Podzemní letiště Željava. Navštivte přísně tajnou základnu jugoslávské armády

Reklama

Největší podzemní letiště v bývalé Jugoslávii leží v troskách. Kdysi supertajná základna měla odolat jadernému útoku. Nakonec ji zničila vlastní armáda.

Jako ve filmu Star Wars: Impérium vrací úder. Rebelové ukrývají své vesmírné plavidlo v podzemní základně, ven vyráží jen když Impérium udeří. Letecká základna Željava byla verzí tohoto filmového úkrytu v komunistické Jugoslávii.

Objekat 505, jak se oficiálně letiště nazývalo, se nachází na východě Chorvatska na hranici s Bosnou. Kdysi bývalo největším podzemním letištěm na Balkáně. Primárním účelem Objekat 505 bylo umístit zde radarový systém včasného varování, podobný NORADu. Bylo také strategickým velitelským centrem pro obranu země.

Maximální utajení a soběstačnost

Výstavba základny probíhala v maximálním utajení v letech 1957 až 1965 a náklady na její vybudování činily neuvěřitelných šest miliard dolarů. To je třikrát více než kombinované roční vojenské rozpočty dvou největších nástupnických států Jugoslávie, Srbska a Chorvatska. Tajná letecká základna byla umístěna ve středu husté rozlehlé sítě vojenských zařízení s pěti pomocnými letišti v její blízkosti. Okolo se také nacházely četné radary a základny protivzdušné obrany.

Reklama

Podzemní letiště bylo vojenským zázrakem se čtyřmi východy, z nichž každý byl schopen vypouštět v případě nutnosti ven tryskáče. Na základně se nacházely dvě kompletní eskadry. Byla navržena tak, aby udržela přímý zásah 20kilotunovou jadernou hlavicí, ekvivalentu bomby v Nagasaki a mohla být hermeticky uzavřena. Dokázala pojmout až 1000 lidí a skladovat zásoby po dobu až 30 dnů. Objekat 505 měl také přístup k podzemnímu zásobování vodou a generátoru energie. Palivo pro generátor bylo přiváděno do základny hlubinnými trubkami z podzemního skladu poblíž města Bihać.

Zkázu přinesla občanská válka

Základna měla chránit zemi před agresí zvenčí. Bohužel její konstruktéři nepočítali s možností občanské války. 25. října 1991, v předvečer války, Rudolf Perešin, jeden ze stíhacích pilotů sloužících na základně, utekl ve svém letounu čtvrtým východem. Byl to etnický Chorvat a nechtěl bojovat. Doletěl do rakouského Klagenfurtu a jeho proudový letoun je nyní vystaven na letecké základně Zeltweg.

Nebyl jediný, kdo dezertoval. Nedlouho poté přeběhl se svým proudovým letounem i Daniel Borović. Tomu se podařilo přistát na letišti v Záhřebu. I když ze samotné základny neodletěli, sídlili na ní i další dva piloti – Ivan Selak a Ivica Ivandić, kteří po zničení základny skončili v Užici v Srbsku.

Během svého ústupu z této oblasti Chorvatska se Jugoslávská národní armáda rozhodla leteckou základnu zničit, aby se vyhnula jejímu použití některou z frakcí bojujících v konfliktu. Podařilo se jim to pomocí vestavěných výbušných náloží. O rok později demolici základny dokončila armáda tehdejší Republiky Srbská Krajina. Bylo odpáleno dalších 56 tun trhaviny. Výbuch byl tak silný, že byl cítit v celé Bihaći.

Dnes opuštěná letecká základna leží na hranici Chorvatska a Bosenské federace, přičemž čára rozdělující země prochází středem pozemku. Pokud se sem někdo rozhodne vypravit, musí dbát mimořádné opatrnosti kvůli velkému množství nevybuchlých nášlapných min a jiné munice. Policejní síly Bosenské federace využívají oblast letecké základny k výcviku.

Vstup jedině s povolením

Bohužel od migrační krize je těžké se sem dostat. Tato letecká základna se nachází přesně na hranici mezi Chorvatskem a Bosnou, mnoho policejních hlídek po cestě vás otočí zpět. A nejspíš budete muset zaplatit pokutu. Je však možné kontaktovat chorvatskou policii s tím, že chcete leteckou základnu navštívit jako turista. Pak pravděpodobně dostanete oficiální povolení k návštěvě.

Mějte na paměti zdravotní rizika. Přiměřené množství znečištění PCB je uvnitř většiny tunelů, ale i v půdě venku. Navíc uvnitř tunelů bylo mnoho detektorů kouře, které byly založeny na Americium-241. Co se s nimi během ničení stalo, není známo. Návštěva jako taková může představovat zdravotní riziko.

Reklama

Nejnovější

7 věcí, které byste měli vědět, než navštívíte Cusco, Peru

Nejstarší obydlené město Jižní Ameriky a hlavní město říše Inků. Cusco je vrcholem každého peruánského itineráře. Na co se připravit?

Dva litry vody denně jsou pro většinu lidí nadměrné množství, tvrdí studie

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá 20 milionů litrů pitné vody.

Obrovský had zaútočil v Austrálii na pětiletého chlapce. Stáhl ho do bazénu

Pětiletého australského chlapce napadla krajta, která byla asi třikrát větší než on. Kousla ho, sevřela a vtáhla do bazénu. Chlapec útok přežil.
Reklama

Musíte číst

7 věcí, které byste měli vědět, než navštívíte Cusco, Peru

Nejstarší obydlené město Jižní Ameriky a hlavní město říše Inků. Cusco je vrcholem každého peruánského itineráře. Na co se připravit?

Dva litry vody denně jsou pro většinu lidí nadměrné množství, tvrdí studie

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá 20 milionů litrů pitné vody.
Reklamaspot_imgspot_img

NejnovějšíTop
Doporučujeme pro vás