Megalodon rozséval v mořích hrůzu před pěti miliony lety. V poslední době jej intenzivně studují vědci, kteří se snaží určit jeho alespoň přibližné rozměry. Nyní dvojice výzkumníků na základě 3D modelu zjistila, že tento postrach pravěkých moří mohl být ještě větší a rychlejší, než se předpokládalo. Napsal o tom deník The New York Times.
Žraloci nemají žádné kosti. Jejich těla tvoří hlavně chrupavka, díky čemuž se většinou nedochovají fosilie vhodné k výzkumu. Vědci se při studiích megalodona, postrachu moří v raném miocénu a pliocénu, spoléhají na objevené zuby, obratle a srovnání s dosud žijícími příbuznými, jako jsou obrouni, kam patří i žralok bílý.
Vědci odhadují, že megalodon měřil na délku od 10 do 18 metrů. Nová stude publikovaná ve Science Advances, o níž napsal deník The New York Times, provedená paleontoložkou Catalinou Pimiento ze Swansea University ve Walesu a Johnem Hutchinsonem z Royal Veterinary College v Londýně, naznačuje ještě větší rozměry a rychlost.
New 3-D modeling of a shark, aptly called megalodon, reveals that the massive superpredator may have been larger, faster and more wide-ranging animals than previously thought. https://t.co/RU943Lktqt
— The New York Times (@nytimes) August 17, 2022
Předmětem jejich práce se stala páteř megalodona objevená v 60. letech. Vzácný nález se nacházel v bezpečí Královského institutu přírodních věd v Bruselu. Vědci ji naskenovali spolu s tělem nejbližší žijící obdoby megalodona, žraloka bílého. Studie zahrnovala také zkamenělé zuby megalodona. Dvojice na základě toho vytvořilo jeho 3D model.
Lovec velryb
Podle výsledného modelu megalodon měřil na délku asi 16 metrů a vážil 67 tun. To odpovídá zhruba rozměrům žraloka velrybího.
Existují však dochované obratle dvakrát tak velké jako ty použité v této studii. Největší jedinci tak mohli dorůstat až 20 metrů, což jsou rozměry odpovídající dnešnímu plejtvákovi dlouhoploutvému.
Čelisti modelu megalodona se mohly otevřít natolik, že by dokázal pozřít osm metrů dlouhou kosatku na pouhých pět skusů.
Megalodon mohl dosáhnout rychlosti tří kilometrů v hodině, což je více než rychlost dalších 33 žraloků, které tým zkoumal. Ze současných žraloků je nejrychlejší žralok tichooceánský, který dosahuje rychlosti právě tří kilometrů v hodině.
Žralok bílý, který je pomalejší, dokáže urazit bez přestávky 12 000 kilometrů. Vědci se domnívají, že megalodon zvládl ještě více.
Fosilní pozůstatky z Peru ukázaly, že megalodon lovil tuleně. Podle Pimiento šlo ale spíše o příležitostnou kořist. Tak obrovské zvíře mělo mnohem vyšší energetické nároky a potřeboval vysoce kalorickou kořist, jako jsou velryby.
Někteří vědci ale upozorňují na pravděpodobnou nepřesnost studie. Počítačové modelování je sice poměrně spolehlivé, avšak zakládá se na hmotnosti zvířete odvozené od nalezených fosilií. 3D model vychází z předpokladů, které nebyly potvrzeny fosilními nálezy.
