Tisíc dobrovolníků ve Švýcarsku zakopalo do země přes dva tisíce kusů bavlněného spodního prádla. Neobvyklý pokus vědcům pomohl zmapovat aktivitu půdních organismů a ukázal, že zásadní roli hraje způsob, jakým lidé půdu využívají.
Vědci v roce 2021 zapojili dobrovolníky z celého Švýcarska. Ti podle jednotného postupu zakopali více než 2 000 kusů bavlněného spodního prádla a 12 000 čajových sáčků na přibližně tisíci místech. Po dvou měsících je vykopali, vyfotografovali a společně se vzorky půdy poslali k laboratornímu rozboru.
Bavlna odhalila život pod povrchem
Bavlněná vlákna sloužila jako potrava půdním organismům. Čím rychleji se materiál rozložil, tím vyšší biologickou aktivitu vědci na daném místě zaznamenali. Rozdíly mezi jednotlivými vzorky tak pomohly vytvořit rozsáhlou mapu půdního života.
Výsledky ukázaly, že se spodní prádlo nejrychleji rozkládalo v soukromých zahradách. Ty zároveň obsahovaly největší množství organické hmoty a poskytovaly příznivé podmínky žížalám, houbám, bakteriím a dalším organismům. Nejméně aktivní byly půdy pod trávníky, zatímco louky a zemědělská pole skončily mezi oběma krajními hodnotami.
Nejsilnější vliv neměla jedna konkrétní chemická vlastnost, ale způsob využívání půdy. Rozhodovalo tedy především to, zda šlo o zahradu, trávník, louku nebo pole. Významnou roli hrálo také množství živin, teplota a vlhkost. V příliš chladné nebo suché zemi aktivita organismů výrazně klesá.
Rychlý rozklad nemusí být vždy dobrou zprávou
Vysoká rychlost rozkladu často souvisela s úrodnou půdou a dostatkem živin, což může prospívat zemědělské produkci. Maximální aktivita ale není žádoucí v každém prostředí. V lesích nebo jiných přírodě blízkých místech může příliš mnoho živin signalizovat narušení přirozené rovnováhy. Také v zahradách může jít o známku nadměrného hnojení.
Půdnímu životu může prospět kompost, trvalé zakrytí povrchu, pestřejší střídání plodin a omezení minerálních hnojiv či pesticidů. Samotné zakopání bavlněného prádla nenahradí odborný rozbor, nabízí však jednoduchý způsob, jak porovnat biologickou aktivitu různých míst.
Rozsah projektu umožnila takzvaná občanská věda. Přibližně 240 dobrovolníků se dokonce stalo spoluautory odborné práce. Výzkumníci nyní navrhují vytvoření jednoduchého „spodního indexu“, který by mohl veřejnosti názorně přiblížit dění pod povrchem země.