Malý mexický mlok, axolotl, dokáže zregenerovat celé končetiny během několika týdnů. Vědcům se teď podařilo objasnit klíčovou část tohoto procesu. Objev by mohl v budoucnu pomoci s obnovou ztracených částí těla i u lidí.
Tým z Northeastern University potvrdil, že rozhodující roli hraje látka zvaná kyselina retinová. Tuto látku známe z kosmetických přípravků proti akné, ale u axolotlů určuje, co je třeba během hojení obnovit. Říká tělu, zda má dorůst prst nebo celá ruka.
Kyselina, enzym a genetický plán
Vědci zjistili, že axolotlí tělo reguluje hladinu kyseliny retinové pomocí enzymu CYP26B1. Ten ovlivňuje, kolik této látky je na různých místech končetiny – nejvíc u ramene, nejmíň u prstů. Výsledkem je, že mlok v případě potřeby „nepřepískne“ a nevyroste mu místo dlaně celé předloktí.
V experimentech šli vědci dál. Axolotly geneticky upravili, aby zářili ve tmě. Díky tomu mohli sledovat, jaké geny se aktivují při růstu nové části. Klíčovým se ukázal být gen Shox. Když vědci tento gen odstranili pomocí CRISPR technologie, mlokům sice narostla ruka, ale kratší než obvykle.
Kyselina retinová aktivuje právě gen Shox a další programy, které jsou zodpovědné za vývoj končetin už v embryu. Axolotl si je ale dokáže znovu „spustit“ i v dospělosti – a přesně podle potřeby. To je podle expertů zásadní rozdíl oproti člověku.
Naděje i pro medicínu
Lidé mají stejné genetické dráhy jako axolotl – jen je nedokážou po úrazu využít. Vědci proto věří, že budoucí technologie umožní „přepnout“ lidské buňky zpět do režimu vývoje. Výsledkem by mohlo být, že se místo jizvy začne tvořit nová tkáň.
Studie podle expertů ukazuje, že cesta k regeneraci u člověka vede přes pochopení základních principů biologie. „Musíme dál investovat do výzkumu, který nejde hned aplikovat,“ uvedla vývojová bioložka Catherine McCusker.
Cíl? Vyvinout metodu, třeba v podobě biologické náplasti, která by spustila proces regenerace přímo v těle. A z nemožného udělala nový standard léčby.