Vědci objasnili vznik ohromné díry v mořském ledu na Antarktidě. Takzvaná Weddellova polynie byla záhadou po celých 50 let. Výzkumníky zaujala dosti sporadickým formováním a měnícími se rozměry na tom samém místě. Informují o tom ScienceAlert a Live Science.
Polynie, tedy velké díry v mořském ledu, se na Antarktidě podle serveru ScienceAlert vyskytují běžně. Savci, jako jsou tuleni nebo velryby, je využívají k nadechnutí. Weddellova polynie je ovšem unikát, nad nímž si experti lámou hlavu.
Poprvé ji vědci spatřili ve Weddellově moři v oblasti podmořského pohoří Moud Rise roku 1974. Od té doby se formovala na stejném místě velice sporadicky a pokaždé v jiných, avšak gigantických rozměrech.
Antarctic ice hole the size of Switzerland keeps cracking open. Now scientists finally know why. https://t.co/XNmarCOJus
— Live Science (@LiveScience) May 3, 2024
Při jejím prvním objevení měla podle amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Weddellova polynie rozlohu větší než Kalifornie. Gigantismu dosáhla i v letech 2016 až 2017, kdy podle snímků NASA měla přibližnou rozlohu Rakouska.
Tehdy, když se v zamrzlém moři otevřela díra o 80 tisíc kilometrech čtverečních, konečně nabídla expertům své tajemství. O něm se teď rozepsali ve studii publikované v odborném časopise Science Advances.
Ekmanova spirála
Odborníci studovali polynii s pomocí satelitních snímků, plovoucích autonomních přístrojů, podmořských savců se sledovacími zařízeními a počítačového modelování. Za unikátním úkazem stojí takzvaná Ekmanova spirála, píše web Live Science.
V letech 2016 až 2017 šířily teplejší slanou vodu k povrchu výjimečně silnější podmořské proudy. Nad hladinou panoval teplý a vlhký vzduch – vzdušný pás s obsahem vodní páry pocházející z tropů, uvádějí odborníci.
Vzduch táhl kolem ponořené hory Moud Rise slanou vodu ke dnu, čímž docházelo k ochlazování povrchu moře. Sůl se však stále vznášela nad Moud Rise, což snižovalo schopnost povrchové vody zamrzat a vznikal v mořském ledu otvor.
Zjištění, jak Weddellova polynie funguje, je důležité pro naše pochopení antarktického ledu a jeho vlivu na světové oceány. Klimatické změny způsobují na ledovém kontinentu silnější poryvy, což může vést ke vzniku dalších obrovských polynií.
„Otisky polynií mohou zůstat ve vodě několik let poté, co se objevily. Mohou změnit způsob, jakým se voda pohybuje a jak proudy přenášejí teplo na kontinent,“ uvedla Sarah Gilleiová, profesorka klimatologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu.