Nové výzkumy naznačují, že Saturnův měsíc Mimas – známý svým vzhledem připomínajícím Hvězdu smrti – by mohl pod vrstvou ledu ukrývat oceán. Zjištění založená na datech z mise Cassini a pokročilém tepelném modelování mění pohled na těleso, které vědci dlouho považovali za zmrzlý kus ledu bez známek geologické aktivity.
Na první pohled působí Mimas jednoduše: ledová koule s obřím kráterem Herschel, který zabírá třetinu jeho průměru. Právě tento útvar ho proslavil, ale zároveň zmátl vědce. Na rozdíl od jiných „oceánských“ měsíců, jako jsou Europa či Enceladus, totiž Mimas nejeví známky trhlin ani deformací povrchu – a to dlouho zpochybňovalo možnost, že by pod ním mohla být kapalná voda.
Tepelné modely mění obraz Mimasu
Planetární vědkyně Alyssa Rhoden ze Southwest Research Institute upozorňuje, že absence prasklin ještě nevylučuje existenci oceánu. „Když se díváme na Mimas, nevidíme nic z toho, co obvykle spojujeme s oceánskými světy,“ řekla na konferenci Europlanet Science Congress. Podle ní může být oceán ukrytý hluboko pod ledovou kůrou, chráněný před zmrznutím díky dávnému vnitřnímu ohřevu.
Nové simulace ukazují, že oceán by mohl vzniknout teprve před 10 až 15 miliony lety. V době, kdy měl Mimas výstřednější oběžnou dráhu, na něj působily silné slapové síly Saturnu, které vytvářely dostatek tepla k tání ledu. Tento proces, známý jako slapové zahřívání, je klíčovým mechanismem i u dalších měsíců s podpovrchovými oceány.
Planetoložka Adeene Denton vysvětluje, že Mimas je „na hraně stability“, kde i drobné změny dráhy mohly vyvolat masivní vnitřní tání. Výpočty naznačují, že jakmile se proces spustil, probíhal velmi rychle – podobně jako u jiných ledových měsíců.
Kráter Herschel jako stopa minulosti
Kráter Herschel by mohl být klíčem k pochopení toho, co se pod povrchem děje. Simulace naznačují, že led v době dopadu nebyl zcela pevný. Pokud byl Mimas už tehdy částečně roztavený, vysvětlovalo by to absenci typického centrálního vrcholu. „Voda nedokáže vytvořit takovou strukturu,“ uvedla Denton a dodala, že přítomnost kapaliny mohla zásadně ovlivnit reakci ledu při nárazu.
Přímý důkaz zatím chybí, ale vědci navrhují měření tepelného toku skrze ledovou kůru, které by mohlo existenci oceánu potvrdit. Rhoden a její tým věří, že mise zaměřená přímo na Mimas by mohla tajemství odhalit – i když by šlo o technicky náročný úkol.
„Všechna tato zjištění vytvářejí souvislý obraz Mimasu jako mladého oceánského světa,“ shrnula Denton. Data z Cassini i nové modely tak mění pohled na měsíc, který se z obyčejného kusu ledu stává možným kandidátem na skrytý, možná i obyvatelný oceán ve vnější Sluneční soustavě.