Nejen psi a Krteček byli kromě lidí ve vesmíru. Také pavouci se tam podívali, a to nejen jednou. Lidé je vzali do vesmíru, aby studovali důležitost gravitace při stavbě pavučin. Experiment přinesl překvapivé zjištění, že světlo hraje v orientaci pavouků větší roli, než se dříve myslelo. Výsledkům pavoučího experimentu americké vesmírné agentury NASA ovšem předcházelo mnoho nehod.
Na zemi pavouci vytvářejí asymetrické sítě se středem posunutým směrem k hornímu okraji. Při odpočinku míří pavouci hlavou dolů, jelikož se mohou rychleji pohybovat směrem k čerstvě ulovené kořisti ve směru gravitace.
Otázkou tedy bylo, jak by se pavouci chovali v nulové gravitaci. NASA se v roce 2008 rozhodla najít na ni odpověď. Přestože otázka byla jednoduchá, plánování a provedení experimentu ve vesmíru bylo nesmírně náročné a vedlo k řadě nehod.
Poprvé na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) přiletěly dva druhy pavouků – Metepeira labyrinthea a jako rezerva, kdyby první nepřežil, Larinioides patagiatus. Rezervnímu pavoukovi se ovšem podařilo uniknout a tak si oba pavouci navzájem překáželi a stavěli poněkud zmatené sítě. Z bezpečnostních důvodů nemohla být komora ale otevřena a pavouk tak nemohl být odchycen.
Ukázalo se také, že mouchy, které měly být k dispozici jako potrava, se množí rychleji, než se předpokládalo. Postupem času jejich larvy vylezly z chovného kontejneru a po dvou týdnech zakryly velkou část předního okna. Po měsíci už pavouky nebylo možné za všemi larvami much ani vidět.
Pokus číslo dva
Nepodařený experiment se vědci pokusili znovu uskutečnit v roce 2011. Tentokrát byli součástí experimentu čtyři pavouci stejného druhu (Trichonephila clavipes). Dva letěli na ISS a dva zůstali na Zemi a byli pozorováni za stejných podmínek jako jejich kolegové cestující ve vesmíru – až na to, že byli vystaveni pozemské gravitaci.
Ani tento experiment ovšem nebyl bez nehod. Přestože se mělo jednat o čtyři samičky (samci se výrazně liší tělesnou stavbou a velikostí), v průběhu experimentu se ukázalo, že dva pavouci jsou samci. Naštěstí byl jeden na palubě vesmírné stanice, druhý na Zemi.
Tři kamery zaznamenávaly stavbu sítí, jak na zemi, tak ve vesmíru, každých pět minut. Vědci poté analyzovali symetrii 100 pavučin a orientaci pavouka na síti pomocí přibližně 14 500 snímků.
Ukázalo se, že pavučiny postavené v nulové gravitaci byly skutečně symetričtější než ty na Zemi. Jejich střed byl blíže ke středu a pavouci ne vždy mířili hlavou dolů. Vědci si také všimli, že je rozdíl, zdali pavouci stavěli své pavučiny ve světle lampy nebo ve tmě. Sítě postavené na ISS ve světle lampy byly podobně asymetrické jako ty pozemské.
Analýza snímků také ukázala, že pavouci odpočívali v libovolných směrech na svých pavučinách, když byla světla vypnutá, ale orientovali se směrem dolů, když byla světla zapnutá. Zdá se tedy, že pavouci používají světlo jako další orientační pomůcku. Vzhledem k tomu, že pavouci také staví své pavučiny ve tmě a dokáží chytit kořist bez světla, se dříve předpokládalo, že světlo při jejich orientaci nehraje žádnou roli.
