Téměř století starý nález z jeskyně Skhul v severním Izraeli dostal novou interpretaci. Lebka pětiletého dítěte, objevená už v roce 1932, podle nejnovějšího výzkumu dokazuje, že k biologickému mísení Neandrtálců a Homo sapiens docházelo už před 140 000 lety. Tím se celý časový rámec lidské evoluce posouvá o desítky tisíc let zpět.
Poprvé se podařilo zachytit proces implantace lidského embrya do dělohy v reálném čase. Tento přelomový objev by mohl pomoci zlepšit léčbu neplodnosti a předejít potratům. Vědci z Institutu bioinženýrství Katalánie (IBEC) použili inovační metodu, která umožnila zaznamenat tento klíčový moment lidského vývoje.
Astronomové objevili černou díru, která může být největší v historii měření. V systému zvaném Kosmická podkova, vzdáleném pět miliard světelných let, má hmotnost odhadovanou na 36 miliard Sluncí. Takový kolos se na hranici teoretického maxima vymyká všemu, co zatím známe.
Brambory patří k nejoblíbenějším a nejdostupnějším potravinám na světě. Ale odkud se vlastně vzaly? Odpověď teď přinesl mezinárodní tým vědců – a není to žádná nuda. Ukázalo se, že za vším stojí dávný botanický románek mezi předky rajčat a rostliny jménem etuberosum.
Nové výzkumy ukazují, že neandrtálci možná vařili podle „rodinných tradic“. Ve dvou jeskyních na území dnešního Izraele totiž archeologové objevili odlišné stopy po porcování masa, přestože tamní skupiny používaly stejné nástroje a lovily stejná zvířata. Rozdíly naznačují, že si lidé z rodu Homo neandertalensis možná předávali kulinářské zvyklosti z generace na generaci.
Z vesmíru dorazil vzkaz starý 10 miliard let. Nebyl slyšet, ale otřásl samotnou strukturou času i prostoru. Dvě obří černé díry se srazily a vytvořily něco, co vědci nikdy předtím neviděli. Monstrum, které podle fyzikálních pravidel nemělo vzniknout.
Lidé za posledních 200 let postavili tisíce přehrad. Tyhle masivní zásahy do krajiny ale neovlivnily jen řeky a zásoby vody. Nový výzkum ukazuje, že hromadění vody v přehradách posunulo zemské póly o víc než metr.
Přestože má Mars horniny, atmosféru i stopové množství vody, stále zůstává nehostinný a pustý. Nový výzkum ukazuje, že to tak nebylo vždy. Planeta podle vědců prošla krátkými epizodami, kdy se na jejím povrchu mohla objevit kapalná voda — jenže pak následovalo opět dlouhé období chladu a sucha.
Divoká rajčata na Galapágách překvapila vědce: místo dalšího vývoje se geneticky vracejí zpět. Oživují vlastnosti, které zmizely před miliony let, včetně produkce toxických látek známých jako alkaloidy. Právě ty kdysi chránily rostliny před predátory – a teď se znovu objevují.
Astronomové sledují objekt, který míří směrem k Zemi a který putuje z jiné hvězdné soustavy, píše agentura AP. Vědci tak objevili možná teprve třetí známý mezihvězdný objekt, který proletěl sluneční soustavou, uvedla dnes Evropská kosmická agentura.
Vědci zaznamenali zásadní změnu v chování Jižního oceánu. Voda, která se kolem Antarktidy desítky let stávala čím dál sladší, se od roku 2015 začala nečekaně a rychle zasolovat. Tento obrat urychluje tání mořského ledu a narušuje klimatické rovnováhy.
Britští vědci objevili způsob, jak s pomocí bakterií vyrábět léky tišící bolest z plastového odpadu. Pokud se snahu výzkumníků podaří převést do praxe, bude produkce analgetik výrazně ekologičtější, neboť v současnosti se vyrábějí z ropných produktů. Napsal to list The Guardian.
Na vrcholu hory Cerro Pachón v Chile se rozběhl jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti. Vera C. Rubin Observatory slaví „first light“ – symbolický začátek provozu s prvními zveřejněnými snímky. Nový teleskop je určený k mapování vesmíru v dosud nevídaném detailu. Už během zkušebního provozu identifikoval 2 100 nových asteroidů.
Archeologové v Londýně poskládali dohromady fragmenty jednoho z největších souborů římských nástěnných maleb, jaké se kdy v britské metropoli našly. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo stanice BBC a CNN s odvoláním na londýnské muzeum archeologie (MOLA). Na 2000 let staré kusy zdí podle muzea kdysi zdobily asi 20 zdí luxusní římské vily, která se nacházela v současné londýnské čtvrti Southwark.
Když se astronauti z mise Apollo poprvé procházeli po Měsíci, čekali šedé kamení a prach. Místo toho našli něco, co vypadalo jako poklad: drobné oranžové skleněné kuličky rozeseté po povrchu. Vzorky přivezli zpět na Zemi a vědci je půl století zkoumali. Teď konečně víme, co nám tyto kuličky říkají o minulosti Měsíce.
Malý mexický mlok, axolotl, dokáže zregenerovat celé končetiny během několika týdnů. Vědcům se teď podařilo objasnit klíčovou část tohoto procesu. Objev by mohl v budoucnu pomoci s obnovou ztracených částí těla i u lidí.
Pluto opět překvapuje. Nová data z teleskopu Jamese Webba ukazují, že jeho vysoká atmosférická mlha není jen optická kuriozita, ale hlavní faktor, který ovlivňuje podnebí celé trpasličí planety.
Britští fyzici z Oxfordu dosáhli historického milníku ve vývoji kvantových počítačů. Podařilo se jim provést logickou operaci s jediným kvantovým bitem s chybovostí pouhých 0,000015 %. To znamená jednu chybu na 6,7 milionu operací.
Poprvé v historii paleontologové objevili zachovalý obsah žaludku sauropoda. Nález přináší nové informace o tom, co tito obří dinosauři jedli a jak fungovalo jejich trávení. Ukazuje se, že potravu téměř vůbec nežvýkali a spolehli se na fermentaci uvnitř těla.
Vědci v Německu vůbec poprvé pozorovali, jak drobní hlísti tvoří tzv. superorganismy mimo laboratoř. Tento výjimečný jev, známý dříve jen z experimentálních podmínek, se odehrál v běžném sadu, na shnilém ovoci. Záznamy ukazují, že červi staví věžovité útvary, které jim umožňují pohyb v terénu.
Astronomové zveřejnili dosud nejrozsáhlejší snímek raného vesmíru. Vznikl díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba a pokrývá období téměř 98 % existence kosmu.
Vědci z Utahu vycvičili octomilky, aby si dobrovolně dávaly kokain. Nejde o šílený pokus, ale o nový model, jak zkoumat genetické kořeny závislosti. Malé mouchy totiž sdílejí překvapivě mnoho genů s lidmi, včetně těch spojených s návykovým chováním.
Napadlo vás někdy, jestli by vás vaše kočka poznala v řadě dalších lidí? Nový výzkum japonských vědců naznačuje, že by mohla – ale nejspíš ne tím způsobem, jak byste čekali, napsal zpravodajský server The Conversation.
Téměř století starý nález z jeskyně Skhul v severním Izraeli dostal novou interpretaci. Lebka pětiletého dítěte, objevená už v roce 1932, podle nejnovějšího výzkumu dokazuje, že k biologickému mísení Neandrtálců a Homo sapiens docházelo už před 140 000 lety. Tím se celý časový rámec lidské evoluce posouvá o desítky tisíc let zpět.
Poprvé se podařilo zachytit proces implantace lidského embrya do dělohy v reálném čase. Tento přelomový objev by mohl pomoci zlepšit léčbu neplodnosti a předejít potratům. Vědci z Institutu bioinženýrství Katalánie (IBEC) použili inovační metodu, která umožnila zaznamenat tento klíčový moment lidského vývoje.
Astronomové objevili černou díru, která může být největší v historii měření. V systému zvaném Kosmická podkova, vzdáleném pět miliard světelných let, má hmotnost odhadovanou na 36 miliard Sluncí. Takový kolos se na hranici teoretického maxima vymyká všemu, co zatím známe.
Brambory patří k nejoblíbenějším a nejdostupnějším potravinám na světě. Ale odkud se vlastně vzaly? Odpověď teď přinesl mezinárodní tým vědců – a není to žádná nuda. Ukázalo se, že za vším stojí dávný botanický románek mezi předky rajčat a rostliny jménem etuberosum.
Z vesmíru dorazil vzkaz starý 10 miliard let. Nebyl slyšet, ale otřásl samotnou strukturou času i prostoru. Dvě obří černé díry se srazily a vytvořily něco, co vědci nikdy předtím neviděli. Monstrum, které podle fyzikálních pravidel nemělo vzniknout.
Lidé za posledních 200 let postavili tisíce přehrad. Tyhle masivní zásahy do krajiny ale neovlivnily jen řeky a zásoby vody. Nový výzkum ukazuje, že hromadění vody v přehradách posunulo zemské póly o víc než metr.
Přestože má Mars horniny, atmosféru i stopové množství vody, stále zůstává nehostinný a pustý. Nový výzkum ukazuje, že to tak nebylo vždy. Planeta podle vědců prošla krátkými epizodami, kdy se na jejím povrchu mohla objevit kapalná voda — jenže pak následovalo opět dlouhé období chladu a sucha.
Divoká rajčata na Galapágách překvapila vědce: místo dalšího vývoje se geneticky vracejí zpět. Oživují vlastnosti, které zmizely před miliony let, včetně produkce toxických látek známých jako alkaloidy. Právě ty kdysi chránily rostliny před predátory – a teď se znovu objevují.
Vědci zaznamenali zásadní změnu v chování Jižního oceánu. Voda, která se kolem Antarktidy desítky let stávala čím dál sladší, se od roku 2015 začala nečekaně a rychle zasolovat. Tento obrat urychluje tání mořského ledu a narušuje klimatické rovnováhy.
Britští vědci objevili způsob, jak s pomocí bakterií vyrábět léky tišící bolest z plastového odpadu. Pokud se snahu výzkumníků podaří převést do praxe, bude produkce analgetik výrazně ekologičtější, neboť v současnosti se vyrábějí z ropných produktů. Napsal to list The Guardian.
Na vrcholu hory Cerro Pachón v Chile se rozběhl jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti. Vera C. Rubin Observatory slaví „first light“ – symbolický začátek provozu s prvními zveřejněnými snímky. Nový teleskop je určený k mapování vesmíru v dosud nevídaném detailu. Už během zkušebního provozu identifikoval 2 100 nových asteroidů.
Archeologové v Londýně poskládali dohromady fragmenty jednoho z největších souborů římských nástěnných maleb, jaké se kdy v britské metropoli našly. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo stanice BBC a CNN s odvoláním na londýnské muzeum archeologie (MOLA). Na 2000 let staré kusy zdí podle muzea kdysi zdobily asi 20 zdí luxusní římské vily, která se nacházela v současné londýnské čtvrti Southwark.
Malý mexický mlok, axolotl, dokáže zregenerovat celé končetiny během několika týdnů. Vědcům se teď podařilo objasnit klíčovou část tohoto procesu. Objev by mohl v budoucnu pomoci s obnovou ztracených částí těla i u lidí.
Pluto opět překvapuje. Nová data z teleskopu Jamese Webba ukazují, že jeho vysoká atmosférická mlha není jen optická kuriozita, ale hlavní faktor, který ovlivňuje podnebí celé trpasličí planety.
Britští fyzici z Oxfordu dosáhli historického milníku ve vývoji kvantových počítačů. Podařilo se jim provést logickou operaci s jediným kvantovým bitem s chybovostí pouhých 0,000015 %. To znamená jednu chybu na 6,7 milionu operací.
Poprvé v historii paleontologové objevili zachovalý obsah žaludku sauropoda. Nález přináší nové informace o tom, co tito obří dinosauři jedli a jak fungovalo jejich trávení. Ukazuje se, že potravu téměř vůbec nežvýkali a spolehli se na fermentaci uvnitř těla.
Astronomové zveřejnili dosud nejrozsáhlejší snímek raného vesmíru. Vznikl díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba a pokrývá období téměř 98 % existence kosmu.
Vědci z Utahu vycvičili octomilky, aby si dobrovolně dávaly kokain. Nejde o šílený pokus, ale o nový model, jak zkoumat genetické kořeny závislosti. Malé mouchy totiž sdílejí překvapivě mnoho genů s lidmi, včetně těch spojených s návykovým chováním.
Napadlo vás někdy, jestli by vás vaše kočka poznala v řadě dalších lidí? Nový výzkum japonských vědců naznačuje, že by mohla – ale nejspíš ne tím způsobem, jak byste čekali, napsal zpravodajský server The Conversation.
Archeologové objevili na severu Guatemaly pozůstatky mayského města starého 2800 let, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na prohlášení guatemalského ministerstva kultury. Mayská říše se rozprostírala na území dnešního Mexika, Guatemaly, Belize, Salvadoru a Hondurasu.
Raketa Starship společnosti SpaceX v úterý opět nezvládla testovací let a explodovala. Šlo už o třetí po sobě jdoucí nehodu největší rakety současnosti. Elona Muska to ale nezastavuje – chce startovat častěji.
V sobotu večer pocítila část Kalifornie otřes. Nebylo to zemětřesení, ale návrat vesmírné lodi SpaceX Dragon, která při vstupu do atmosféry vyvolala krátký, ale hlasitý sonický třesk. Hluk zaskočil obyvatele a zahltil sociální sítě.
Nově objevené fosilní stopy v australské Victorii přepisují učebnice evoluce. Podle vědců po sobě otisky zanechala zvířata, která mohla být ranými plazy – a to přibližně před 350 miliony lety. To znamená, že se první amnioti, skupina zahrnující plazy, ptáky i savce, objevili o 35 až 40 milionů let dřív, než se dosud uvádělo.
Syndrom zlomeného srdce neboli takotsubo kardiomyopatie se typicky objevuje po silném stresovém zážitku – smrti blízkého, rozvodu nebo fyzickém traumatu. I když častěji postihuje ženy, muži na něj umírají dvakrát častěji. Potvrzuje to nová americká studie založená na datech téměř 200 tisíc pacientů.
Pondělní večer na kalifornském pobřeží začal tichým klidem, než oblohu rozsvítil zářivý plamen. SpaceX opět potvrdila svou spolehlivost a do vesmíru vyslala dalších 26 satelitů pro svou síť Starlink. Start z Vandenbergovy základny měl i symbolický význam – raketa Falcon 9 při tomto letu překonala firemní rekord, když šlo o její 28. start.
Vědecký svět si z toho dělal legraci přes půl století. Teorie chemika Ronalda Breslowa z roku 1958, že vitamín B1 v těle vytváří mimořádně nestabilní molekulu zvanou karben, zněla bláznivě. Karbeny totiž ve vodě zanikají téměř okamžitě. A přitom právě vodou je naše tělo z velké části tvořeno. Teď se ale ukázalo, že Breslow měl pravdu.
Tim Friede z Wisconsinu se přes dvě dekády dobrovolně vystavoval jedům nejnebezpečnějších hadů na světě. Jeho tělo díky tomu vyvinulo široce účinné protilátky, které teď posloužily k vývoji nového typu protijedu.
Archeologové na pobřeží Peru objevili 5000 let staré ostatky ženy, která možná patřila k nejvyšším vrstvám starověké caralské civilizace. Nález podle archeologů ukazuje na důležité postavení žen v tomto starověkém městě, uvedla agentura Reuters.
Když v roce 2020 astronomové pozorovali planetu mizící v útrobách své hvězdy, zdálo se vše jasné. Hvězda expandovala do červeného obra a svého společníka prostě pohltila. Jenže nová data z teleskopu Jamese Webba ukazují, že příběh byl mnohem dramatičtější.
Jak být v učení úspěšnější? Podle vědců stačí jedno: umět střídat vlastní instinkt a sledování ostatních. Ukazuje to nová studie, která využila populární hru Minecraft jako vědeckou laboratoř.
V roce 1972 spatřilo lidstvo Zemi jinýma očima. Astronauti mise Apollo 17 pořídili slavný snímek Blue Marble, na kterém poprvé zachytili naši planetu v celé její kulaté kráse. Byla to modrobílá koule, která se vznášela v temnotě vesmíru. A pro mnohé to byl zlomový moment. Najednou jsme viděli, jak malí vlastně jsme.
Mysleli jste si, že jste už viděli všechny barvy světa? Vědci z Kalifornie vás možná vyvedou z omylu. Tvrdí, že pomocí laseru se jim podařilo navodit vjem úplně nové barvy, kterou běžné světlo nevyvolá. Její jméno zní trochu jako vtip – Olo. Ale ti, co ji zažili, o ní mluví jako o „nepopsatelném zážitku“.
Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží Severní Afriky k jejím západním břehům, a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme 11 zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes, napsala agentura Reuters.
Americká biotechnologická firma Colossal Biosciences oznámila narození tří mláďat vyhynulého vlčího druhu známého jako „dire wolf“. Tyto prehistorické šelmy, které proslavil seriaál Hra o trůny, se podle vědců podařilo znovu vytvořit pomocí starověké DNA, genové editace a klonování. Mezi prvními, kdo se s nimi osobně setkal, byl herec Joe Manganiello, známý z fantasy seriálu True Blood.
Pravidelné používání čisticích sprejů může ženám poškodit plíce podobně jako kouření krabičky cigaret denně po dobu deseti až dvaceti let. Upozorňuje na to dlouhodobá studie.
Lišejníky jsou v přírodním světě skutečnými průkopníky. Usazují se v tak drsném prostředí, že je považováno za prakticky neúrodné. Za určitý čas mohou položit základy na plochách kamene, písku nebo dokonce střechách, které se promění v rozmanité ekosystémy. Tak proč ne na Marsu?
