Dosavadní způsob, jakým vědci třídí naše dávné předky, možná přestává odpovídat tomu, co ukazují nové fosilní nálezy. Výzkumník Ian Towle proto navrhuje výrazně rozšířit rod Homo a zahrnout do něj také druhy, které dnes řadíme mezi rody Australopithecus a Paranthropus.
Čína hlásí nový úspěch v rozvoji opakovaně využitelných raket pro lety do vesmíru. První stupeň rakety Ču-čchüe-3 se včera poprvé vrátil do přistávací oblasti na souši, píší agentury Reuters a AP. Podobný úspěch zaznamenaly dříve jen americké firmy SpaceX a Blue Origin. Opakovaně využitelné rakety umožňují výrazně snížit náklady na lety do vesmíru.
Finští vědci osm let sledovali děti a dospěli k překvapivému zjištění. Účastníci, kteří trávili více času u obrazovek, dosahovali v dospívání lepších výsledků v testech kognitivních schopností. Samotná délka používání zařízení však podle výzkumníků neříká celý příběh.
Méně čistá železná ruda by mohla najít využití v moderní elektronice. Američtí vědci z ní bez dodatečného čištění vytvořili polovodičový pyrit, který by se v budoucnu mohl uplatnit v solárních panelech, bateriích nebo při čištění vody.
Astronomové popsali mimořádně vzdálený objekt MoM-BH-1, který spojuje vlastnosti hvězdy a aktivní černé díry. Může jít o dosud nepoznanou fázi vývoje supermasivních černých děr v mladém vesmíru.
Poměr malých a velkých hvězd nemusí být v celém vesmíru stejný. Nová studie tak narušila jeden ze základních předpokladů, podle kterého astronomové určují hmotnost, stáří a vývoj vzdálených galaxií.
Ve středu 12. srpna se nad Českem odehraje jedno z nejvýraznějších částečných zatmění Slunce za dlouhou dobu. Úkaz nastane krátce před západem a Měsíc zakryje téměř 90 procent průměru slunečního kotouče.
Čtyřtunový horní stupeň rakety Falcon 9 dopadl ve středu na povrch Měsíce rychlostí přibližně 8700 kilometrů za hodinu. Samotnou srážku se zachytit nepodařilo, chilský teleskop ale zaznamenal oblak obsahující sodík a lithium.
Zásoby vody na Měsíci nemusí být viditelné z oběžné dráhy. Vědci proto navrhují hledat podpovrchový led pomocí seismických vln, které se ve zmrzlé půdě šíří jinak než v suchém materiálu. Metoda by mohla pomoci při přípravě budoucích pilotovaných misí.
Rover Curiosity narazil při průzkumu Marsu na rozsáhlé pole drobných mnohoúhelníkových útvarů. Povrch připomínající včelí plástve může vědcům pomoci lépe pochopit dávnou geologickou a klimatickou minulost rudé planety. Přesný způsob jeho vzniku ale zatím zůstává nejasný.
Kus vesmírné horniny, který před dvěma lety dopadl do domu v americkém New Jersey, přinesl vědcům nečekaně zachovalý materiál. Jeho rozbor odhalil pozůstatky dávných solných roztoků, aminokyseliny a další organické sloučeniny.
Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.
Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.
Mozkové skeny ukázaly rozdíl, který může pomoci vysvětlit impulzivitu a vyhledávání silných zážitků u lidí s psychopatickými rysy. Vědci zjistili, že striatum, tedy oblast spojená s odměnou, motivací a rozhodováním, bylo u těchto lidí v průměru asi o deset procent větší než u kontrolní skupiny.
Schopnost regenerovat ztracenou končetinu zůstává pro člověka zatím převážně doménou sci-fi. Nový výzkum axolotlů, zebřiček a myší ale ukazuje, že příroda používá při regeneraci některé společné genetické mechanismy. Právě ty by jednou mohly pomoci při vývoji léčby pro lidi po amputacích.
Chuť na zmrzlinu nebo sušenky po vydatném jídle nemusí být jen otázkou slabé vůle. Nový výzkum ukazuje, že mozek může na lákavé jídlo reagovat automaticky i ve chvíli, kdy je člověk sytý. Prostředí plné reklam, vůní a snadno dostupných dobrot tak dokáže spustit chuť na svačinu dřív, než se do rozhodování zapojí rozum.
Pod dnem oceánu u severozápadního pobřeží Severní Ameriky se odehrává proces, který vědci dosud neviděli tak jasně. Tektonická deska Juan de Fuca se při zasouvání pod Severní Ameriku začíná trhat na menší části. Nejde o trhlinu na povrchu pevniny, ale o hluboký geologický proces, který může zpřesnit porozumění zemětřesením v oblasti.
Čich není jen nenápadný smysl, který člověku připomene vůni kávy nebo spálený toast. Pomáhá rozpoznat nebezpečí, dotváří chuť jídla a silně se váže na paměť i emoce. Nový výzkum na myších ukázal, že čichové receptory v nose nejsou rozmístěné náhodně, ale tvoří překvapivě přesný systém.
Štíři patří mezi tvory, kteří už tak působí jako hotová zbraň. Nový výzkum ale ukázal, že jejich klepeta a jedové bodce jsou ještě pozoruhodnější. Mnoho druhů v nich nese zinek, mangan, železo a další kovy, které jim pomáhají při lovu i obraně.
Dlouholetá teorie o tom, že naši evoluční bratranci neandrtálci vymřeli kvůli nižší inteligenci, dostává vážné trhliny. Nový výzkum naznačuje, že rozdíly v anatomii jejich mozků nebyly zdaleka tak zásadní, jak se vědci dosud domnívali. Schopnosti neandrtálců přizpůsobit se okolí nebo jejich kognitivní kapacita se pravděpodobně od raných moderních lidí příliš nelišily.
Makakové na Gibraltaru si zřejmě našli nečekaný způsob, jak si poradit s následky lidské štědrosti. Vědci si všimli, že opice s největším kontaktem s turisty jedí více hlíny, pravděpodobně proto, aby zklidnily trávení po sladkých a slaných pochutinách.
Vědcům se podařil přelomový objev, který mění způsob, jakým sledujeme dění v našich oceánech. Díky nové technice umělé inteligence s názvem GOFLOW (Geostationary Ocean Flow) dokázali proměnit běžné meteorologické satelity na mimořádně přesné přístroje pro sledování oceánských proudů. Tato metoda odhaluje dosud neviditelné pohyby vody, které hrají klíčovou roli při formování zemského klimatu.
Látka běžně používaná v asijské péči o pleť může sloužit jako nová zbraň proti smrtícím „superbakteriím“. Vědci zjistili, že kyselina madecassová získávaná z byliny pupečníku asijského zastavuje růst odolných bakterií, jako jsou nebezpečné kmeny Escherichia coli. Sloučenina útočí na specifický protein, který lidské tělo neobsahuje, což z ní dělá ideální základ pro vývoj moderních antibiotik bez vedlejších účinků na pacienta.
Dosavadní způsob, jakým vědci třídí naše dávné předky, možná přestává odpovídat tomu, co ukazují nové fosilní nálezy. Výzkumník Ian Towle proto navrhuje výrazně rozšířit rod Homo a zahrnout do něj také druhy, které dnes řadíme mezi rody Australopithecus a Paranthropus.
Čína hlásí nový úspěch v rozvoji opakovaně využitelných raket pro lety do vesmíru. První stupeň rakety Ču-čchüe-3 se včera poprvé vrátil do přistávací oblasti na souši, píší agentury Reuters a AP. Podobný úspěch zaznamenaly dříve jen americké firmy SpaceX a Blue Origin. Opakovaně využitelné rakety umožňují výrazně snížit náklady na lety do vesmíru.
Finští vědci osm let sledovali děti a dospěli k překvapivému zjištění. Účastníci, kteří trávili více času u obrazovek, dosahovali v dospívání lepších výsledků v testech kognitivních schopností. Samotná délka používání zařízení však podle výzkumníků neříká celý příběh.
Méně čistá železná ruda by mohla najít využití v moderní elektronice. Američtí vědci z ní bez dodatečného čištění vytvořili polovodičový pyrit, který by se v budoucnu mohl uplatnit v solárních panelech, bateriích nebo při čištění vody.
Poměr malých a velkých hvězd nemusí být v celém vesmíru stejný. Nová studie tak narušila jeden ze základních předpokladů, podle kterého astronomové určují hmotnost, stáří a vývoj vzdálených galaxií.
Ve středu 12. srpna se nad Českem odehraje jedno z nejvýraznějších částečných zatmění Slunce za dlouhou dobu. Úkaz nastane krátce před západem a Měsíc zakryje téměř 90 procent průměru slunečního kotouče.
Čtyřtunový horní stupeň rakety Falcon 9 dopadl ve středu na povrch Měsíce rychlostí přibližně 8700 kilometrů za hodinu. Samotnou srážku se zachytit nepodařilo, chilský teleskop ale zaznamenal oblak obsahující sodík a lithium.
Zásoby vody na Měsíci nemusí být viditelné z oběžné dráhy. Vědci proto navrhují hledat podpovrchový led pomocí seismických vln, které se ve zmrzlé půdě šíří jinak než v suchém materiálu. Metoda by mohla pomoci při přípravě budoucích pilotovaných misí.
Kus vesmírné horniny, který před dvěma lety dopadl do domu v americkém New Jersey, přinesl vědcům nečekaně zachovalý materiál. Jeho rozbor odhalil pozůstatky dávných solných roztoků, aminokyseliny a další organické sloučeniny.
Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.
Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.
Mozkové skeny ukázaly rozdíl, který může pomoci vysvětlit impulzivitu a vyhledávání silných zážitků u lidí s psychopatickými rysy. Vědci zjistili, že striatum, tedy oblast spojená s odměnou, motivací a rozhodováním, bylo u těchto lidí v průměru asi o deset procent větší než u kontrolní skupiny.
Chuť na zmrzlinu nebo sušenky po vydatném jídle nemusí být jen otázkou slabé vůle. Nový výzkum ukazuje, že mozek může na lákavé jídlo reagovat automaticky i ve chvíli, kdy je člověk sytý. Prostředí plné reklam, vůní a snadno dostupných dobrot tak dokáže spustit chuť na svačinu dřív, než se do rozhodování zapojí rozum.
Pod dnem oceánu u severozápadního pobřeží Severní Ameriky se odehrává proces, který vědci dosud neviděli tak jasně. Tektonická deska Juan de Fuca se při zasouvání pod Severní Ameriku začíná trhat na menší části. Nejde o trhlinu na povrchu pevniny, ale o hluboký geologický proces, který může zpřesnit porozumění zemětřesením v oblasti.
Čich není jen nenápadný smysl, který člověku připomene vůni kávy nebo spálený toast. Pomáhá rozpoznat nebezpečí, dotváří chuť jídla a silně se váže na paměť i emoce. Nový výzkum na myších ukázal, že čichové receptory v nose nejsou rozmístěné náhodně, ale tvoří překvapivě přesný systém.
Štíři patří mezi tvory, kteří už tak působí jako hotová zbraň. Nový výzkum ale ukázal, že jejich klepeta a jedové bodce jsou ještě pozoruhodnější. Mnoho druhů v nich nese zinek, mangan, železo a další kovy, které jim pomáhají při lovu i obraně.
Makakové na Gibraltaru si zřejmě našli nečekaný způsob, jak si poradit s následky lidské štědrosti. Vědci si všimli, že opice s největším kontaktem s turisty jedí více hlíny, pravděpodobně proto, aby zklidnily trávení po sladkých a slaných pochutinách.
Vědcům se podařil přelomový objev, který mění způsob, jakým sledujeme dění v našich oceánech. Díky nové technice umělé inteligence s názvem GOFLOW (Geostationary Ocean Flow) dokázali proměnit běžné meteorologické satelity na mimořádně přesné přístroje pro sledování oceánských proudů. Tato metoda odhaluje dosud neviditelné pohyby vody, které hrají klíčovou roli při formování zemského klimatu.
Látka běžně používaná v asijské péči o pleť může sloužit jako nová zbraň proti smrtícím „superbakteriím“. Vědci zjistili, že kyselina madecassová získávaná z byliny pupečníku asijského zastavuje růst odolných bakterií, jako jsou nebezpečné kmeny Escherichia coli. Sloučenina útočí na specifický protein, který lidské tělo neobsahuje, což z ní dělá ideální základ pro vývoj moderních antibiotik bez vedlejších účinků na pacienta.
Zářící návnada na hlavě hlubokomořských ďasů dlouho vypadala jen jako chytrý lovecký trik. Nová studie ale naznačuje, že samicím mohla pomoci i s mnohem složitějším úkolem: najít partnera v temném a skoro prázdném oceánu.
Klikání vorvaňů není jen jednoduchý sled zvuků. Nový výzkum ukazuje, že jejich dorozumívání má vnitřní pravidla, která se v některých ohledech podobají lidské řeči. Vědci zatím nemluví o jazyce, ale o mimořádně složitém komunikačním systému.
Vědci jsou zřejmě blíž vysvětlení jedné z nejstarších klimatických záhad. Neobvyklý nárůst platiny v grónském ledovém vrtu dlouho podporoval teorii, že Zemi před 12 800 lety zasáhla kometa nebo asteroid. Nový výzkum ale ukazuje na mnohem pravděpodobnější scénář. Místo kosmického tělesa mohla za stopu v ledu série sopečných erupcí, nejspíš z Islandu.
Návrat člověka k Měsíci znovu otevírá otázku, co pro lidstvo tento vesmírný soused vlastně znamená. Měsíc už dávno není jen světelný bod na noční obloze nebo vzpomínka na program Apollo. S novými misemi Artemis se znovu dostává do středu pozornosti vědy, techniky i širší společenské debaty.
Jedna injekce do vnitřního ucha přinesla v malé klinické studii výrazné zlepšení sluchu lidem, kteří se narodili s vrozenou hluchotou nebo těžkou poruchou sluchu. Výsledky vypadají velmi slibně, ale zatím jde o raná data pouhých deseti pacientů. Přesto je to jeden z nejvýraznějších posunů v léčbě geneticky podmíněné hluchoty za poslední roky.
Představa drobných robotů, kteří se pohybují v krvi, najdou nemocné buňky a donesou lék přesně tam, kde je potřeba, už nepatří jen do sci-fi. Vědci dnes opravdu staví mikroskopické stroje z DNA. Zatím jsou hlavně ve fázi raných pokusů, ale už teď ukazují, že by jednou mohly pomáhat v medicíně, při výrobě extrémně přesných materiálů i v ukládání dat.
I malé úpravy denního režimu mohou souviset s nižším rizikem infarktu, mrtvice nebo srdečního selhání. Nová studie ukazuje, že přidat pár minut spánku, trochu pohybu navíc a malou porci zeleniny denně může být pro srdce přínosnější, než se zdá. Nejde přitom o drastickou proměnu životního stylu, ale o drobné změny, které jsou pro většinu lidí reálně dosažitelné.
Astronaut Mike Fincke stále nezná příčinu zdravotního problému, který letos v lednu zasáhl posádku Mezinárodní vesmírné stanice natolik, že NASA poprvé přistoupila k lékařské evakuaci z oběžné dráhy. Zkušený americký astronaut řekl, že se potíže objevily bez varování a lékaři zatím nemají jasnou odpověď.
To, jak se člověk hýbe a spí ve středním věku, může být výmluvnější, než se zdá. Nový výzkum ukazuje, že právě drobné každodenní návyky mohou už poměrně brzy odhalit, jak rychle organismus stárne.
Japonští vědci narazili při průzkumu Tichého oceánu na zvláštní černé útvary, které byly přichycené ke skále v hloubce zhruba 6200 metrů. Na první pohled nebylo jasné, jestli jde o vejce, nebo o něco úplně jiného. Když je ale dopravili na povrch a otevřeli, čekalo je překvapení.
Ranní káva možná nedělá jen to, že člověka postaví na nohy. Nová dlouhodobá studie naznačuje, že pravidelné pití kávy nebo čaje může souviset s nižším rizikem demence a pomalejším úbytkem kognitivních schopností. Pro milovníky kofeinu je to zpráva, která zní víc než příjemně.
Vesmír občas nabídne obrazy, které vypadají skoro až nepříjemně povědomě. Nové snímky z teleskopu Jamese Webba ukázaly mlhovinu PMR 1, která připomíná mozek uzavřený v průsvitné lebce. Právě kvůli tomu dostala přezdívku Odhalená lebka. Nejde ale o žádnou kuriozitu pro pobavení. Astronomové na ní sledují závěrečnou fázi života umírající hvězdy.
Kočky padají na tlapky s odzbrojující samozřejmostí, ale vysvětlení tohohle manévru zaměstnává vědce už víc než sto let. Nová studie teď přidala důležitý dílek do skládačky. Ukazuje, že zásadní roli hraje rozdílná pružnost jednotlivých částí kočičí páteře.
V Yellowstonském národním parku se po letech znovu rozjel Echinus, největší kyselý gejzír na světě. Od začátku února se vracel k pravidelným erupcím a na chvíli připomněl dobu, kdy patřil mezi taháky Norrisovy gejzírové pánve.
NASA mění plán návratu lidí na Měsíc. Mise Artemis III už nemá přistát na povrchu, místo toho se zaměří na zkoušky technologií na nízké oběžné dráze Země. První přistání lidí na Měsíci se tak přesouvá na Artemis IV, které se počítá na rok 2028.
Čím dál víc lidí zkouší řešit psychickou nepohodu s chatboty. Nový výzkum ale varuje, že i když se systém výslovně „přepne“ do role terapeuta, pravidla, která musí dodržovat člověk v ordinaci, často nedodržuje.
V jedné z hrobek na ostrově Gotland ležela mladá žena a vedle ní dvě malé děti. Dlouho se nabízelo jednoduché vysvětlení, že šlo o matku se synem a dcerou. Jenže genetická analýza ukázala, že i když byly děti plnorodí sourozenci, žena jejich matkou nebyla. A podobných překvapení přinesl nový výzkum víc.
