Archeologové zjistili, že výraz otevřených úst mumie ženy, která zemřela před zhruba 3 500 lety, mohl být způsoben vzácnou formou posmrtné ztuhlosti. Tato mumie, objevená v roce 1935 pod hrobkou architekta Senmuta v egyptském Luxoru, byla pohřbena spolu s dalšími příbuznými. Vědci použili počítačovou tomografii (CT) k virtuálnímu pitvání a zjištění podrobností o jejím těle.
Podle nálezů byla žena vysoká asi 1,55 metru a zemřela ve věku kolem 48 let. CT vyšetření odhalilo, že měla mírnou artritidu, ale neobjevilo žádné známky balzamování – její orgány byly stále uvnitř těla, což bylo překvapivé, protože obvyklý způsob mumifikace v Nové říši zahrnoval odstranění všech orgánů kromě srdce.
Egyptian mummy with screaming expression ‘may have died in agony’, say researchers https://t.co/CgluG4zpPD
— The Guardian (@guardian) August 2, 2024
Výzkum odhalil přítomnost drahých materiálů jako kadidlo a jalovec, které mohly pomoci s uchováním těla. Mumie měla na hlavě paruku z datlových vláken, nabarvenou na černo a ošetřenou minerály a vonnými látkami.
Vědci se domnívají, že otevřená ústa mohla být důsledkem vzácné formy ztuhlosti způsobené bolestivou smrtí nebo emocionálním stresem, který zachoval výraz mumie, jak vypadala v době smrti. Tato teorie je však kontroverzní a někteří odborníci ji nepodporují.
Někteří odborníci, jako doktor Stuart Hamilton, zpochybňují existenci kadaverických křečí, což je stav, který by mohl způsobit takový výraz. Podle něj je pravděpodobnější, že ústa mumie jednoduše zůstala otevřená.
Existují i jiné „křičící“ mumie, jako například princ Pentawere, syn faraona Ramesse III, jehož tělo bylo jen málo balzamované. Podle vědců jeho otevřená ústa symbolizují věčný trest za jeho účast v otcovraždě.