V Íránu v posledních týdnech propukly masové protivládní protesty, které vyhnaly do ulic tisíce lidí a na řadě míst přerostly v násilí. Bezpečnostní složky proti demonstrantům nasadily ostrou střelbu a tvrdý zásah, po němž se bouře v ulicích postupně zlomila. V teheránských čtvrtích teď zůstávají ohořelé fasády, zničená auta a stopy požárů.
V Teheránu střílely bezpečnostní síly na protestující ze střechy policejní stanice. V Karadži střílely bezpečnostní síly do pochodu ostrou municí, jednoho člověka zasáhly do hlavy. V Isfahánu se mladí muži zabarikádovali v uličce, zatímco kolem zněla střelba a výbuchy. Protesty se podle svědectví zvedaly už od konce prosince, kdy v teheránském bazaru začala stávka, a dál je poháněl propad ekonomiky. Na začátku ledna se už protestovalo napříč zemí.
Do protestů se místy vmísily i nepokoje a žhářství. Hořely vládní budovy, komerční objekty, mešity i policejní stanice. Davy útočily také na banky a úřady, v Teheránu později bylo vidět například téměř zničený daňový úřad východně od města. V jedné z teheránských oblastí, kde se demonstrace vzedmuly naplno, shořela i prodejna velkého národního řetězce, kterou lidé zapálili jako reakci na inflaci a rostoucí životní tíseň.
V pátek 9. ledna dal nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pokyn bezpečnostní radě, aby protesty potlačila jakýmikoli prostředky. Bezpečnostní síly pak podle dvou íránských činitelů nasadily postup, který měl být nemilosrdný, včetně rozkazu střílet s cílem zabíjet. Po tomto zlomu prudce narostl počet obětí. Oficiální údaje hovoří nejméně o 3 117 mrtvých, lidskoprávní organizace ale uvádějí vyšší čísla a HRANA mluví o 5 137 mrtvých.
Režim zároveň ztížil tok informací. V zemi běží výpadky internetu a narušování telefonních služeb, blackout trvá přes dva týdny. Přesto se ven dostaly stovky záběrů a výpovědí, část z nich přes satelitní připojení Starlink, jehož terminály se do Íránu podle informací z posledních let dostávají pašováním. Na videích se objevují záběry střelby z automatických zbraní i řady těl u forenzního centra na jihu Teheránu.
Do napětí vstoupila i tvrdá rétorika ze zahraničí. Donald Trump protestující povzbuzoval a hrozil vojenským zásahem, v posledních dnech pak mluvil o přesunu sil směrem k Íránu. „Máme hodně lodí, které míří tím směrem, jen pro případ. Máme velkou flotilu, která míří tím směrem, a uvidíme, co se stane,“ řekl novinářům na palubě Air Force One. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghchi mezitím po mezinárodní kritice zásahu přišel o pozvání na Světové ekonomické fórum v Davosu a v komentáři pro The Wall Street Journal varoval, že Írán by v případě útoku „opětoval palbu vším, co máme“.