Nobelovu cenu za mír mají bojovníci za lidská práva z Běloruska, Ruska, Ukrajiny

Reklama

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor.

„Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva… Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii,“ uvedl Nobelův výbor.

Běloruský aktivista Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vjasna rovněž pracovala na dokumentaci případů mučení politických vězňů v Bělorusku.

Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.

Reklama

„Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi,“ uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. „(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších,“ dodal Viačorka.

K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.

Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. Odůvodnily to porušením zákona, který organizacím podporovaným finančně ze zahraničí nařizuje, aby používaly označení „zahraniční agent“.

Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí „nevýslovnými útoky a represemi“. „Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě,“ napsala podle agentury Reuters v prohlášení členka Memorialu Anke Giesenová.

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.

Představitel Centra pro občanské svobody Volodymyr Javorskyj řekl, že Nobelova cena je pro organizaci důležitá, „protože jsme řadu let pracovali v zemi, která byla neviditelná“. „Je to pro nás překvapení. Ale lidskoprávní aktivity jsou hlavní zbraní proti válce,“ dodal.

Zástupci Nobelova výboru letos vybírali ze 343 kandidátů – 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.

Reklama

Nejnovější

Na Ukrajině se skupina lidí pokusila ukrást nástěnnou malbu Banksyho

Policie ukrajinského města Hostomel oznámila zatčení skupiny lidí, která se pokusila ukrást graffiti známého anonymního umělce Banksyho. Jelikož ale zasáhla včas, zvládla neporušené dílo zajistit. Nyní je proto pod jejich ochranou. Jednalo se o nástěnnou malbu znázorňující ženu v županu s plynovou maskou a hasicím přístrojem.

Matka zalila tělo své dcery do betonu a používala ho jako noční stolek. Případ vyšetřuje policie

Alejandra Mansilla byla zatčena kvůli obzvláště bizarnímu činu. Jedno ze svých dětí, které zemřelo, pohřbila do betonu a nechala si ho u postele jako noční stolek. Podle svých slov to udělala, protože „byla vyděšená“.

Těžit uhlí na vlastní pěst je v Polsku v energetické krizi lukrativní

Polský taxikář Grzegorz říká, že poptávka po jeho službách je tak vysoká, že mu telefon prakticky nepřestává zvonit. Pustil se do podnikání, které je v době energetické krize lukrativnější – do ilegální těžby uhlí.
Reklama

Musíte číst

Na Ukrajině se skupina lidí pokusila ukrást nástěnnou malbu Banksyho

Policie ukrajinského města Hostomel oznámila zatčení skupiny lidí, která se pokusila ukrást graffiti známého anonymního umělce Banksyho. Jelikož ale zasáhla včas, zvládla neporušené dílo zajistit. Nyní je proto pod jejich ochranou. Jednalo se o nástěnnou malbu znázorňující ženu v županu s plynovou maskou a hasicím přístrojem.

Matka zalila tělo své dcery do betonu a používala ho jako noční stolek. Případ vyšetřuje policie

Alejandra Mansilla byla zatčena kvůli obzvláště bizarnímu činu. Jedno ze svých dětí, které zemřelo, pohřbila do betonu a nechala si ho u postele jako noční stolek. Podle svých slov to udělala, protože „byla vyděšená“.
Reklamaspot_imgspot_img

NejnovějšíTop
Doporučujeme pro vás