V posledních letech se na internetu objevují spekulace, že grafická řezba v Anuradhapuře je hvězdná brána: starodávná brána, kterou mohou lidé vstoupit do vesmíru.
Srílanské posvátné město Anuradhapura je místo, o kterém se mluví v souvislosti s UFO a událostmi z jiného světa. Lokálně je známé jako Rajarata (země králů). Místo světového dědictví UNESCO bylo prvním zavedeným královstvím na ostrově (v roce 377 př.n.l.) a je srdcem buddhistické kultury na Srí Lance. Dnes je to jedno z nejnavštěvovanějších míst v zemi a přitahuje oddané poutníky do svých starobylých buddhistických chrámů a obřích kopulovitých stúp.
Mapa pro odemknutí tajemství vesmíru
Toto svaté město je ale také domovem něčeho mnohem kurióznějšího. Tady, v Ranmasu Uyana, starém městském parku o rozloze 40 akrů, obklopeném třemi buddhistickými chrámy, se nachází graf, který je údajně mapou pro odemknutí tajemství vesmíru.
Údajná hvězdná brána v Anuradhapuře. Foto: Kadkdesilva / CC-BY-SA-4.0 (via Wikimedia Commons)
Sakwala Chakraya (což v sinhálštině znamená „cyklus vesmíru“) o průměru přibližně 1,8 m je mělce vyřezán do nízké skalní stěny mezi zříceninami chráněného parku. Jeho přední fasádu lze vidět pouze z úrovně terénu. Do plochého skalního povrchu naproti byla vytesána sedadla, která poskytují ideální pozorovací stanoviště. Toto místo je záhadou pro historiky, archeology i akademiky už více než století.
Žádné písemné záznamy
V žádných historických záznamech buddhistických mnichů nebyly nalezeny zmínky o funkci a účelu tohoto místa. I když je o grafu známo jen málo, ví se, že ikonografie je nekompatibilní s jinými řezbami období Anuradhapura (3. – 10. století n. l.). Střed grafu je tvořen sedmi soustřednými kruhy dělenými rovnoběžnými svislými a vodorovnými čarami. Obdélníkové přihrádky obsahují malé zkřížené kruhy. Netrénovanému oku postavy připomínají deštníky nebo luk a šípy, draka, vlnovky a válcovité tvary. Vnější prstenec zobrazuje mořská zvířata: ryby, želvy, mořské koníky.
Ve srovnání s jinými řezbami ze stejného období, jako je Sandakada Pahana, která zobrazuje révu, labutě a lotos (vše typické pro buddhistickou ikonografii), je tabulka bez náboženského kontextu a zjevného vysvětlení.
Tento fakt ponechává široký prostor pro spekulace. Před rozšířením internetu bylo grafu věnováno jen málo pozornosti. Ve stínu dechberoucího okolí s dvojitými rybníky a koupacími pavilony, o nichž se předpokládá, že je využívali králové, na něm není nic pozoruhodného.
Objevení významu grafu
Prvním akademikem, který zaznamenal archeologický význam mapy, byl H. C. P. Bell, britský státní úředník jmenovaný prvním komisařem archeologie na Cejlonu (dřívější jméno Srí Lanky). Bell zahrnul popis mapy do své zprávy pro guvernéra Cejlonu z roku 1911. Došel k závěru, že „tato starodávná mapa světa, možná nejstarší existující, je mimořádně zajímavá. Její přítomnost… svědčí o starověké astronomické tradici, která se v některých buddhistických klášterech na Cejlonu udržuje dodnes.“
Zatímco graf nepřipomíná mapu v moderním smyslu, Bell napsal, že zobrazuje „starodávný kosmografický graf znázorňující v naivní jednoduchosti buddhistické představy o vesmíru“. Interpretoval kruhy, symboly a mořský život na mapě na základě svých znalostí buddhismu na ostrově ve smyslu Země, moří a vesmíru.
Konspirační teorie
S rozvojem internetu a sociálních sítí započala exploze sdílení fotografií tohoto záhadného místa. Turisté s orlíma očima zaznamenali paralely mezi mapou v Anuradhapuře a podobnými místy v jiných zemích, o nichž se někteří domnívají, že jsou hvězdnými branami. Jedná se o starodávné brány, kterými se lidé mohli dostat do vesmíru. Podle jejich teorie platí, že graf obsahuje tajný kód pro odemknutí portálu.
Konspirační teoretici poznamenali, že hvězdná brána Anuradhapury měla téměř identické tvary a symboly, jaké byly nalezeny v egyptském Abu Ghurabu a v La Puerta de Hayu Marka v Peru. Nejnápadnější podobnost je prý v blízkosti vody. Nedaleká přehrada Tissa Weva, postavená v roce 300 př.n.l., byla označena za přesvědčivý důkaz. Jak Abu Ghurab, tak La Puerta de Hayu Marka byly také postaveny v blízkosti vody. To podle teorie hvězdné brány umožňovalo mimozemským bytostem zpracovat zlato ze zemské vody.
Tuto teorii dále podporuje blízkost grafu k hoře Danigala, známé také jako Alien Mountain, v nedalekém posvátném městě Polonnaruwa. Danigala, která leží hluboko v džungli a je oblíbená mezi turisty, má jedinečný kruhový tvar a zcela plochý vrchol. To vede mnohé lidi k závěru, že bývala používána jako přistávací plocha pro UFO.
Kupodivu, podle místního turistického průvodce Sri Abeywickrama, „vesničané v této oblasti věří, že Alien Mountain přitahuje více padajících hvězd, hromů a blesků než jakákoliv jiná místa.“
Existuje však jen málo archeologických nálezů, které by naznačovaly, že se jedná o hvězdnou bránu. Somadeva místo toho věří, že graf je raná mapa světa. Toto vysvětlení má náboženský a kosmologický kontext, který je logický vzhledem k období a místu vzniku.
Jedná se o stavební plány?
Další z racionálních teorií tvrdí, že se jedná o stavební plán pro Sigiriyu. Sigiriya je jednou z nejuznávanějších starověkých památek Srí Lanky. Je to skalní pevnost z 5. století př.n.l., doplněná tekoucí vodou, upravenými zahradami a několika obytnými místnostmi. Leží jen půl hodiny od Anuradhapury v kulturním trojúhelníku na Srí Lance. Ten se skládá ze tří důležitých starověkých měst: Anuradhapura, Polonnaruwa a Kandy.
Zdá se tedy, že údajná hvězdná brána Srí Lanky zůstává zahalena tajemstvím, její účel a význam stále není znám. Nově získaný kultovní status mezi nadšenci sci-fi jí však věnoval zaslouženou pozornost veřejnosti. Díky jejich nadšení a síle sociálních médií konečně vystoupila ze stínu Anuradhapury.