Lidé nejsou jedinými živými tvory, kteří pociťují empatii. Sdílení emocí ovládá každý živočich. Dokonce i ryby, jak zjistila nová studie. Vědci u nich sledovali kolektivní stres, který souvisí s chemickými cestami řídícími i lidské sociální chování. Informují o tom ScienceAlert a Gizmodo.
Ještě nedávno jsme se mylně domnívali, že ryby necítí bolest. Nyní portugalští vědci pozorovali u kaprovité sladkovodní ryby zvané dánio pruhované (Brachydanio rerio) dokonce i emocionální stres, napsal server ScienceAlert.
Strach je nesmírně důležitý. Ve skupině si jej totiž všimnou ostatní a čím více se rozšíří, tím nižší riziko nebezpečí je. Důležitým pro tyto krizové sociální reakce je takzvaný hormon lásky oxytocin, jehož sdílíme s ostatními živočichy.
The Origins of Human Empathy May Go All The Way Back to The Ocean https://t.co/CdbEh86Lg3
— ScienceAlert (@ScienceAlert) March 27, 2023
Tento hormon tedy souvisí se sociální angažovaností u zvířat. Aby však odborníci lépe porozuměli jeho úloze v živočišné říši, rozdělili ryby na normální a „zmutované“. Mutantům experti oxytocin deaktivovali.
Vědci pak ryby umístili do oddělených nádrží tak, aby na sebe stále viděly a sledovali jejich reakce na strach. V článku publikovaném v časopise Science se píše, že ryby s aktivním oxytocinenem reagovaly ztuhnutím, ryby bez této chemické reakce nereagovaly vůbec.
Empatie nalezená v moři
Vstříknutí oxytocinu do vody nebo těl mutantů jejich chování výrazně změnilo. Vědci tak prokázali, že sociální reakce na strach u těchto ryb řídí oxytocin a potvrdili to i studií jejich mozků.
Mozky obou skupin nakrájeli na velmi tenké vrstvy, napsal server Gizmodo. Pod mikroskopem pak byli schopni lokalizovat primární oblasti specifické aktivity, které se mezi oběma kategoriemi lišily.
Oblasti mozku zapojené do strachu u těchto ryb popsali experti jako vývojově a funkčně podobné těm, které se podílejí na emočním vyjadřování a empatii u savců, včetně lidí. Biologické zpracování stresu si je natolik podobné, že může mít společného předka.
Podle neurologa Ruie Oliveira musí být empatie tak stará jako ryby samy. K potvrzení této hypotézy jsou však zapotřebí další srovnávací studie napříč mnoha druhy.
Tohle zjištění nutně neznamená, že ryby vidí svět podobně obdobně jako lidé. „Tato studie neukazuje, že by měly ryby empatii nebo pocity jako lidé,“ sdělil vědec. „Můžeme říci, že ryby jsou schopny rozpoznat stav strachu u druhých a reagovat.“