vzniká program, který otevírá dveře do světa precizního řemesla a dává šanci těm, kteří chtějí tvořit skutečné hodinářské umění.

Medveděv se v Monte Carlu zhroutil a utrpěl nejhorší porážku kariéry

Daniil Medveděv zažil v Monte Carlu jeden z nejhorších dnů své kariéry. V utkání proti Matteo Berrettini naprosto odešel. Prohrál 0:6, 0:6 a poprvé v životě inkasoval takzvaný double bagel.

Základny a mimozemšťané. Mýty o odvrácené straně Měsíce

Mise Artemis II se blíží ke svému konci. Posádka kosmické lodi Orion úspěšně obletěla Měsíc a učinila tak významný krok k návratu člověka na naši přirozenou družici –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ konkrétně na její odvrácenou stranu. Ta je přitom dlouhodobě předmětem konspiračních teorií. Skrývají se tam mimozemšťané?

Hyundai mění směr. Nové koncepty Venus a Earth naznačily designovou revoluci

Jihokorejská automobilka naznačuje odklon od ikonického „pixelového“ stylu modelů Ioniq. Dvojice tajemných konceptů Venus a Earth ukazuje čistší linie, jednodušší LED světla a možná i novou kapitolu elektrické identity značky.

WhatsApp vylepšil CarPlay pro všechny uživatele iPhonů

WhatsApp rozšiřuje své možnosti v CarPlay a nová verze už je dostupná všem uživatelům iPhonů. Aplikace se tak posouvá od jednoduchého hlasového ovládání k plnohodnotnějšímu prostředí přímo v palubním systému auta.

Blizzard ustoupil kritice. Hrdinka Anran z Overwatch se zásadně proměnila

Komunita hráčů Overwatch si stěžovala na nesoulad mezi filmovou a herní podobou nové hrdinky Anran. Vývojáři z Blizzardu zareagovali a pro druhou sezónu připravili výrazný redesign.

Osm týmů, čtyři příběhy. Liga mistrů vstupuje do čtvrtfinále

Osm týmů zůstává ve hře o trofej. Čtvrtfinále Ligy mistrů nabízí tradiční giganty, ofenzivní přestřelky i nejisté formy. Každý duel má vlastní příběh a žádný favorit nemá nic jisté.

Liga mistrů jde do čtvrtfinále, favorité i otazníky

Osm týmů zůstává ve hře o trofej. Čtvrtfinále Ligy mistrů nabízí tradiční giganty, ofenzivní přestřelky i nejisté formy. Každý duel má vlastní příběh a žádný favorit nemá nic jisté.

Mise Artemis mění pohled lidstva na Měsíc

Návrat člověka k Měsíci znovu otevírá otázku, co pro lidstvo tento vesmírný soused vlastně znamená. Měsíc už dávno není jen světelný bod na noční obloze nebo vzpomínka na program Apollo. S novými misemi Artemis se znovu dostává do středu pozornosti vědy, techniky i širší společenské debaty.

Google Fotky dohánějí rest a přidávají rychlost přehrávání videí

Google do aplikace Fotky na Androidu začal nasazovat funkci, na kterou uživatelé čekali roky. Při přehrávání videí nově půjde měnit rychlost a zpomalit si záběr nebo ho naopak projet rychleji.

Luxus bez kompromisů. Genesis se chystá ochromit trh 22 novými modely

Prémiová značka Genesis vstupuje do druhé dekády s ambiciózním plánem. Hybridy, sportovní modely i individualizace na míru mají změnit její postavení na trhu. Konkurence by měla zbystřit.
Reklama

DOPORUČUJEME

Mise Artemis mění pohled lidstva na Měsíc

Návrat člověka k Měsíci znovu otevírá otázku, co pro lidstvo tento vesmírný soused vlastně znamená. Měsíc už dávno není jen světelný bod na noční obloze nebo vzpomínka na program Apollo. S novými misemi Artemis se znovu dostává do středu pozornosti vědy, techniky i širší společenské debaty.

Nová genová léčba zlepšila sluch u lidí s vrozenou hluchotou

Jedna injekce do vnitřního ucha přinesla v malé klinické studii výrazné zlepšení sluchu lidem, kteří se narodili s vrozenou hluchotou nebo těžkou poruchou sluchu. Výsledky vypadají velmi slibně, ale zatím jde o raná data pouhých deseti pacientů. Přesto je to jeden z nejvýraznějších posunů v léčbě geneticky podmíněné hluchoty za poslední roky.

DNA roboti by jednou mohli lovit viry i dopravovat léky

Představa drobných robotů, kteří se pohybují v krvi, najdou nemocné buňky a donesou lék přesně tam, kde je potřeba, už nepatří jen do sci-fi. Vědci dnes opravdu staví mikroskopické stroje z DNA. Zatím jsou hlavně ve fázi raných pokusů, ale už teď ukazují, že by jednou mohly pomáhat v medicíně, při výrobě extrémně přesných materiálů i v ukládání dat.

Studie spojuje tři malé změny s nižším rizikem infarktu

I malé úpravy denního režimu mohou souviset s nižším rizikem infarktu, mrtvice nebo srdečního selhání. Nová studie ukazuje, že přidat pár minut spánku, trochu pohybu navíc a malou porci zeleniny denně může být pro srdce přínosnější, než se zdá. Nejde přitom o drastickou proměnu životního stylu, ale o drobné změny, které jsou pro většinu lidí reálně dosažitelné.

Astronaut na ISS náhle ztratil řeč, lékaři stále tápou

Astronaut Mike Fincke stále nezná příčinu zdravotního problému, který letos v lednu zasáhl posádku Mezinárodní vesmírné stanice natolik, že NASA poprvé přistoupila k lékařské evakuaci z oběžné dráhy. Zkušený americký astronaut řekl, že se potíže objevily bez varování a lékaři zatím nemají jasnou odpověď.

NEJNOVĚJŠÍ

Z vojenské základny na horské středisko. Andermatt je hitem švýcarských Alp

Švýcarská vesnice Andermatt leží v srdci Alp a nabízí kombinaci horské přírody, sportu a kvalitní gastronomie. Dříve sloužila jako vojenská základna, dnes působí jako moderní horské středisko.

Jak by vypadala smrt ve vesmíru? Konec by nenastal hned

Tuto otázku si položil asi každý milovník sci-fi žánru. Jak by ve skutečnosti vypadala smrt ve vesmíru? Představte si, že jste astronaut na misi. Kosmická loď se dostane mezi úlomky asteroidů a provede nečekaný manévr. A vy vypadnete z přechodové komory. Smrt by byla horší než ve filmech.

Google chce ovládnout palubní systémy. Představil platformu pro auta budoucnosti

Nový operační systém od Googlu slibuje sjednocení automobilového softwaru i hlubší kontrolu nad funkcemi vozu. Automobilkám má ulehčit vývoj, zároveň ale může setřít jejich jedinečnost.

George Clooney ostře kritizuje Donalda Trumpa kvůli Íránu

Hollywoodská hvězda znovu vstupuje do politiky. George Clooney se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa a jeho výroků o Íránu. Tentokrát ale nejde jen o osobní spor.

Král Karel a Cartier dávají šanci nové generaci hodinářů

Luxusní značka šperků a hodinek a královská nadace spojují síly. Vzniká program, který otevírá dveře do světa precizního řemesla a dává šanci těm, kteří chtějí tvořit skutečné hodinářské umění.
Reklama
Reklama
Reklama