14.2 C
Czech
Středa 8. července 2026

Západ stále vybírá stíhačku pro Ukrajinu

Je možné, že se ukrajinští piloti brzy ocitnou za kniply západních letadel a sama západní média nejčastěji spekulují o trojici F-16, F/A-18 a Gripen. Který typ by byl nejvýhodnější volbou? Co představuje pro obránce ukrajinského nebe největší hrozbu? A proč bude rozhodujícím faktorem dostupnost protiletadlových raket středního doletu?

Reklama

Vévoda z Wellingtonu, velitel anglických vojsk v bitvě u Waterloo, založil v Londýně v roce 1831 učenou společnost Royal United Services Institute (RUSI), která se zabývá obrannými a bezpečnostními studiemi. Funguje dodnes a jejím současným vedoucím výzkumným pracovníkem pro oblast vojenských letectev je prof. Justin Bronk.

Před časem se tento přední evropský odborník na vzdušné síly a letecké technologie podělil o svoje názory na možnost vyzbrojení Ukrajiny západními bojovými letouny na webu RUSI: „Klíčovým motorem podpory ukrajinského letectva by měly být úkoly typu vzduch-vzduch. V zásadě platí, že Ukrajina ani s malým počtem západních letounů nebude schopna změnit poměr sil na zemi. Pokud se však ruským vzdušným a kosmickým silám podaří získat vzdušnou převahu nad bojištěm, mohlo by to změnit poměr sil v neprospěch ukrajinské armády. V krátkodobém až střednědobém horizontu je proto nutné zabránit vzdušným a kosmickým silám získat vzdušnou převahu nad bojištěm dříve, než bude možné dosáhnout podmínek příměří.“

Otázka základen

Samostatnou otázkou je, že ruská pozemní protivzdušná obrana je velmi účinná a na bojišti hojně využívaná. Ukrajina sice dosáhla určitých omezených úspěchů při vytváření krátkodobých „přístupových oken“ pro vlastní operace v nízkých výškách s použitím AGM-88 HARM, ale reálná úspěšnost fyzického zničení protiletadlového systému zůstává velmi nízká. Skutečná degradace ruských schopností protivzdušné obrany tak zůstává rovněž nízká, zejména u systémů dlouhého dosahu, jako jsou S-400 a S-300V. To také znamená, že každý dodaný západní letoun bude čelit hrozbě ze strany ruských stíhaček. Ale také nebezpečí ze strany vrstvených raketových systémů protivzdušné obrany s vysokými bojovými schopnostmi.

A pak je tu poslední bod: vybraný stíhač musí být schopen operovat z rozptýlených leteckých základen. Rusko totiž může provést úder na jakoukoli přistávací dráhu na Ukrajině pomocí řízených a balistických střel. Dokonce i tam, kde jsou použity systémy PVO, by se mohla dostat vyspělá balistická raketa. Počet kompletů Patriot dodaných na Ukrajinu, je přitom velmi malý. Existuje také mnoho dalších zařízení nebo oblastí, které potřebují ochranu. A i kdyby rakety Patriot zůstaly k dispozici, efektory, jako jsou balistické rakety Ch-47M2 Kinžal, odpalované ze vzduchu, mohou protivzdušnou obranu protrhnout.

Reklama

Ukrajinské letectvo v současné době nečelí pravidelným útokům na svá letiště a infrastrukturu. Rusko má pro své rakety zjevně důležitější cíle. Pokud však budou dodány západní letouny, nepochybně se brzy stanou cílem prioritním. Ať už tedy bude dodáno cokoli, musí být schopno toho, co ukrajinské letectvo dosud dělalo, aby přežilo. Prokázat schopnost častého přesunu a operovat z poměrně dobrodružných, často relativně krátkých vzletových a přistávacích drah nebo úseků letištních komunikací, aby se nestalo cílem. To, stejně jako požadavky na podporu a obsluhu, ovlivní výběr jakéhokoli stíhacího letounu pro Ukrajinu.

F-16 versus Gripen

Dvě nejčastěji diskutované možnosti jsou F-16 a Gripen. F-16 má tu výhodu, že je k dispozici ve velkém počtu, a to jak v Evropě, tak v USA. Poskytuje také velkou flexibilitu, pokud jde o výzbroj vzduch-země, kterou lze efektivně použít. Zároveň je konkurenceschopným strojem BVR (Beyond Visual Range – boj mimo vizuální vzdálenost – pozn. red.) při použití novějších verzí střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM. Na druhou stranu má však i značné nevýhody. Účinnost F-16 v boji na velkou vzdálenost závisí na připravenosti Spojených států dodat nejnovější verze střel AIM-120C-7/C-8. Nebo v ideálním případě AIM-120D. Jedná se nicméně o tytéž střely, na které se USA spoléhají v rámci svých vlastních schopností vzdušné nadvlády.

Pokud Západ rakety dodá ukrajinským vzdušným silám, Ukrajinci je použijí proti ruským letounům letícím nad ruským územím. Pravděpodobně je tedy v případě neúspěšného zásahu rychle vyzvednou, analyzují Ruskem a poté zřejmě odešlou do Číny nebo Íránu. Tyto varianty raket AMRAAM dlouhého doletu jsou přitom vzhledem k přítomnosti ruských raketových kompletů protivzdušné obrany dlouhého dosahu nezbytné. Hrozba, kterou představují, bude znamenat, že jakýkoli stíhač v blízkosti frontové linie bude muset operovat ve velmi nízké letové hladině. Ani stroje západní výroby nebudou schopny operovat ve velké výšce, při vysoké rychlosti, aby se maximalizoval dolet. To je způsob, jakým byly střely AMRAAM původně zamýšleny.

Problém použití protiletadlových střel

Aby ruské systémy protivzdušné obrany nemohly zaměřit, musí ukrajinské letouny odpalovat své střely v malé výšce, proti cílům letícím ve střední až velké výšce, při vyšší rychlosti. V důsledku toho budou střely začínat svůj let v hustém vzduchu s velkým odporem. A ve fázi stoupání budou muset bojovat s gravitací, což ještě výrazně sníží jejich účinný dolet. Pokud by Ukrajina měla stejnou raketu R-77-1, kterou ruské letectvo používá v boji na střední vzdálenost, měla by k dispozici pouze 1/3 účinného doletu, který mají Rusové.

Ruské stíhačky mohou střely odpalovat ve větších výškách a rychlostech, v méně hustém vzduchu. Což má zase za následek menší aerodynamický odpor. Musíme si uvědomit, že rozdíl v efektivním dostřelu může být obrovský v závislosti na výšce a rychlosti střelby a také na chování cíle za letu. Proto každá západní stíhačka, která má být předána Ukrajině, musí mít rakety s co nejdelším doletem. To znamená buď novější modely střel AMRAAM, nebo v ideálním případě střely AIM-120D či Meteor.

Gripen

Švédský stroj má oproti F-16 řadu výhod, pokud hovoříme o potenciálních řešeních pro ukrajinské letectvo. S F-16 je spojena řada poměrně složitých požadavků na podporu a logistiku. Samotný drak letounu, stejně jako jeho podvozek, je relativně lehký. Nebyl totiž navržen pro provoz z nezpevněného, nerovného povrchu. Sání vzduchu pod trupem je pak velmi citlivé na cizí předměty (mezi piloty se F-16 někdy přezdívá „vysavač“ – pozn. red.). Proto by bylo poměrně obtížné používat nepřetržitě letouny F-16 stejným způsobem, jakým Ukrajina v posledních měsících operuje se svými letouny MiG-29 a Su-27, tedy z rozptýlených základen.

Na druhou stranu, Gripen má podstatně vyšší toleranci k takovým podmínkám než F-16. A byl také vyvinut pro operace zahrnující krátký vzlet a přistání. Proto by mohl být mnohem vhodnější pro využití rozptýlené infrastruktury ukrajinských letišť. Má také mnohem nižší nároky na údržbu. Ve Švédsku je běžné, že tyto letouny po 2 až 3 měsících výcviku obsluhují branci. Ti dokonce tvoří až pět ze šesti osob pozemního personálu.

Gripen zároveň může odpalovat evropské rakety Meteor. Špičkové střely, které poskytují požadovanou schopnost dlouhého doletu, aniž by bylo nutné schválení vývozu ze strany USA. Na druhou stranu jednomyslně by musely vývoz schválit všechny země konzorcia. Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Švédsko a Velká Británie, a to by mohl být problém. Evropa však má i tak na výběr pouze ze dvou možností. Buďto budou systémy rakety Meteor odhaleny nyní, nebo někdy později. Jiná možnost není.

Hornety jako třetí vzadu

A i když budeme uvažovat o letounech F-16, za předpokladu schválení takového transferu můžeme hovořit maximálně o dodávce několika letek v nejlepším případě. Ukrajina totiž zatím nedisponuje nekonečným počtem pilotů připravených k rychlému výcviku na nový typ. Když budeme uvažovat o dalších typech, omezený počet je i letounů F/A-18, jakkoli by je například Španělsko jistě vyměnilo za několik britských Eurofighterů Typhoon. Stejně tak Austrálie by mohla dodat několik letadel F/A-18, která má nyní ve skladech.

Je ovšem nutné přiznat, že jakkoli jsou Hornety (letouny F/A-18 Hornet – pozn. red.) jednodušší na údržbu než F-16 nebo Typhoony a mohly by snadněji operovat z předsunutých, hůře vybavených základen, jejich účinnost v klíčovém segmentu vzdušného boje by stále závisela na schválení vývozu nových modelů střel AMRAAM ze strany USA, které se obávají, aby se jejich špičkové obranné technologie nedostaly do rukou ruských, potažmo čínských generálů.

Reklama

Sledujte nás na sítích

Ford spojil síly s legendární značkou Filson a chystá exkluzivní off-road

Ford pokračuje v proměně modelu Bronco z drsného terénního auta na stylový lifestyle symbol. Americká automobilka nyní oznámila spolupráci s kultovní outdoorovou značkou Filson. Výsledkem bude prémiová verze Bronca zaměřená na zákazníky hledající kombinaci dobrodružství, luxusu a tradiční americké kvality.

Švédové po porážce s Českem řeší krizi

České vítězství 4:3 nad Švédskem rozvířilo ve švédských médiích velkou debatu. Kritika míří hlavně na obranu, výkon brankáře Magnuse Hellberga i slabou hru pět na pět. Experti navíc tlačí na trenéra Sama Hallama, aby konečně nasadil talentovaného Antona Frondella.

Sony mění strategii. Velké PlayStation tituly už na PC téměř neuvidíme

Po letech postupného vydávání svých největších hitů na PC mění Sony směr. Podle nových informací chce japonský gigant udržet hlavní příběhové exkluzivity výhradně na konzolích PlayStation. Důvodem mají být obavy o sílu značky i klesající význam hardwarových exkluzivit.

Srážka černých děr mohla odhalit stopu temné hmoty

Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.

Mary Celeste: Posádka lodi zmizela beze stopy. Záhada nemá vysvětlení

Moře je plné příběhů o zmizelých lodích. Jednou z největších záhad dodnes zůstává osud plachetnice Mary Celeste, která roku 1872 převážela z New Yorku do italského Janova zásilku alkoholu. Nepoškozené plavidlo bylo nalezeno nedaleko Azorských ostrovů. Po posádce se doslova slehla zem.

Vědci ubrali životu jedno písmeno

Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.

Nejneobvyklejší lyžařská střediska na světě

Sjezdovky pod sopkou, lyže nad Středozemním mořem nebo snowboarding v poušti. Lyžování už dávno nepatří jen Alpám nebo Kanadě. Po světě existují desítky netradičních areálů, které lákají hlavně exotickou polohou a neobvyklou atmosférou.

Írán spojil masovou svatbu s vojenskou symbolikou

V Teheránu se konala neobvyklá masová svatba, která spojila romantický obřad s politickou a vojenskou symbolikou. Páry se zapojily do provládní kampaně Jan-Fada, jejíž název se překládá jako „Oběť pro Írán“.

Češi porazili Švédsko a napravili zaváhání se Slovinskem

Čeští hokejisté zvládli na mistrovství světa důležitý zápas. Ve Fribourgu porazili Švédsko 4:3 a po nečekané ztrátě se Slovinskem ukázali výrazně lepší tvář. Národní tým vedl už v první třetině 3:0, poté přežil dlouhé oslabení i švédský tlak a připsal si druhou výhru na turnaji.

Shakira uspěla u soudu. Španělsko jí musí vrátit přes 1,5 miliardy korun

Shakira po letech uspěla ve sporu se španělskými úřady. Soud rozhodl, že část peněz od ní stát vybral neoprávněně a nařídil jejich vrácení i s úroky. Případ, který zpěvačku provázel téměř deset let, tak dostal zásadní obrat.

Češi po dramatu porazili Švédsko a napravili zaváhání se Slovinskem

Čeští hokejisté zvládli na mistrovství světa důležitý zápas. Ve Fribourgu porazili Švédsko 4:3 a po nečekané ztrátě se Slovinskem ukázali výrazně lepší tvář. Národní tým vedl už v první třetině 3:0, poté přežil dlouhé oslabení i švédský tlak a připsal si druhou výhru na turnaji.

GTA 6 mělo původně vyjít mnohem dřív. Šéf Take-Two prozradil rozsah odkladů

Vydání GTA 6 se během vývoje několikrát posunulo, ale teprve nyní vyšlo najevo, jak výrazné zdržení Rockstar skutečně nabral. Podle šéfa společnosti Take-Two Strausse Zelnicka je hra oproti původním plánům opožděná zhruba o rok a půl. Zároveň se stále více potvrzuje, že půjde o nejdražší videohru historie.

Digitální samota: Vztahy s AI jsou škodlivé jako špatné stravování

Moderní technologie nás vzájemně propojují, přesto žijeme v době krize osamělosti a duševního zdraví. Paradoxně sociální sítě, díky nimž jsme každý den v kontaktu s desítkami lidí, nás izolují od společnosti. To samé lze říci o umělé inteligenci (AI), jež měla ulevit od samoty, místo toho ji však zhoršuje. Přesto vztahů s algoritmickými společníky přibývá, napsal odborník na bezpečnost AI Mohit Sewak.

Brabus představil tisícikoňové monstrum s dvanáctiválcem, které vzdává hold zakladateli značky

Brabus posouvá hranice extravagance. Německý úpravce představil model Bodo, extrémní grand tourer s výkonem 1 000 koní, dvanáctiválcem pod kapotou a cenou přesahující milion dolarů. Limitovaná novinka vznikla jako pocta zakladateli společnosti Bodovi Buschmannovi a ukazuje, že Brabus už dávno není jen tunerem Mercedesů.

Vingegaard vyhrál druhou etapu na Giru a před časovkou stáhl ztrátu

Jonas Vingegaard zvládl další důležitý krok při své premiéře na Giru d’Italia. Dánský favorit vyhrál devátou etapu s cílem na Corno alle Scale a připsal si už druhý triumf v letošním ročníku. V závěrečném stoupání setřásl Felixe Galla a znovu ukázal, že v kopcích působí nejjistěji ze všech favoritů. Růžový dres ale dál drží Portugalec Afonso Eulálio. Dobře si vedl také Jan Hirt, který zůstává ve hře o elitní desítku.
Reklama

DOPORUČUJEME

Srážka černých děr mohla odhalit stopu temné hmoty

Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.

Vědci ubrali životu jedno písmeno

Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.

Výzkum ukázal možnou biologickou stopu psychopatických rysů

Mozkové skeny ukázaly rozdíl, který může pomoci vysvětlit impulzivitu a vyhledávání silných zážitků u lidí s psychopatickými rysy. Vědci zjistili, že striatum, tedy oblast spojená s odměnou, motivací a rozhodováním, bylo u těchto lidí v průměru asi o deset procent větší než u kontrolní skupiny.

Geny regenerace dávají naději na obnovu ztracených končetin

Schopnost regenerovat ztracenou končetinu zůstává pro člověka zatím převážně doménou sci-fi. Nový výzkum axolotlů, zebřiček a myší ale ukazuje, že příroda používá při regeneraci některé společné genetické mechanismy. Právě ty by jednou mohly pomoci při vývoji léčby pro lidi po amputacích.

Nová studie ukazuje, proč nemůžeme přestat mlsat

Chuť na zmrzlinu nebo sušenky po vydatném jídle nemusí být jen otázkou slabé vůle. Nový výzkum ukazuje, že mozek může na lákavé jídlo reagovat automaticky i ve chvíli, kdy je člověk sytý. Prostředí plné reklam, vůní a snadno dostupných dobrot tak dokáže spustit chuť na svačinu dřív, než se do rozhodování zapojí rozum.

NEJNOVĚJŠÍ

Ford spojil síly s legendární značkou Filson a chystá exkluzivní off-road

Ford pokračuje v proměně modelu Bronco z drsného terénního auta na stylový lifestyle symbol. Americká automobilka nyní oznámila spolupráci s kultovní outdoorovou značkou Filson. Výsledkem bude prémiová verze Bronca zaměřená na zákazníky hledající kombinaci dobrodružství, luxusu a tradiční americké kvality.

Švédové po porážce s Českem řeší krizi

České vítězství 4:3 nad Švédskem rozvířilo ve švédských médiích velkou debatu. Kritika míří hlavně na obranu, výkon brankáře Magnuse Hellberga i slabou hru pět na pět. Experti navíc tlačí na trenéra Sama Hallama, aby konečně nasadil talentovaného Antona Frondella.

Sony mění strategii. Velké PlayStation tituly už na PC téměř neuvidíme

Po letech postupného vydávání svých největších hitů na PC mění Sony směr. Podle nových informací chce japonský gigant udržet hlavní příběhové exkluzivity výhradně na konzolích PlayStation. Důvodem mají být obavy o sílu značky i klesající význam hardwarových exkluzivit.

Srážka černých děr mohla odhalit stopu temné hmoty

Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.

Mary Celeste: Posádka lodi zmizela beze stopy. Záhada nemá vysvětlení

Moře je plné příběhů o zmizelých lodích. Jednou z největších záhad dodnes zůstává osud plachetnice Mary Celeste, která roku 1872 převážela z New Yorku do italského Janova zásilku alkoholu. Nepoškozené plavidlo bylo nalezeno nedaleko Azorských ostrovů. Po posádce se doslova slehla zem.
Reklama
Reklama
Reklama