Představte si planetu, kde zuří bouře silnější než hurikány na Zemi a kovové prvky létají vzduchem. To není sci-fi, ale realita na exoplanetě Tylos (WASP-121b), která se nachází asi 900 světelných let od nás. Vědci z Evropské jižní observatoře použili obří teleskopy v Chile k jejímu detailnímu zkoumání a narazili na dosud nevídané extrémní podmínky.
Tylos je takzvaný „horký Jupiter“ – plynný obr, který obíhá těsně kolem své hvězdy. Rok na této planetě trvá pouhých 30 hodin a kvůli gravitačním silám je k hvězdě přivrácen stále stejnou stranou. Výsledkem je extrémní rozdíl teplot mezi rozpálenou denní a chladnější noční polokoulí. Tento kontrast vytváří fascinující jev – ohromné větrné proudy přenášející kovové prvky z jedné strany planety na druhou.
Para astronom membangun peta 3D atmosfer planet di bintang lain dan menemukan pola cuaca kompleks di planet Tylos alias WASP 121b. Selengkapnya di #langitselatan https://t.co/EuI2tatGph
— langitselatan (@langitselatan) February 19, 2025
Vědci objevili tři různé vrstvy atmosférických větrů. Nejsilnější z nich, obří tryskový proud, přenáší sodík rychlostí převyšující rotaci planety. Pod ním se nachází další proud, který transportuje železo z horké strany na chladnější. Nad tím vším vane vrstva vodíkových větrů. „Takové klima jsme ještě nikdy neviděli,“ říká Julia Victoria Seidel, hlavní autorka studie.
Ke svému objevu využili astronomové techniku přechodové spektroskopie – sledují světlo procházející atmosférou planety, když přechází před svou hvězdou. Díky tomu dokázali identifikovat přítomnost železa, sodíku a vodíku a sledovat jejich pohyb. Spoluautor studie Bibiana Prinoth k tomu dodává: „Je neuvěřitelné, že můžeme analyzovat chemické složení a počasí na planetě vzdálené stovky světelných let.“
Zatím dokážeme detailně studovat hlavně velké plynné obry, jako je Tylos. Ale vědci doufají, že nové generace teleskopů pomohou odhalit tajemství menších planet, které se mohou podobat Zemi. „Tento objev je jen začátek. Přicházíme na práh nových fascinujících objevů,“ uzavírá Prinoth.
Tento výzkum nám pomáhá lépe pochopit, jak rozmanité mohou být světy mimo naši sluneční soustavu. Možná jednou odhalíme planetu, která se bude podobat té naší – a kdo ví, co na ní najdeme.