Před jednadvaceti lety Tima Friedeho kousla smrtelně jedovatá kobra, a to hned dvakrát. Jako zázrakem přežil. Od té doby se nechal v rámci svých výzkumů ve výrobě protijedů dobrovolně kousnout ještě dvěstěkrát. Brzy se má pochlubit první vakcínou svého druhu na světě.
V roce 2001 mechanika nákladních vozidel z Wisconsinu v USA, Tima Friedeho, uštknula jedovatá kobra hned dvakrát během jedné hodiny. Stalo se to, když manipuloval se svou egyptskou kobrou, kterou měl jako domácího mazlíčka. Kousla ho do prstu. O hodinu později ho napadla znovu – zakousla se mu do pravého bicepsu na ruce.
Man who legally died from two deadly cobra bites is creating first universal anti-venomhttps://t.co/VIYFnt0kwo pic.twitter.com/ClA5MbPmJV
— Daily Star (@dailystar) June 14, 2022
„Dvě kousnutí kobrou během jedné hodiny. Měl jsem dostatečnou imunitu na jedno kousnutí, ale ne na dvě – úplně jsem to podělal,“ vidí své chyby v zacházení s hadem dnes třiapadesátiletý muž. Jak uvedl deník Daily Star, prodělal klinickou smrt. „V podstatě jsem padnul k zemi a zemřel. Nebyla to legrace,“ vzpomíná Tim.
Měl obrovské štěstí, že nakonec dvojitou dávku jedu jeho organismus ustál. Tato zkušenost ho ale od nebezpečných hadů neodradila. Ba naopak. Začal se naplno zabývat výrobou vakcíny, která by měla fungovat na uštknutí hady všeho druhu.
Jako sto včelích žihadel
V rámci výzkumů se znovu nechal, tentokrát však dobrovolně, uštknout, a to již více než dvěstěkrát. Obvykle prý do pravého bicepsu, ostatně na něm to měl již dobře vyzkoušené. „Téměř každé kousnutí je bolestivé,“ vysvětlil v National Geographic, z něhož čerpal Daily Star. „Je to asi tak stokrát horší než včelí bodnutí,“ dodává pro představu.
Podle studie několika univerzit, včetně studie Univerzity v Oxfordu z roku 2020, v letech 2000 až 2019 došlo jen v Indii přibližně k 1,2 milionu úmrtí na hadí kousnutí. V průměru asi 58 000 případů ročně. Zpráva také uvádí, že k přibližně čtvrtině těchto úmrtí dojde u dětí mladších patnácti let.
„Riziko, že Ind zemře na uštknutí hadem před dosažením věku sedmdesáti let, je asi 1 ku 250, ale v některých oblastech je výrazně vyšší. Přesněji odhadujeme na 1,11–1,77 milionu uštknutí v roce 2015, z nichž 70 % vykazovalo příznaky otravy,“ vypočítávají vědci.
Strategická prevence a léčba by podle expertů mohly podstatně snížit úmrtnost v důsledku hadího uštknutí v Indii. Právě tyto statistiky jsou hnacím motorem pro Tima Friedeho, který je nyní ředitelem herpetologie v kalifornské společnosti pro výzkum očkování Centivax. Svou práci považuje za životně důležitou.
„Oběť je často daleko od nemocnice. Každá vesnice bude mít proto svou lékařskou kliniku, i kdyby to byla jen jedna místnost v nějakém místním obydlí,“ líčí své další plány. „Když by někoho kousl had, záchranář z ošetřovny vyrazí za postiženým a může mu aplikovat protijed,„ ví, jak zachránit nespočet lidských životů.
