3.9 C
Czech
Čtvrtek 2. dubna 2026

Věda a Technika

Studie spojuje tři malé změny s nižším rizikem infarktu

I malé úpravy denního režimu mohou souviset s nižším rizikem infarktu, mrtvice nebo srdečního selhání. Nová studie ukazuje, že přidat pár minut spánku, trochu pohybu navíc a malou porci zeleniny denně může být pro srdce přínosnější, než se zdá. Nejde přitom o drastickou proměnu životního stylu, ale o drobné změny, které jsou pro většinu lidí reálně dosažitelné.

Astronaut na ISS náhle ztratil řeč, lékaři stále tápou

Astronaut Mike Fincke stále nezná příčinu zdravotního problému, který letos v lednu zasáhl posádku Mezinárodní vesmírné stanice natolik, že NASA poprvé přistoupila k lékařské evakuaci z oběžné dráhy. Zkušený americký astronaut řekl, že se potíže objevily bez varování a lékaři zatím nemají jasnou odpověď.

Každodenní návyky ve středním věku mohou odhalit tempo stárnutí

To, jak se člověk hýbe a spí ve středním věku, může být výmluvnější, než se zdá. Nový výzkum ukazuje, že právě drobné každodenní návyky mohou už poměrně brzy odhalit, jak rychle organismus stárne.
Reklama

Vědci otevřeli černé kokony z hloubky 6200 metrů a našli nový druh

Japonští vědci narazili při průzkumu Tichého oceánu na zvláštní černé útvary, které byly přichycené ke skále v hloubce zhruba 6200 metrů. Na první pohled nebylo jasné, jestli jde o vejce, nebo o něco úplně jiného. Když je ale dopravili na povrch a otevřeli, čekalo je překvapení.

Dobrá zpráva pro milovníky kávy: může prospívat mozku

Ranní káva možná nedělá jen to, že člověka postaví na nohy. Nová dlouhodobá studie naznačuje, že pravidelné pití kávy nebo čaje může souviset s nižším rizikem demence a pomalejším úbytkem kognitivních schopností. Pro milovníky kofeinu je to zpráva, která zní víc než příjemně.

Vesmírný teleskop zachytil mlhovinu, která připomíná mozek

Vesmír občas nabídne obrazy, které vypadají skoro až nepříjemně povědomě. Nové snímky z teleskopu Jamese Webba ukázaly mlhovinu PMR 1, která připomíná mozek uzavřený v průsvitné lebce. Právě kvůli tomu dostala přezdívku Odhalená lebka. Nejde ale o žádnou kuriozitu pro pobavení. Astronomové na ní sledují závěrečnou fázi života umírající hvězdy.

Vědci lépe vysvětlili, proč kočky dopadají na všechny čtyři

Kočky padají na tlapky s odzbrojující samozřejmostí, ale vysvětlení tohohle manévru zaměstnává vědce už víc než sto let. Nová studie teď přidala důležitý dílek do skládačky. Ukazuje, že zásadní roli hraje rozdílná pružnost jednotlivých částí kočičí páteře.

Největší kyselý gejzír na světě se v Yellowstonu znovu probudil

V Yellowstonském národním parku se po letech znovu rozjel Echinus, největší kyselý gejzír na světě. Od začátku února se vracel k pravidelným erupcím a na chvíli připomněl dobu, kdy patřil mezi taháky Norrisovy gejzírové pánve.

NASA přesouvá první přistání programu Artemis na rok 2028

NASA mění plán návratu lidí na Měsíc. Mise Artemis III už nemá přistát na povrchu, místo toho se zaměří na zkoušky technologií na nízké oběžné dráze Země. První přistání lidí na Měsíci se tak přesouvá na Artemis IV, které se počítá na rok 2028.

Nová studie mapuje slabiny AI v oblasti duševního zdraví

Čím dál víc lidí zkouší řešit psychickou nepohodu s chatboty. Nový výzkum ale varuje, že i když se systém výslovně „přepne“ do role terapeuta, pravidla, která musí dodržovat člověk v ordinaci, často nedodržuje.

DNA z Gotlandu odhalila nečekané vazby v 5 500 let starých hrobech

V jedné z hrobek na ostrově Gotland ležela mladá žena a vedle ní dvě malé děti. Dlouho se nabízelo jednoduché vysvětlení, že šlo o matku se synem a dcerou. Jenže genetická analýza ukázala, že i když byly děti plnorodí sourozenci, žena jejich matkou nebyla. A podobných překvapení přinesl nový výzkum víc.

Konec vesmíru může přijít dřív, než se čekalo

Vesmír se už 13,8 miliardy let rozpíná. Nová měření temné energie ale naznačují, že to nemusí pokračovat navždy. Podle výpočtů fyzika z Cornellovy univerzity by se jednou mohl proces otočit a všechno by nakonec spadlo zpátky do jediného bodu.

Hvězda v Andromedě zhasla a zůstala po ní čerstvá černá díra

Jedna z nejjasnějších hvězd v galaxii Andromeda se během pár let vytratila z dohledu. Žádný ohňostroj v podobě supernovy, žádná dramatická exploze, jen pozvolné kosmické zhasnutí. Astronomové teď popisují, že hvězda se tiše zhroutila do černé díry a její okolí dál slabě září v infračerveném světle.

Cesta k vakcíně proti HIV možná vede přes skládání DNA

Vědci zkoušejí nový trik, jak přimět imunitní systém zaměřit se na to podstatné v boji s HIV. Místo běžných proteinových „nosičů“ použili takzvané DNA origami: přesně poskládanou trojrozměrnou konstrukci z DNA, na kterou navěsili části viru, aby je imunitní buňky dobře „viděly“.

Žáby dýchají a pijí kůží

Žáby se nemusí spoléhat jen na plíce. Kyslík i vodu dokážou přijímat přímo přes kůži, která funguje jako přirozený výměník. Díky tomu vydrží dlouho pod vodou a zvládnou i období, kdy se téměř nehýbou.

Fyzici po dekádách vyřešili spor o kvazičástice v kvantové hmotě

V kvantové fyzice existují záhady, které působí skoro jako paradox. Představte si cizí částici „vhozenou“ do hustého moře dalších částic. Někdy se chová jako překvapivě poslušný návštěvník: plave prostředím, reaguje na něj a vznikne z toho nový „hybrid“ – takzvaný kvazičásticový objekt. Jindy je to naopak: částice je tak těžká, že se téměř nehne, a celý systém kolem sebe rozhodí natolik, že žádné kvazičástice nevzniknou. Dlouho to vypadalo, že tyhle dva obrazy se navzájem vylučují.

SpaceX posouvá plány na Mars, chce nejdřív zvládnout Měsíc

SpaceX letos nepošle plánovanou misi na Mars a přednost dostane program směřující k Měsíci. The Wall Street Journal popsal posun jako změnu priorit, kterou firma komunikovala investorům.

Popáleniny mohly formovat lidskou evoluci

Oheň lidem pomohl přežít, vařit, zahřát se a později rozjet technologie, ale zároveň přinesl riziko, se kterým se jiné druhy téměř nesetkávají. Podle nové studie mohlo právě časté vystavení popáleninám ovlivnit, jak se lidské tělo vyvíjelo v hojení ran, boji s infekcí i v tom, proč někdy při těžkých úrazech reaguje až přehnaně.

Péče o vnoučata může chránit paměť a jazykové schopnosti

Být babičkou nebo dědou na plný úvazek umí být náročné, ale zároveň to může přinést nečekaný bonus. Nová data naznačují, že zapojení do péče o vnoučata souvisí s lepší pamětí a jazykovými schopnostmi ve vyšším věku.

Artemis II vrací lidi k Měsíci a ukazuje, jak se změnila kosmická hra

NASA posouvá misi Artemis II do finální fáze příprav a poprvé po více než půl století má vyslat posádku na cestu k Měsíci. Čtyři astronauti poletí v lodi Orion na oblet Měsíce a návrat na Zemi, bez přistání, ale s jasným cílem otestovat klíčové systémy pro další kroky programu.

Přirozená kočičí plemena existují, ale je jich málo

Některé kočky si své typické rysy vyvinuly přirozeně, bez chovatelských klubů, rodokmenů nebo plánovaného páření. Většina dnešních plemen je však výsledkem cíleného chovu a často zkreslených představ o tom, jak by kočka měla vypadat.

Jediný odběr krve může urychlit změnu léčby rakoviny prsu

Jednoduchý odběr krve může u části pacientek s pokročilou rakovinou prsu velmi brzy ukázat, jestli zvolená léčba funguje. Místo čekání na kontrolní snímky by mohlo stačit sledovat drobné stopy nádorové DNA, které kolují v krvi.

Recyklace PET dostává druhý dech, enzymy snižují náklady

PET je ten „hodný“ plast, který znáte z lahví a obalů. Jenže když se jednou zabarví, smíchá s textilem nebo se z něj stane směsný odpad, končí často tam, kde všechno, co se špatně třídí: na skládce. Nová studie teď ukazuje, že enzymy by mohly tenhle slepý konec změnit na uzavřený kruh.

Studie spojuje tři malé změny s nižším rizikem infarktu

I malé úpravy denního režimu mohou souviset s nižším rizikem infarktu, mrtvice nebo srdečního selhání. Nová studie ukazuje, že přidat pár minut spánku, trochu pohybu navíc a malou porci zeleniny denně může být pro srdce přínosnější, než se zdá. Nejde přitom o drastickou proměnu životního stylu, ale o drobné změny, které jsou pro většinu lidí reálně dosažitelné.

Astronaut na ISS náhle ztratil řeč, lékaři stále tápou

Astronaut Mike Fincke stále nezná příčinu zdravotního problému, který letos v lednu zasáhl posádku Mezinárodní vesmírné stanice natolik, že NASA poprvé přistoupila k lékařské evakuaci z oběžné dráhy. Zkušený americký astronaut řekl, že se potíže objevily bez varování a lékaři zatím nemají jasnou odpověď.

Každodenní návyky ve středním věku mohou odhalit tempo stárnutí

To, jak se člověk hýbe a spí ve středním věku, může být výmluvnější, než se zdá. Nový výzkum ukazuje, že právě drobné každodenní návyky mohou už poměrně brzy odhalit, jak rychle organismus stárne.

Vědci otevřeli černé kokony z hloubky 6200 metrů a našli nový druh

Japonští vědci narazili při průzkumu Tichého oceánu na zvláštní černé útvary, které byly přichycené ke skále v hloubce zhruba 6200 metrů. Na první pohled nebylo jasné, jestli jde o vejce, nebo o něco úplně jiného. Když je ale dopravili na povrch a otevřeli, čekalo je překvapení.
Reklama

RYCHLÉ ZPRÁVY Z UKRAJINY

Vesmírný teleskop zachytil mlhovinu, která připomíná mozek

Vesmír občas nabídne obrazy, které vypadají skoro až nepříjemně povědomě. Nové snímky z teleskopu Jamese Webba ukázaly mlhovinu PMR 1, která připomíná mozek uzavřený v průsvitné lebce. Právě kvůli tomu dostala přezdívku Odhalená lebka. Nejde ale o žádnou kuriozitu pro pobavení. Astronomové na ní sledují závěrečnou fázi života umírající hvězdy.

Vědci lépe vysvětlili, proč kočky dopadají na všechny čtyři

Kočky padají na tlapky s odzbrojující samozřejmostí, ale vysvětlení tohohle manévru zaměstnává vědce už víc než sto let. Nová studie teď přidala důležitý dílek do skládačky. Ukazuje, že zásadní roli hraje rozdílná pružnost jednotlivých částí kočičí páteře.

Největší kyselý gejzír na světě se v Yellowstonu znovu probudil

V Yellowstonském národním parku se po letech znovu rozjel Echinus, největší kyselý gejzír na světě. Od začátku února se vracel k pravidelným erupcím a na chvíli připomněl dobu, kdy patřil mezi taháky Norrisovy gejzírové pánve.

NASA přesouvá první přistání programu Artemis na rok 2028

NASA mění plán návratu lidí na Měsíc. Mise Artemis III už nemá přistát na povrchu, místo toho se zaměří na zkoušky technologií na nízké oběžné dráze Země. První přistání lidí na Měsíci se tak přesouvá na Artemis IV, které se počítá na rok 2028.

DNA z Gotlandu odhalila nečekané vazby v 5 500 let starých hrobech

V jedné z hrobek na ostrově Gotland ležela mladá žena a vedle ní dvě malé děti. Dlouho se nabízelo jednoduché vysvětlení, že šlo o matku se synem a dcerou. Jenže genetická analýza ukázala, že i když byly děti plnorodí sourozenci, žena jejich matkou nebyla. A podobných překvapení přinesl nový výzkum víc.

Konec vesmíru může přijít dřív, než se čekalo

Vesmír se už 13,8 miliardy let rozpíná. Nová měření temné energie ale naznačují, že to nemusí pokračovat navždy. Podle výpočtů fyzika z Cornellovy univerzity by se jednou mohl proces otočit a všechno by nakonec spadlo zpátky do jediného bodu.

Hvězda v Andromedě zhasla a zůstala po ní čerstvá černá díra

Jedna z nejjasnějších hvězd v galaxii Andromeda se během pár let vytratila z dohledu. Žádný ohňostroj v podobě supernovy, žádná dramatická exploze, jen pozvolné kosmické zhasnutí. Astronomové teď popisují, že hvězda se tiše zhroutila do černé díry a její okolí dál slabě září v infračerveném světle.

Cesta k vakcíně proti HIV možná vede přes skládání DNA

Vědci zkoušejí nový trik, jak přimět imunitní systém zaměřit se na to podstatné v boji s HIV. Místo běžných proteinových „nosičů“ použili takzvané DNA origami: přesně poskládanou trojrozměrnou konstrukci z DNA, na kterou navěsili části viru, aby je imunitní buňky dobře „viděly“.

Fyzici po dekádách vyřešili spor o kvazičástice v kvantové hmotě

V kvantové fyzice existují záhady, které působí skoro jako paradox. Představte si cizí částici „vhozenou“ do hustého moře dalších částic. Někdy se chová jako překvapivě poslušný návštěvník: plave prostředím, reaguje na něj a vznikne z toho nový „hybrid“ – takzvaný kvazičásticový objekt. Jindy je to naopak: částice je tak těžká, že se téměř nehne, a celý systém kolem sebe rozhodí natolik, že žádné kvazičástice nevzniknou. Dlouho to vypadalo, že tyhle dva obrazy se navzájem vylučují.

SpaceX posouvá plány na Mars, chce nejdřív zvládnout Měsíc

SpaceX letos nepošle plánovanou misi na Mars a přednost dostane program směřující k Měsíci. The Wall Street Journal popsal posun jako změnu priorit, kterou firma komunikovala investorům.

Popáleniny mohly formovat lidskou evoluci

Oheň lidem pomohl přežít, vařit, zahřát se a později rozjet technologie, ale zároveň přinesl riziko, se kterým se jiné druhy téměř nesetkávají. Podle nové studie mohlo právě časté vystavení popáleninám ovlivnit, jak se lidské tělo vyvíjelo v hojení ran, boji s infekcí i v tom, proč někdy při těžkých úrazech reaguje až přehnaně.

Péče o vnoučata může chránit paměť a jazykové schopnosti

Být babičkou nebo dědou na plný úvazek umí být náročné, ale zároveň to může přinést nečekaný bonus. Nová data naznačují, že zapojení do péče o vnoučata souvisí s lepší pamětí a jazykovými schopnostmi ve vyšším věku.

Přirozená kočičí plemena existují, ale je jich málo

Některé kočky si své typické rysy vyvinuly přirozeně, bez chovatelských klubů, rodokmenů nebo plánovaného páření. Většina dnešních plemen je však výsledkem cíleného chovu a často zkreslených představ o tom, jak by kočka měla vypadat.

Jediný odběr krve může urychlit změnu léčby rakoviny prsu

Jednoduchý odběr krve může u části pacientek s pokročilou rakovinou prsu velmi brzy ukázat, jestli zvolená léčba funguje. Místo čekání na kontrolní snímky by mohlo stačit sledovat drobné stopy nádorové DNA, které kolují v krvi.

Recyklace PET dostává druhý dech, enzymy snižují náklady

PET je ten „hodný“ plast, který znáte z lahví a obalů. Jenže když se jednou zabarví, smíchá s textilem nebo se z něj stane směsný odpad, končí často tam, kde všechno, co se špatně třídí: na skládce. Nová studie teď ukazuje, že enzymy by mohly tenhle slepý konec změnit na uzavřený kruh.

Řeka, která pamatuje dobu před dinosaury, teče uprostřed australské pouště

Nejstarší řeka na světě, která stále existuje, má být australská Finke River, v jazyce Arrernte známá jako Larapinta. Odhady jejího stáří se pohybují zhruba mezi 300 a 400 miliony let, tedy dávno před prvními dinosaury.

Natažitelný OLED drží jas i po opakovaném natahování

Představa displeje, který se natáhne jako guma a přitom zůstane jasný, dostala konkrétní obrysy. Tým z Drexel University a Seoul National University vyvinul OLED, který snese výrazné natahování a pořád drží vysoký jas. Technologii to posouvá blíž k obrazovkám nositelným přímo na kůži, třeba pro průběžné zobrazování změn teploty, krevního průtoku nebo tlaku.

Žaludeční kyselina a její paradox: ničí, ale neškodí žaludku

Kyselina v žaludku je tak silná, že by dokázala naleptat i kov. Když se ale dostane mimo žaludek, třeba do jícnu při refluxu nebo zvracení, člověk to okamžitě pozná nepříjemným pálením. Přesto se žaludek sám nespálí ani neproděraví, i když tuhle směs vyrábí celý život.

AI se nechá nachytat optickými klamy a vědcům tím nahrává

Když se Měsíc nad obzorem tváří větší než vysoko na nebi, není to chyba očí, ale chytrý způsob, jak mozek zjednodušuje realitu. Teď se ukazuje, že některé systémy umělé inteligence se při podobných optických klamech chovají překvapivě podobně. A vědcům to otevírá nový pohled na to, co se v hlavě děje, když „vidíme“ něco, co na obrázku vlastně není.

Artemis II má v únoru otevřít cestu k návratu lidí na Měsíc

NASA plánuje první pilotovanou misi k Měsíci po více než 50 letech už na začátku února. Artemis II má být zhruba desetidenní let, který otestuje loď Orion a raketu SLS s posádkou a připraví půdu pro budoucí přistání.

Mozek obsahuje víc plastových částic než jiné sledované orgány

V lidském mozku se dají najít mikro a nanoplasty, a to ve vyšších koncentracích než v játrech nebo ledvinách. Analýza posmrtných vzorků ukázala, že v čelním laloku se plastové částice hromadí výrazněji než v dalších sledovaných orgánech a že jejich množství v posledních letech roste.

Nové měření kostí posiluje teorii vzpřímené chůze u Sahelanthropa

Sahelanthropus tchadensis je tvor, který žil v Africe před zhruba sedmi miliony let a často se objevuje v debatách o úplně nejstarších „předcích“ člověka. Nová studie teď znovu tvrdí, že se dokázal pohybovat vzpřímeně. Část vědců ale zůstává skeptická a upozorňuje, že důkazů je pořád málo.

Co jsme se v roce 2025 dozvěděli o Zemi

Země byla kdysi žhavá koule bez života a vědci pořád zjišťují, jak se z ní stala modrozelená planeta. V roce 2025 přibylo několik překvapivých zjištění od nejstarších hornin až po dění hluboko pod povrchem.

Čínský LandSpace se chystá na souboj se SpaceX

Čínský startup LandSpace poprvé v zemi otestoval znovupoužitelnou raketu Zhuque 3 a otevřeně se inspiruje modelem SpaceX. Test sice nedopadl, firma ale dál tlačí na vývoj a chystá se získat víc peněz na další projekty.

Posádka Artemis II má v roce 2026 obletět Měsíc bez přistání

Pokud se NASA vejde do aktuálního harmonogramu, už v prvních měsících roku 2026 poletí astronauti znovu k Měsíci. Mise Artemis II má být zlomem po letech odkladů a zároveň první ostrou zkouškou rakety SLS a lodi Orion s posádkou.

Transplantace prasečích orgánů by jednou mohly předčit lidské

Prasečí ledviny transplantované lidem už nejsou sci-fi ani vzdálený slib. V USA běží klinická studie, která má ověřit, jestli geneticky upravené orgány dokážou bezpečně fungovat v těle živých pacientů a pomoci vyřešit dlouhodobý nedostatek dárců.

Vesmírný vánoční strom NGC 2264 má rozpětí téměř 80 světelných let

Na první pohled to vypadá jako sváteční dekorace zavěšená do temnoty. V Mléčné dráze září oblast plná mladých hvězd, která se skládá do tvaru vánočního stromu. A je tak obří, že by se do ní vešlo několik slunečních soustav vedle sebe v řadách, které by neměly konce.

Vědci objevili složku hořké čokolády, která zpomaluje stárnutí

Vědci z King’s College London našli překvapivou stopu v tom, co může souviset s pomalejším biologickým stárnutím. Ve hře je theobromin, přirozená látka z kakaových bobů, kterou známe hlavně z hořké čokolády. Výsledky zatím neznamenají, že máme jíst víc čokolády, spíš ukazují nový směr pro další výzkum.

Nový výzkum odhalil zvláštní strukturu v jádru Země

V nitru Země může panovat mnohem dynamičtější svět, než si vědci dosud mysleli. Nový výzkum ukazuje, že pevné vnitřní jádro není jen kus železa. Má být v takzvaném superionickém stavu, který připomíná směs pevné mřížky a tekuté části. Objev vysvětluje zvláštní vlastnosti seismických vln i to, odkud Země bere energii pro své magnetické pole.

Studie ukazuje, že účinek léku Mounjaro na nutkavé chutě je dočasný

Tirzepatid, lék známý jako Mounjaro nebo Zepbound, u jedné pacientky krátce utlumil mozkové okruhy, které stojí za nutkavými chutěmi na jídlo. Nové sledování hluboké mozkové aktivity ukazuje, že „ticho“ ale trvá jen omezenou dobu. U pacientky s těžkou obezitou se potlačené myšlenky na jídlo po několika měsících znovu rozbouřily.

ISS vstupuje do posledních pěti let provozu

Mezinárodní vesmírná stanice se blíží závěrečnému období své životnosti. Po pětadvaceti letech nepřetržitého provozu čeká orbitální laboratoř poslední půldekáda vědy, technických výzev a příprav na řízený zánik v Pacifiku. Posádka se mezitím chystá na předání velení, střídání členů a náročný program experimentů, které mají využít každou dostupnou hodinu na oběžné dráze.

Mladí mravenci žádají o smrt, když onemocní

V mraveništi není prostor pro riziko. Nový výzkum ukazuje, že mladí mravenci napadení smrtelnou houbou vypouštějí chemický signál, který přivolá dělnice, aby je zlikvidovaly dřív, než ohrozí celý superorganismus. Vědci popisují promyšlený obranný mechanismus, který připomíná fungování imunitního systému těla.
Reklama

RYCHLÉ ZPRÁVY Z UKRAJINY

Reklama