Čínský startup LandSpace poprvé v zemi otestoval znovupoužitelnou raketu Zhuque 3 a otevřeně se inspiruje modelem SpaceX. Test sice nedopadl, firma ale dál tlačí na vývoj a chystá se získat víc peněz na další projekty.
Pokud se NASA vejde do aktuálního harmonogramu, už v prvních měsících roku 2026 poletí astronauti znovu k Měsíci. Mise Artemis II má být zlomem po letech odkladů a zároveň první ostrou zkouškou rakety SLS a lodi Orion s posádkou.
Prasečí ledviny transplantované lidem už nejsou sci-fi ani vzdálený slib. V USA běží klinická studie, která má ověřit, jestli geneticky upravené orgány dokážou bezpečně fungovat v těle živých pacientů a pomoci vyřešit dlouhodobý nedostatek dárců.
Na první pohled to vypadá jako sváteční dekorace zavěšená do temnoty. V Mléčné dráze září oblast plná mladých hvězd, která se skládá do tvaru vánočního stromu. A je tak obří, že by se do ní vešlo několik slunečních soustav vedle sebe v řadách, které by neměly konce.
Vědci z King’s College London našli překvapivou stopu v tom, co může souviset s pomalejším biologickým stárnutím. Ve hře je theobromin, přirozená látka z kakaových bobů, kterou známe hlavně z hořké čokolády. Výsledky zatím neznamenají, že máme jíst víc čokolády, spíš ukazují nový směr pro další výzkum.
V nitru Země může panovat mnohem dynamičtější svět, než si vědci dosud mysleli. Nový výzkum ukazuje, že pevné vnitřní jádro není jen kus železa. Má být v takzvaném superionickém stavu, který připomíná směs pevné mřížky a tekuté části. Objev vysvětluje zvláštní vlastnosti seismických vln i to, odkud Země bere energii pro své magnetické pole.
Tirzepatid, lék známý jako Mounjaro nebo Zepbound, u jedné pacientky krátce utlumil mozkové okruhy, které stojí za nutkavými chutěmi na jídlo. Nové sledování hluboké mozkové aktivity ukazuje, že „ticho“ ale trvá jen omezenou dobu. U pacientky s těžkou obezitou se potlačené myšlenky na jídlo po několika měsících znovu rozbouřily.
Mezinárodní vesmírná stanice se blíží závěrečnému období své životnosti. Po pětadvaceti letech nepřetržitého provozu čeká orbitální laboratoř poslední půldekáda vědy, technických výzev a příprav na řízený zánik v Pacifiku. Posádka se mezitím chystá na předání velení, střídání členů a náročný program experimentů, které mají využít každou dostupnou hodinu na oběžné dráze.
V mraveništi není prostor pro riziko. Nový výzkum ukazuje, že mladí mravenci napadení smrtelnou houbou vypouštějí chemický signál, který přivolá dělnice, aby je zlikvidovaly dřív, než ohrozí celý superorganismus. Vědci popisují promyšlený obranný mechanismus, který připomíná fungování imunitního systému těla.
Čína posílila záchranný plán pro svou orbitální stanici Tiangong. Z kosmodromu v Ťiou-čchüanu odstartovala loď Shenzhou 22, která má v příštím roce zajistit bezpečný návrat posádky dočasně uvězněné na stanici poté, co jiný modul utrpěl poškození a přestal být použitelný jako úniková loď.
Saturn se na konci listopadu ukázal v nezvyklé podobě. Na obloze svítil jako obvykle, ale jeho slavná soustava prstenců zmizela. Nešlo o žádnou kosmickou katastrofu. Jen o vzácné geometrické představení, které Země a Saturn sehrají jednou za mnoho let.
Líbání má mnohem hlubší kořeny, než naznačují romantické příběhy. Nový výzkum ukazuje, že dávní předci dnešních lidí a velkých lidoopů se dotýkali ústy už před více než 21 miliony let. Pro vědce jde o překvapivě starý návyk, který spojuje člověka s celou řadou dalších živočišných druhů.
Uprostřed kazašských stepí objevili archeologové překvapení: rozsáhlé město staré více než 3600 let. Semijarka byla promyšleně vystavěná sídelní oblast s desítkami domů, centrální budovou a vlastní průmyslovou čtvrtí pro výrobu bronzu. Díky poloze nad řekou Irtyš fungovala jako uzel, kterým putoval kov z Altaje do dalších částí Eurasie. Objev ukazuje, že stepi byly domovem vyspělých komunit.
Dvě malé sondy letí na Mars a jejich úkol není pouze vědecký. Mise ESCAPADE má za cíl ukázat, zda se NASA může skutečně spolehnout na levnější, externě zadávané projekty a opustit tradiční nákladný model mezihvězdných misí. Technologický miliardář Jared Isaacman chce agenturu podle této myšlenky transformovat. ESCAPADE tak slouží jako první velký test.
Vědcům z University of Technology Sydney (UTS) se podařilo prokázat, že kvantové světelné paprsky lze vysílat nejen z vesmíru na Zemi, ale i opačně – ze Země na satelit. Tento krok představuje zásadní posun směrem k vybudování globálního kvantového internetu.
Astronomové zachytili dosud nejzářivější výbuch energie ze supermasivní černé díry. Zdrojem je obří hvězda, kterou gravitační síla roztrhala na kusy a pohlcuje ji vesmírný kolos vzdálený deset miliard světelných let od Země. Záblesk měl sílu deseti bilionů Sluncí a stal se nejvzdálenějším a nejjasnějším svého druhu, jaký kdy lidé pozorovali.
Nový výzkum z kanadské University of Waterloo naznačuje, že pilotky si v krizových situacích udržují lepší kontrolu a rychleji se rozhodují. Autoři ale upozorňují na malý vzorek a zdůrazňují, že nejde o verdikt, kdo je „bezpečnější“.
Astronomové poprvé zachytili složité organické molekuly v ledu kolem hvězdy mimo naši galaxii. Objev z Velkého Magellanova oblaku, vzdáleného 160 tisíc světelných let, ukazuje, že stavební kameny života mohly vznikat už v nejranějších dobách vesmíru.
Astronomové potvrdili, že Zemi už několik desetiletí doprovází malý asteroid, který se chová jako náš druhý měsíc. Objekt s označením 2025 PN7 obíhá kolem Slunce po podobné dráze jako Země a z našeho pohledu vypadá, jako by kroužil společně s námi. Ve skutečnosti ale není skutečným měsícem, vědci ho označují jako takzvaný kvaziměsíc.
Na Mezinárodní vesmírné stanici pokračují vědecké experimenty i běžná údržba, přestože americké úřady kvůli rozpočtovému uzavření omezily zveřejňování pravidelných reportů. O pohled z oběžné dráhy se proto postaral astronaut japonské agentury JAXA Kimija Jui. Z modulu Kibo nasdílel snímky Mléčné dráhy a polární záře. Mezitím trénuje manévr zachycení nové japonské nákladní lodi.
S pomocí amatérských badatelů objevili astronomové dosud nejvýkonnější „zvláštní rádiový kruh“ – záhadnou strukturu, která by mohla pomoci objasnit vztah mezi galaxiemi a černými dírami. Nový objekt, označený jako RAD J131346.9+500320, je zároveň nejvzdálenějším svého druhu, jaký kdy vědci zaznamenali.
Nové výzkumy naznačují, že Saturnův měsíc Mimas – známý svým vzhledem připomínajícím Hvězdu smrti – by mohl pod vrstvou ledu ukrývat oceán. Zjištění založená na datech z mise Cassini a pokročilém tepelném modelování mění pohled na těleso, které vědci dlouho považovali za zmrzlý kus ledu bez známek geologické aktivity.
Britští vědci díky zkamenělině z jihoanglického pobřeží popsali nového mořského ještěra z řádu ichtyosaurů. Podle serveru BBC ho pojmenovali Xiphodracon goldencapensis, s odkazem na tvar jeho lebky a místo nálezu zkameněliny. Tato fosilie je zatím jediným známým exemplářem nově popsaného živočicha.
Čínský startup LandSpace poprvé v zemi otestoval znovupoužitelnou raketu Zhuque 3 a otevřeně se inspiruje modelem SpaceX. Test sice nedopadl, firma ale dál tlačí na vývoj a chystá se získat víc peněz na další projekty.
Pokud se NASA vejde do aktuálního harmonogramu, už v prvních měsících roku 2026 poletí astronauti znovu k Měsíci. Mise Artemis II má být zlomem po letech odkladů a zároveň první ostrou zkouškou rakety SLS a lodi Orion s posádkou.
Prasečí ledviny transplantované lidem už nejsou sci-fi ani vzdálený slib. V USA běží klinická studie, která má ověřit, jestli geneticky upravené orgány dokážou bezpečně fungovat v těle živých pacientů a pomoci vyřešit dlouhodobý nedostatek dárců.
Na první pohled to vypadá jako sváteční dekorace zavěšená do temnoty. V Mléčné dráze září oblast plná mladých hvězd, která se skládá do tvaru vánočního stromu. A je tak obří, že by se do ní vešlo několik slunečních soustav vedle sebe v řadách, které by neměly konce.
V nitru Země může panovat mnohem dynamičtější svět, než si vědci dosud mysleli. Nový výzkum ukazuje, že pevné vnitřní jádro není jen kus železa. Má být v takzvaném superionickém stavu, který připomíná směs pevné mřížky a tekuté části. Objev vysvětluje zvláštní vlastnosti seismických vln i to, odkud Země bere energii pro své magnetické pole.
Tirzepatid, lék známý jako Mounjaro nebo Zepbound, u jedné pacientky krátce utlumil mozkové okruhy, které stojí za nutkavými chutěmi na jídlo. Nové sledování hluboké mozkové aktivity ukazuje, že „ticho“ ale trvá jen omezenou dobu. U pacientky s těžkou obezitou se potlačené myšlenky na jídlo po několika měsících znovu rozbouřily.
Mezinárodní vesmírná stanice se blíží závěrečnému období své životnosti. Po pětadvaceti letech nepřetržitého provozu čeká orbitální laboratoř poslední půldekáda vědy, technických výzev a příprav na řízený zánik v Pacifiku. Posádka se mezitím chystá na předání velení, střídání členů a náročný program experimentů, které mají využít každou dostupnou hodinu na oběžné dráze.
V mraveništi není prostor pro riziko. Nový výzkum ukazuje, že mladí mravenci napadení smrtelnou houbou vypouštějí chemický signál, který přivolá dělnice, aby je zlikvidovaly dřív, než ohrozí celý superorganismus. Vědci popisují promyšlený obranný mechanismus, který připomíná fungování imunitního systému těla.
Saturn se na konci listopadu ukázal v nezvyklé podobě. Na obloze svítil jako obvykle, ale jeho slavná soustava prstenců zmizela. Nešlo o žádnou kosmickou katastrofu. Jen o vzácné geometrické představení, které Země a Saturn sehrají jednou za mnoho let.
Líbání má mnohem hlubší kořeny, než naznačují romantické příběhy. Nový výzkum ukazuje, že dávní předci dnešních lidí a velkých lidoopů se dotýkali ústy už před více než 21 miliony let. Pro vědce jde o překvapivě starý návyk, který spojuje člověka s celou řadou dalších živočišných druhů.
Uprostřed kazašských stepí objevili archeologové překvapení: rozsáhlé město staré více než 3600 let. Semijarka byla promyšleně vystavěná sídelní oblast s desítkami domů, centrální budovou a vlastní průmyslovou čtvrtí pro výrobu bronzu. Díky poloze nad řekou Irtyš fungovala jako uzel, kterým putoval kov z Altaje do dalších částí Eurasie. Objev ukazuje, že stepi byly domovem vyspělých komunit.
Dvě malé sondy letí na Mars a jejich úkol není pouze vědecký. Mise ESCAPADE má za cíl ukázat, zda se NASA může skutečně spolehnout na levnější, externě zadávané projekty a opustit tradiční nákladný model mezihvězdných misí. Technologický miliardář Jared Isaacman chce agenturu podle této myšlenky transformovat. ESCAPADE tak slouží jako první velký test.
Astronomové zachytili dosud nejzářivější výbuch energie ze supermasivní černé díry. Zdrojem je obří hvězda, kterou gravitační síla roztrhala na kusy a pohlcuje ji vesmírný kolos vzdálený deset miliard světelných let od Země. Záblesk měl sílu deseti bilionů Sluncí a stal se nejvzdálenějším a nejjasnějším svého druhu, jaký kdy lidé pozorovali.
Nový výzkum z kanadské University of Waterloo naznačuje, že pilotky si v krizových situacích udržují lepší kontrolu a rychleji se rozhodují. Autoři ale upozorňují na malý vzorek a zdůrazňují, že nejde o verdikt, kdo je „bezpečnější“.
Astronomové poprvé zachytili složité organické molekuly v ledu kolem hvězdy mimo naši galaxii. Objev z Velkého Magellanova oblaku, vzdáleného 160 tisíc světelných let, ukazuje, že stavební kameny života mohly vznikat už v nejranějších dobách vesmíru.
Astronomové potvrdili, že Zemi už několik desetiletí doprovází malý asteroid, který se chová jako náš druhý měsíc. Objekt s označením 2025 PN7 obíhá kolem Slunce po podobné dráze jako Země a z našeho pohledu vypadá, jako by kroužil společně s námi. Ve skutečnosti ale není skutečným měsícem, vědci ho označují jako takzvaný kvaziměsíc.
S pomocí amatérských badatelů objevili astronomové dosud nejvýkonnější „zvláštní rádiový kruh“ – záhadnou strukturu, která by mohla pomoci objasnit vztah mezi galaxiemi a černými dírami. Nový objekt, označený jako RAD J131346.9+500320, je zároveň nejvzdálenějším svého druhu, jaký kdy vědci zaznamenali.
Nové výzkumy naznačují, že Saturnův měsíc Mimas – známý svým vzhledem připomínajícím Hvězdu smrti – by mohl pod vrstvou ledu ukrývat oceán. Zjištění založená na datech z mise Cassini a pokročilém tepelném modelování mění pohled na těleso, které vědci dlouho považovali za zmrzlý kus ledu bez známek geologické aktivity.
Britští vědci díky zkamenělině z jihoanglického pobřeží popsali nového mořského ještěra z řádu ichtyosaurů. Podle serveru BBC ho pojmenovali Xiphodracon goldencapensis, s odkazem na tvar jeho lebky a místo nálezu zkameněliny. Tato fosilie je zatím jediným známým exemplářem nově popsaného živočicha.
Stárnutí nemusí znamenat úpadek zdraví. Série studií zveřejněná ve Frontiers in Aging ukazuje, že pohyb a vyvážená strava dokážou zpomalit biologické procesy stárnutí a zlepšit kvalitu života ve vyšším věku. Zdravé stárnutí tak stojí především na každodenních návycích.
Ženy na celém světě se dožívají vyššího věku než muži. Tento rozdíl se dlouho vysvětloval životním stylem – ženy více dbají na zdraví, mají lepší jídelníček a častěji vyhledávají lékaře. Nová studie ale ukazuje, že podstatná část rozdílu leží v samotné evoluci.
Rozdíl v přístupu k umělé inteligenci mezi ženami a muži se prohlubuje. Studie ukazují, že ženy si AI nástroje osvojují podstatně pomaleji než muži, což může mít dlouhodobý dopad na jejich pracovní uplatnění i příjmy.
Astronomové sledují těleso, které si vysloužilo označení 2025 FA22. Asteroid o průměru přes 150 metrů se pohybuje rychlostí kolem 39 tisíc kilometrů za hodinu a 18. září proletí v kosmickém měřítku blízko Země. Přiblíží se na 835 tisíc kilometrů, tedy zhruba dvojnásobek vzdálenosti Měsíce.
Astronomové poprvé zaznamenali gamma záblesk (GRB), který během jediného dne opakovaně explodoval. Událost GRB 250702B zpřetrhala zažité představy o tom, jak tyto extrémní kosmické exploze vznikají a jak dlouho trvají.
Slunce odhalilo další tajemství. Díky nejvýkonnějšímu slunečnímu teleskopu světa se vědcům podařilo poprvé v historii zachytit jednotlivé koronální smyčky během silné sluneční erupce. Záběry ukazují struktury o průměru pouhých 21 kilometrů – to je jako vidět stromy v lese, který jsme dřív vnímali jen jako zelenou skvrnu.
Do Sluneční soustavy vstoupil nový mezihvězdný návštěvník. Objekt označený jako 3I/ATLAS objevili astronomové v červenci pomocí teleskopu ATLAS v Chile. Jde teprve o třetí známý mezihvězdný objekt po tělesech Oumuamua a 2I/Borisov.
Téměř století starý nález z jeskyně Skhul v severním Izraeli dostal novou interpretaci. Lebka pětiletého dítěte, objevená už v roce 1932, podle nejnovějšího výzkumu dokazuje, že k biologickému mísení Neandrtálců a Homo sapiens docházelo už před 140 000 lety. Tím se celý časový rámec lidské evoluce posouvá o desítky tisíc let zpět.
Poprvé se podařilo zachytit proces implantace lidského embrya do dělohy v reálném čase. Tento přelomový objev by mohl pomoci zlepšit léčbu neplodnosti a předejít potratům. Vědci z Institutu bioinženýrství Katalánie (IBEC) použili inovační metodu, která umožnila zaznamenat tento klíčový moment lidského vývoje.
Astronomové objevili černou díru, která může být největší v historii měření. V systému zvaném Kosmická podkova, vzdáleném pět miliard světelných let, má hmotnost odhadovanou na 36 miliard Sluncí. Takový kolos se na hranici teoretického maxima vymyká všemu, co zatím známe.
Brambory patří k nejoblíbenějším a nejdostupnějším potravinám na světě. Ale odkud se vlastně vzaly? Odpověď teď přinesl mezinárodní tým vědců – a není to žádná nuda. Ukázalo se, že za vším stojí dávný botanický románek mezi předky rajčat a rostliny jménem etuberosum.
Nové výzkumy ukazují, že neandrtálci možná vařili podle „rodinných tradic“. Ve dvou jeskyních na území dnešního Izraele totiž archeologové objevili odlišné stopy po porcování masa, přestože tamní skupiny používaly stejné nástroje a lovily stejná zvířata. Rozdíly naznačují, že si lidé z rodu Homo neandertalensis možná předávali kulinářské zvyklosti z generace na generaci.
Z vesmíru dorazil vzkaz starý 10 miliard let. Nebyl slyšet, ale otřásl samotnou strukturou času i prostoru. Dvě obří černé díry se srazily a vytvořily něco, co vědci nikdy předtím neviděli. Monstrum, které podle fyzikálních pravidel nemělo vzniknout.
Lidé za posledních 200 let postavili tisíce přehrad. Tyhle masivní zásahy do krajiny ale neovlivnily jen řeky a zásoby vody. Nový výzkum ukazuje, že hromadění vody v přehradách posunulo zemské póly o víc než metr.
Přestože má Mars horniny, atmosféru i stopové množství vody, stále zůstává nehostinný a pustý. Nový výzkum ukazuje, že to tak nebylo vždy. Planeta podle vědců prošla krátkými epizodami, kdy se na jejím povrchu mohla objevit kapalná voda — jenže pak následovalo opět dlouhé období chladu a sucha.
Divoká rajčata na Galapágách překvapila vědce: místo dalšího vývoje se geneticky vracejí zpět. Oživují vlastnosti, které zmizely před miliony let, včetně produkce toxických látek známých jako alkaloidy. Právě ty kdysi chránily rostliny před predátory – a teď se znovu objevují.
Astronomové sledují objekt, který míří směrem k Zemi a který putuje z jiné hvězdné soustavy, píše agentura AP. Vědci tak objevili možná teprve třetí známý mezihvězdný objekt, který proletěl sluneční soustavou, uvedla dnes Evropská kosmická agentura.
