Z indického kosmodromu Šríharikóta dnes odstartovala raketa PSLV-XL v rámci mise Proba-3 Evropské kosmické agentury (ESA). Páteří projektu je dvojice satelitů ke zkoumání nejsvrchnější části sluneční atmosféry známé jako koróna. Na přípravě mise a vývoji zařízení se podíleli také Češi.
Raketa odstartovala v 16:04 místního času (11:34 SEČ). Původně odborníci let plánovali na středu, z technických důvodů ho ale odložili na dnešek.
Spacecraft Separation! < — > ️#Proba3 has separated from the PSLV rocket. It is now flying on its own. pic.twitter.com/bLLPjEsxyM
— ESA Operations (@esaoperations) December 5, 2024
Czech Space Portal uvedl, že Proba-3 jako první na světě využívá dvojici satelitů letících ve vysoce přesné formaci. Jejich úkolem bude vytvořit umělé zatmění Slunce, kdy se jedna družice postaví mezi tu druhou a naši hvězdu, čímž vznikne stín. To umožní druhému satelitu lépe zkoumat , takzvanou korónu, kterou normálně přehluší jasné světlo. Vzdálenost družic při tomto výzkumu bude 144 metrů.
Vývoj systému trval více než deset let a stál 200 milionů eur (přibližně pět miliard korun), uvedla agentura Reuters. Speciální dvířka, která ochrání před Sluncem důležitý přístroj na evropských družicích, vyrobil pražský Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ).
Dvířka musí odolat extrémním teplotám ve vesmíru, které se pohybují od minus 100 stupňů Celsia až po 110 stupňů Celsia. VZLÚ je důkladně otestoval v laboratořích v Praze. Povrch dvířek je pokryt speciální bílou barvou, která pomáhá odrážet sluneční záření a chrání je před přehřátím. Dvířka jsou vyrobena z lehké, ale pevné hliníkové slitiny, nejvíce namáhané části jsou pak vyrobené z titanu, který je velmi odolný.
Mise Proba-3 je další v sérii projektů ESA, které se soustředí na pozorování Slunce a monitorování kosmického počasí. První byla Proba, později přejmenovaná na Proba-1. Cílem bylo vyzkoušet chování technologií v kosmu. Misi tohoto malého projektu odborníci původně plánovali na dva roky, zařízení ale funguje dodnes, i když již nevyužívá hlavní snímkovací přístroj, kterým je spektrometr CHRIS.
V roce 2009 následovala Proba-2, na kterou o čtyři roky později navázala Proba-V. U mise Proba-2 čeští vědci a firmy zkonstruovali dvojici zařízení na sledování ionosféry. Cílem následné Proba-V bylo monitorovat stav a růst vegetace na Zemi.