Americká správa národních parků přepsala kalendář dní, kdy mají Američané vstup zdarma. Dva klíčové svátky připomínající historii Afroameričanů z něj zmizely. Nově se na seznam naopak dostal den narození Donalda Trumpa. Změna vyvolala bouřlivé reakce, ale úřady ji popisují jako „patriotické zpřehlednění“ pravidel.
Nový seznam platný od příštího roku na první pohled vypadá jako směs známých amerických svátků: Den prezidentů, Den nezávislosti nebo výročí založení Správy národních parků. Zásadní je ale to, co v něm chybí. Parky už neotevřou zdarma na Den Martina Luthera Kinga Jr., tedy připomínku bojovníka za občanská práva. A zmizel i Juneteenth, den symbolického konce otroctví a svobody posledních zotročených Afroameričanů.
Místo toho přibylo 14. června, kdy se v USA slaví Den vlajky. Náhodou jde také o narozeniny Donalda Trumpa. Správa národních parků to vysvětluje snahou podpořit návštěvy ve „vlastenecké dny“, což kritiky jenom utvrdilo v tom, že jde o další krok, kterým se současná administrativa snaží upravovat výklad americké historie.
K výměně svátků se přidává i nový ceník. Američané budou mít vstup zdarma nebo za stávající ceny, zatímco zahraniční návštěvníci si výrazně připlatí. Na jedenácti nejpopulárnějších místech se jim zvýší vstupné o 100 dolarů. Roční pas pro cizince podraží na 250 dolarů.
Změny přicházejí po letním exekutivním příkazu, který nařizuje „preferenční přístup pro americké občany“. Kritici ho označují za součást širší snahy měnit to, jak se v parku mluví o minulosti. Návštěvníci měli už dříve upozorňovat na tabule, které podle úřadů „vrhají negativní světlo“ na americké dějiny.
Odpůrci upozorňují, že rušení dnů věnovaných historii Afroameričanů se děje opakovaně. Oba svátky navíc patří mezi nejaktivnější dny dobrovolníků, kteří parky uklízejí a pořádají komunitní akce. Pro ně bude příští rok výrazně dražší – a zůstává otázkou, zda se tím centrální symbol americké historie nestane spíš místem politických bojů než společné paměti.